Jarda 80 aneb Jeskyně – tvůj osud

Dana Bílková

 

Rosťa Morávek, jeden z jeskyňářů, nazval v jedné své úvaze Jardu Hromase pro to, co pro jeskyně udělal a jak zasvěceně dokáže o jeskyních donekonečna přednášet, jeskyňářským Agricolou. S tímhle názorem nemůžu než souhlasit a u příležitosti Jardova jubilea se trošku poohlédnout.

Když jsem v r. 1978 nastoupila do Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, byl Jarda zapáleným badatelem. Jeho pracovní zařazení – Výzkum, průzkum, dokumentace a posudková činnost ve věcech ochrany přírody se zvláštním zaměřením na geologii, kras a těžbu nerostných surovin, hovoří za vše. V té době příslušní zástupci režimu schválili všechny potřebné dokumenty pro založení České speleologické společnosti a bylo potřeba „pouze“ připravit sjezdové materiály, vytisknout je na cyklostylu, zajistit jednací prostory a občerstvení a rozeslat papírové pozvánky na ustavující sjezd. To všechno bylo nad časové možnosti trojice Ferry Skřivánek, Bóďa Kučera a Jarda Hromas. A tak se pánové rozhodli, že vypomůže nováček. A to bylo moje štěstí, protože jsem byla přidělena na výpomoc Jardovi, se kterým jsme velmi rychle vytvořili pracovní tandem a ten svým způsobem přetrval až do dneška.

 

 

Jeskyně uhranuly i mne a s nadšením jsem pomáhala Jardovi s běžnou činností ČSS a učila se od něj. Začaly pak nastávat situace, kdy Jarda snil například o tom, že jeskyně budou „pod jednou střechou“, budou mít vlastní zákonnou ochranu a ty zpřístupněné budou pod jednotným vedením. Všechny provozy pak budou mít krásně opravené budovy, chodníky, elektroinstalace a vyhovující zázemí. Často jsme o tom snili spolu.

Jarda za těmito cíli neochvějně šel, hovořil o nich a neztrácel naději. Nepočítal však s tím, že by mohl být ředitelem, k tomu jej dostaly okolnosti. Myslím, že ředitelské místo bral často z nutnosti a opět s vizí, že se mu povede realizovat některý z jeho snů. Svou funkci vždy bral jako službu.

 

Foto 1 Vítání jara – nácvik jednolanové techniky pořádaný Krasovou sekcí v r. 1998 (foto J. Bílek)

 

Foto 2 Nácvik vyproštění zraněného v tělocvičně v r. 2000 (foto J. Bílek)

 

 

Proto nezůstalo jen u jeskyní, v roce 1990 se Jarda stal zakladatelem a prvním ředitelem Českého ústavu ochrany přírody. Jeho zásluhou se do této organizace soustředily všechny Správy zpřístupněných jeskyní. Jejich úkolem bylo výrazněji přizpůsobit svou činnost cílům ochrany jeskyní, plnit odborné a badatelské poslání a naplňovat jednotné bezpečnostní předpisy. V průběhu dalších organizačních proměn této instituce měl vždy na starosti úkoly zaměřené na průzkum, dokumentaci, ochranu a využívání jeskyní. Po zřízení Správy jeskyní České republiky v roce 2006 byl Jarda jmenován jejím prvním ředitelem a tuto funkci vykonával až do 1. 4. 2019.

Shromažďování informací o jeskyních a to nejen zpřístupněných, dění okolo nich a o lidech působících v jeskyních bylo téměř Jardovou posedlostí. Fantasticky utvářená papírová dokumentace Krasové sekce, jejímž byl Jarda členem ještě před vznikem ČSS a kde vlastně zahajoval své jeskynní a jeskyňářské působení, byla sestavována s puntičkářskou přesností. Všechny tyto materiály předala Krasová sekce České speleologické společnosti při jejím založení nezištně do vínku. Sestavováním a studiem dokumentace sílily i další myšlenky na vydávání nejen odborných článků, ale i knih o jeskyních.

 

Foto 3 Kinga Székély a Jaroslav Hromas v jeskyni Béké v Maďarsku v r. 2002 (foto J. Bílek)

 

Za první „bombu“ v Jardově životě považuji publikaci „Jeskyně a propasti v Československu“ z roku 1981, sestavenou autory B. Kučerou, J. Hromasem a F. Skřivánkem.

V r. 1998 se podařilo jako druhou „bombu“ vydat dosud neexistující přehlednou mapu JESKYNĚ A KRASOVÁ ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY v měřítku 1 : 500 000 s mnoha doprovodnými texty. Ač se to dnes zdá nemožné, byla to doslova práce na koleně. Jeskyně z papírové dokumentace Krasové sekce byly sepsány na papírky včetně své lokalizace, která byla pod lupou a po nocích přenášena do slepého mapového podkladu. Vydání mapy, na jejímž sestavování se podíleli členové ČSS napříč republikou, mělo ve své době ohromný ohlas. Byla to skvělá týmová práce.

Na mapu přímo navazovala třetí „bomba“, za niž považuji publikaci „JESKYNĚ“ z řady Chráněná území ČR, díl XIV. Jarda s kolektivem jeskyňářů a geologů sestavil jakousi „jeskynní bibli“ o dvou částech. Obecnou, obsahující informace o jeskyních a krasu jako takovém. A regionální, kde se pozornosti dostalo každé jeskyni, která v té době byla na území ČR známá. Tato publikace se rodila dlouho, práce na jejím sepsání byly několikrát přerušeny ze strany AOPK ČR a opět nečekaně obnovovány. V roce 2002 byl sestaven návrh obsahu a osloveni první spoluautoři. Publikace „Jeskyně“ byla nakonec vydána až v roce 2009.

Výpravnou fotografickou publikaci s podrobnými texty „Zpřístupněné jeskyně České republiky“ z r. 2013 sestavil Jarda s Petrem Zajíčkem a kolektivem pracovníků SJ ČR.

Téměř všechny sny i cíle, týkající se zpřístupněných jeskyní, se Jardovi postupně splnily. Paradoxně jediné, co zbývá dokončit, je nová provozní budova Správy Koněpruských jeskyní, v níž Jarda svoji odbornou a profesní kariéru začínal.

I systém jednotné dokumentace jeskyní JESO byl převeden do elektronické podoby a věřím, že Jardovi učedníci i následovníci tam budou i nadále přispívat, a doufám společně s Jardou, že její naplnění převáží nad nutkáním vymýšlet převratné novinky.

Jardo, dalo by se toho napsat hodně, ale souhrnem: Gratuluji Ti za všechny naše kamarády k Tvému životnímu jubileu, které můžeš oslavit spokojeně, neboť jsi pro jeskyně a speleology udělal mnoho dobrého a i při vypjatých životních situacích jsi vždy zůstal takovým, jakým jsi – kamarádem, jeskyňářem a dobrým parťákem, na kterého je vždy spoleh.

Jeskyně totiž mají jednu záludnou vlastnost (trochu parafrázuji Rosťu): „Koho jednou uhranuly jeskyně a dostaly se mu pod kůži a do krve, tomu jsou nejen chlebem každodenním, ale i světem dnů svátečních… Rozepisovat detaily a pocity, které si v tom magickém prostředí podzemní krásy každý z nás po svém prožívá, by bylo za ty prožité roky na jeskyních na obsáhlý román.“

Jardo, ať už budeš kdekoliv, třeba zrovna na Korsice, měj se dobře a ať se Ti i nadále daří plnit Tvá přání.

 

Foto 4 Jarda Hromas před mapou Jeskyně a krasová území ČR, 2011 (foto I. Mrázová)