Božena Vrabcová, Michal Cimbál Hejna (ZO 1-02 Tetín)

K hledání jeskyní můžeme přistupovat různými způsoby. Jeden ze způsobů bychom mohli nazvat vědeckým či odborným. Spočívá v tom, že si dotyčný načte o zájmové oblasti všechny dostupné materiály, zamyslí se nad geologickou a tektonickou stavbou, vyhodnotí prozkoumanost území, porovná potenciál se skutečným známým počtem krasových jevů a nakonec dojde k závěru, že nemá cenu se danou oblastí zabývat. Tímto způsobem většinou pracuje druhý z autorů.

Pak je zde ještě způsob, který bychom mohli nazvat způsobem plebejským či punkovým, který zastává první z autorů. Ten spočívá v tom, že dotyčného nic z výše uvedeného nezajímá. Prostě tam jde a jeskyni tam najde.

Foto 1 Pohled na starší, vápencovou část lomu. Jeskyně Sion leží v pilíři v popředí, Matrix v levé části stěny v pozadí (foto M. Hejna).

Stručná historie lomu Kosov

V lomu začala těžit někdy kolem roku 1887 Králodvorská železárna. O zahájení těžby samotné se nepodařilo dohledat žádné doklady, ovšem v roce 1887 byla uvedena do provozu samotížná 900 m dlouhá lanovka. Těžbu zde železárna ukončila v roce 1898 a v roce 1909 prodala lom Králodvorské cementárně, která zde těžila do roku 1943 vápence jako korekční surovinu pro výrobu cementu (Žák et al. 2023).

Těžba v lomu byla obnovena v roce 1957. Původní lom v přídolských a kopaninských vápencích byl rozšířen západním směrem a směrem ze svahu dolů byly otevřeny další etáže, převážně v liteňských břidlicích a diabasech. Nové otvírce předcházel důkladný geologický průzkum, provedený v pěti etapách v letech 1953–56. Při něm byly vrtány vrty, hloubeny rýhy a šachtice a v rámci páté etapy v roce 1955 také vyraženy tři průzkumné štoly.

Ústí štoly č. 1 se nachází v s. části 1. etáže starého lomu, v nadm. výšce 378 m. Je ražena s. směrem v délce 100 m a převýšení ústí a čelby činí + 2,5 m. Štola dosahuje výšky 1,8 m a šířky 2 m. Celou svojí délkou prochází vápenci přídolských vrstev.

Ústí štoly č. 2 se nachází cca 80 m jv. od bývalého skladu trhavin, v nadm. výšce 364 m. Je ražena j. směrem v délce 50 m a převýšení čelby a ústí činí + 1,5 m. Výška štoly je 1,8 m a šířka 2 m. Celou svojí délkou sleduje silurské diabasy a tufity s vložkami černošedých liteňských břidlic.

Ústí štoly č. 3 se nacházelo v místě, kde je dnes nedostatečně otevřena 7. etáž, v nadm. výšce 331 m. Štola byla ražena v. směrem v délce 100 m a převýšení ústí a čelby činilo + 2,5 m. Dosahovala výšky 1,8 m a šířky 2 m. U ústí zastihla asi 5 m mocnou polohu šedočerných liteňských břidlic, ale pak pokračovala v zeleném až šedozeleném diabasu s vložkami šedočerných liteňských břidlic. Zhruba v polovině byly diabasy přerušeny 3 m mocnou polohou tufitických břidlic. Posledních 15 m pak bylo raženo v kontaktně zpevněných černošedých břidlicích.

Štoly č. 1 a 2 jsou při troše snahy stále k nalezení, ovšem jsou značně nestabilní. Navíc v nich nebylo zastiženo žádné zkrasovění, takže jsou z jeskyňářského hlediska naprosto nezajímavé.
Nejdelší štola byla v prostoru lomu vyražena v rámci otvírky lomu v roce 1957. Jednalo se o dopravní štolu spojující lom s Králodvorskou cementárnou. V lomu začínala v nadm. výšce 358 m šachtou obdélníkového profilu o rozměrech 2 × 3,75 m rozdělenou na těžnou a leznou zátyň. Ve spodní části šachty byl železobetonový bunkr, na jehož ústí byl zabudován bubnový podavač, který podával materiál na dopravní pás. Štola pokračovala dále v délce 815 m převážně pod sklonem 9,17° s výjimkou 12,5 m dlouhého vodorovného úseku.

Těžba v lomu byla přerušena v roce 2003 a lom je v současnosti ve fázi zajištění, což znamená, že z báňského hlediska se jedná stále o činný lom. Z toho důvodu je do něj vstup zakázán a veškerý níže popisovaný průzkum probíhal s vědomím a souhlasem provozovatele lomu.

Veškeré příslušenství včetně budov, drtiče a štoly udržoval vlastník lomu, Velkolom Čertovy schody, v provozuschopném stavu do roku 2014, kdy byly budovy zdemolovány, zařízení rozebráno a vstupní šachta štoly zasypána.

Foto 2 Vchod do jeskyně Matrix (foto M. Hejna)

Foto 3 Pohled od konce jeskyně Matrix ke vchodu (foto M. Hejna)

Krasové jevy Kosova

Lom Kosov je z hlediska členění JESO zařazen do oblasti K1128712 Damil, Koledník, Kosov, resp. do 12. krasové oblasti podle Homolova členění Českého krasu, ze kterého JESO vychází. Z lomu samotného žádné jeskyně ani jiné krasové jevy dosud popsány nebyly. Podle pamětníků se drobná jeskyňka údajně nacházela v jednom z malých jámových lůmků ve východním předpolí Kosova, dnes již zavezených. Nejbližší jeskyně v rámci 12. skupiny leží v lomech na východním svahu Damilu ve vzdálenosti 2,5 km. Nejbližší jeskyně všeobecně leží asi 2 km daleko v oblasti Kotýzu.

Kopaninské a přídolské vápence jsou nejmladšími silurskými vápenci. Jedná se o kalové jemnozrnné vápence s vložkami vápnitých a slínitých břidlic. To znamená, že mají nízký obsah CaCO3 pohybující se okolo 70 % (ve srovnání např. s vysokoprocentními koněpruskými vápenci s min. 96 % CaCO3) a vysoký obsah nerozpustných jílovitých a křemitých příměsí v rozmezí 10 – 25 %. Co z toho vyplývá? Vápence kalového vývoje jsou sice hůře rozpustné než vysokoprocentní vápence, ovšem na příkladu jeskyní z dvorecko-prokopských vápenců, které dosahují stometrových délek, se ukazuje, že i v nich se dají objevit rozsáhlejší jeskyně.

V prosinci 2019 narazila B. Vrabcová při pátrání po štole č. 1 na částečně zavalený vchod do jeskyně. Po očištění vchodu se jí podařilo prolézt do horizontální chodby, která sice byla po asi 1,5 m zavalená, ale u stropu se dalo protáhnou do dómku se stoupajícím dnem dlouhého 6 m, širokého 2 m a vysokého až 3 m. Jeskyně vznikla v kopaninských vápencích poblíž jejich horní hranice s přídolskými vápenci. Kopaninské vápence jsou zde hrubě vrstevnaté s mocností až 30 cm, se sklonem 20 – 25° zhruba k východu. Dóm vznikl zřícením vápenců do původní chodby. Stěny a hlavně strop jsou nestabilní a hrozí dalším řícením. Jeskyně také nemá velký potenciál pro prolongaci. Případné pokračování je skryto minimálně 3,5 m pod zřícenými deskami vápence. Jeskyně dostala jméno Matrix (lokální číslo 12-016). Dlouhá je 9 m při denivelaci 6 m.

Obr. 1 Mapa jeskyně Matrix (mapovali B. Vrabcová a M. Hejna)

Obr. 2 Mapa jeskyně Sion (mapovali B. Vrabcová a M. Hejna)

Po dokumentaci jeskyně Matrix dne 2. 6. 2023 zkontrolovali autoři několik zátrhů ve stěnách lomu. Zátrh v přídolských vápencích v s. části 1. etáže byl nejen autorům známý už dávno. Chodbička trojúhelníkového tvaru široká 0,5 m a vysoká 1,4 m končí při pohledu od vchodu po 2 m závalem a nestabilní okolí k její návštěvě moc nelákalo. B. Vrabcová využila toho, že má helmu a overal, s kterými se do lomu běžně nechodí, a do chodbičky se protáhla. Ke svému překvapení zjistila, že se dá u stropu chodbičky pohodlně prolézt do téměř horizontální chodby vysoké až 1,6 m, široké až 2 m a dlouhé 9 m.

Podobně jako u Matrixu vznikla tato chodba zřícením stropu do původní dutiny. V pravé části čelby jeskyně je mezi spadlými deskami vápence vidět ještě asi 2 m dlouhé, neprůlezné pokračování, které souvisí s neprůlezným náznakem chodbičky patrným v lomové stěně. Asi 7 m od vchodu vybíhá j. směrem odbočka, která se po 1 m stáčí k JZ a v podobě neprůlezné pukliny ústí po 5 m asi 1,5 m od vchodu. Jeskyně je vyvinutá v tence vrstevnatých horizontálně položených přídolských vápencích. Jeskyně byla autory ještě téhož dne zmapována. Dostala jméno Sion (lokální číslo 12-017) a je dlouhá 12 m při denivelaci 2 m.

Foto 4 Vchod do jeskyně Sion (foto B. Vrabcová)

Závěr

Až donedávna nebyly z lomu Kosov známé žádné jeskyně. Autoři popisují jeskyně Matrix a Sion zdokumentované v červnu roku 2023. Jedná se o jeskyně dlouhé 9, resp. 12 m. Nadějně se také jeví dva zátrhy v kopaninských vápencích v ochranném pilíři na 3. etáži, které zatím autoři pouze zběžně prolezli. Jak se ukazuje, kopaninské a přídolské vápence nejsou z jeskyňářského hlediska tak nezajímavé, jak se zdálo, a Kosov ještě nevydal všechna svá tajemství.

Foto 5 Jeskyně Sion (foto M. Hejna)