www.speleo.cz
Michal Cimbál Hejna (ZO 1-02 Tetín)
Americká National Speleological Society ještě na svých stránkách nevystavila přehled mimořádných událostí za roky 2021–2022, ovšem i statistika za roky 2019–2020 přináší zajímavé údaje. Bezkonkurenčně nejčastější příčina mimořádných událostí je spojena s pádem do hloubky a problémy na laně. Méně časté je uvíznutí, vyčerpání či zasažení padajícím kamenem. Ve statistikách najdeme kuriózní příhody, jako v případě automobilu, nad nímž ztratil řidič na mokré vozovce kontrolu a který spadl do jeskyně Capshaw v Tennessee, jejíž vchod leží hned u silnice. Řidiči se naštěstí nic nestalo. Kuriozitou je i hledání klíčů od auta v jeskyni Shaps v Západní Virginii, či záchrany několika psů, krávy a dokonce i domácího mazlíčka kachny.
Další události už tak úsměvné nejsou. V roce 2019 došlo v amerických jeskyních k osmi incidentům bez zranění, třinácti incidentům se zraněním a ke dvěma úmrtím při pádech. Ze čtyř incidentů spojených s jeskynním potápěním skončily tři tragicky a dvě úmrtí v jeskyních po pádech si připsali i nečlenové NSS.
Rok 2020 přinesl lepší čísla, což je dáváno do souvislosti s menší aktivitou díky covidu. V jeskyních došlo ke dvěma utonutím, jednou v případě jeskyňáře a jednou jeskynního potápěče. Jinak došlo k jedenácti incidentům bez zranění či s drobným zraněním z řad jeskyňářů a šesti z řad civilistů.
Přehled všech incidentů od roku 1967 je dostupný zde:
https://caves.org/publications-search/?_collection=american-caving-accidents
V pátek 14. dubna 2023 opustila španělská horolezkyně Beatriz Flamini blíže neurčenou španělskou jeskyni. Na tom by ještě nebylo nic zvláštního, kdyby do ní nevstoupila 20. listopadu 2021. Strávila tak v podzemí rovných 500 dnů. Flamini tam trávila čas cvičením, malováním, pletením a četbou. Své pocity zaznamenávala na kameru GoPro. To však nebyl hlavní účel jejího pobytu v podzemí.
Flamini byla sledována National Institute of General Medical Sciences, který se zaměřil na výzkum účinků sociální izolace a ztráty cyklu den–noc na lidský mozek. Po celou dobu byla v kontaktu pouze se svým podpůrným týmem, který jí posílal čerstvé jídlo a odstraňoval odpad. Měl ale zákaz poskytovat jí jakékoliv informace, takže neměla ponětí o válce na Ukrajině ani o úmrtích v rodině.
Předchozí výzkumy účinků sociální izolace zjistily, že může vést ke zvýšenému riziku deprese a demence, některých typů rakoviny a srdečních problémů. Jak to ale vypadá, Beatriz Flamini se s těžkou zkouškou vyrovnala velmi dobře.
https://www.newsweek.com/woman-underground-cave-500-days-no-contact-1794703
Blíže neuvedenou jeskyni poblíž německého města Engen v okrese Konstanz objevili jeskyňáři v roce 1978. Vzhledem k tomu, že zde nalezli stopy osídlení lovci z doby ledové, byla jeskyně zakonzervována a čekala na podrobný archeologický výzkum. K tomu došlo až po roce 2021, kdy se jeskyni věnoval tým vedený Dr. Yvonne Tafelmaierovou z univerzity v Tübingenu.
Výzkum prokázal osídlení jeskyně během magdalenienského období (16–14 tis. let před současností). Nepodařilo se jim však najít původní vchod, kterým lidé do jeskyně vstupovali. To se podařilo až letos a výzkum bude pokračovat i v dalších letech. Kromě archeologického výzkumu je nález důležitý hlavně proto, že ukazuje, že i v Německu lze stále najít jeskyně s neporušenou archeologickou nálezovou situací.
Více na:
https://www.newsweek.com/ice-age-cave-entrance-16000-years-discovered-1817302
V německých jeskyních byl v poslední době učiněn ještě jeden významný archeologický nález. Jeskyně Hohler Fels ve Švábských Alpách patří mezi nejslavnější německé jeskyně. V roce 2008 zde archeologové našli Venuši z Hohler Fels, 6 cm velkou sošku z mamutího klu starou 35 tis. let. Jedná se tak o jedno z nejstarších příkladů figurativního umění na světě. Kromě mnoha dalších artefaktů bylo v jeskyni v roce 1999 vykopáno torzo sošky, kterou vědci vyhodnotili jako sošku koně. Letos v červenci odkryli archeologové při pokračujících vykopávkách 4 cm velký úlomek další sošky. Jaké bylo jejich překvapení, když zjistili, že se jedná o další část sošky z roku 1999. Nově nalezený fragment zobrazuje zvířecí rameno a hrudník a figurka tak rázem získává mohutnější tělo. Ukazuje se typický výrazný medvědí hrb ve výšce ramen a figurka nyní vykazuje postoj, který by mohl napodobovat klusání medvěda. Nicméně soška zůstává natolik stylizovaná, že by mohla zobrazovat i jeskynního lva.
Celý článek je dostupný na:
https://www.newsweek.com/cave-lion-cave-bear-ice-age-animal-archaeologists-1817216
Ve španělském pohoří Alicante leží mnoho jeskyní proslavených pravěkými malbami. Jejich výzkum trvá nepřetržitě už od 80. let 20. století a nezdálo se, že by zde mohlo dojít k velkým překvapením. Archeologa a pilota dronu Javiera Fernandeze Molinu napadlo hledat další malby v těžko přístupných částech jeskyní pomocí dronu. Proletěl 18 jeskyní a ve dvou se mu podařilo nalézt dosud neznámé malby. Stěny byly fotografovány ve formátu raw a poté analyzovány v programu Photoshop. Ve dvou jeskyních tak objevil skupinu lučištníků, jelenů a koz, z nichž některé byly zasaženy šípem. Velikosti postav a zvířat se pohybovaly kolem deseti centimetrů a byly v různém stádiu zachování. U některých částí kreseb se díky úpravám fotografií ve Photoshopu podařilo identifikovat i detaily, které byly pouhým okem těžko rozpoznatelné. Jedná se pravděpodobně o první pozitivní výsledky využití dronu při archeologických výzkumech v jeskyních.
Celý článek je dostupný na:
https://news.artnet.com/art-world/drone-prehistoric-cave-paintings-spain-2310253