Trojková výročí

sestavili Cimbál a Kelf

 

373
Jan Zlatoústý se přidal k poustevníkům žijícím v jeskyních okolo Antochie. Jeho poustevnická kariéra ale netrvala dlouho, protože si ve vlhku téměř zničil zdraví. Proto se vrátil do města a stal se pomocníkem biskupa.

733
Narodil se literát a milovník čaje Lu Jü (zemř. 804), autor knihy Klasická kniha o čaji. Kniha obsahuje i popis výbavy pro milovníky čaje při sestupu do propasti:
„A pokud se chystáme vystoupit vysoko do hor, do míst, kam se člověk dostane jen s pomocí lián, nebo se hodláme spouštět na lanech do hlubokých jeskyní a tam pít čaj, je lépe předem si opražit čajové koláče, a ještě před cestou do hor si nadrtit čajový prášek. Získaný prášek dobře zabalíme do papíru a uložíme do krabičky, a pak již k přípravě čaje nebude potřeba ani hmoždířek nien, ani kartáček fu-mo. Ostatní potřeby, jako je naběračka pchiao, misky wan, ohňové hůlky chuo-ce, štětka šu-ju a slánka cchuo-kuej, lze uložit do jediného obyčejného košíku a není potřeba ani speciální koš na všechno tou-lan.

1053
Zemřel první opat sázavského kláštera sv. Prokop. Prokop se stal jako mladý světským knězem, ale brzy se své kariéry vzdal a uchýlil se do jeskyně, kde vedl poustevnický život. Zde se s ním seznámil kníže Oldřich a zbožného poustevníka si oblíbil. Za pomoci knížete tak nejdříve vznikla mnišská komunita ještě v okolí jeskyně a později i sázavský klášter. Nicméně tyto informace se opírají o legendy. Jediné dvě historicky doložené informace jsou právě rok úmrtí a Prokopova funkce krátce před smrtí.

1203
Z tohoto roku měl pocházet nejstarší nápis nalezený v Postojenské jeskyni. Problém je, že se nezachoval do dnešních dnů a dochované opisy neodpovídají písmu používanému v 13. století (odhlédneme-li od toho, že byl nápis psán arabskými číslicemi, zatímco v té době se ještě používaly hlavně římské). Zajímavý článek k tomuto nápisu je ke stažení zde:
https://www.researchgate.net/publication/319100984_Is_the_inscription_dated_1213_in_Postojnska_jama_really_the_oldest_known/link/5990ef87a6fdcc10d8114dc6/download

1503
Ve Freiburgu vyšla kniha Margarita philosophica německého humanisty Gregora Reische (1467 či 1470–1525). Jedná se o encyklopedii znalostí určenou jako učebnice pro mladé studenty. Jeho záběr je skutečně rozsáhlý a ve dvanácti knihách se věnuje latinské gramatice, dialektice, rétorice, aritmetice, hudbě, geometrii, astronomii, fyzice, přírodní historii, fyziologii, psychologii a etice. Knihy jsou vedeny v tzv. katechickém stylu, kdy učitel odpovídá na žákovy dotazy. Ve vztahu k jeskyním vychází Reisch ze Strabona a Aristotela a věří, že jeskyně jsou vyplněny horkou a vlhkou párou. Během dne je Země zahřívána sluncem a páry se roztahují. Při roztahování nadzvedávají povrch, a tím vytváří kopce a hory a pod nimi jeskyně. Pokud se plyny vyderou ze Země ven, dochází k zemětřesení.

1563
Tento rok se pravděpodobně narodil německý alchymista a profesor medicíny na univerzitě v Marburgu v Hesensku Oswald Croll (1560 či 1563–1609). Od druhé poloviny 90. let 16. století až do své smrti v roce 1609 se pohyboval jako lékař, alchymista a diplomat po českých zemích a najdeme ho i na dvoře císaře Rudolfa II. Croll sepsal několik alchymistických pojednání, z nichž je nejslavnější to s názvem Basilica Chymica. Pro nás je důležitější kniha Tractatus de signaturis internis rerum, v níž popisuje nálezy kostí a krápníků v Moravském krasu. Croll nejdříve zmiňuje nálezy kostí dvou neuvěřitelně velikých zvířat a dvou mláďat z jeskyně Výpustek, jejichž smrt dává v souladu s dobovým přesvědčením do souvislosti s potopou světa. Ve svém popisu dále pokračuje: „V témže prostoru nedaleko nalézá se úžasná jeskyně podobná oné vyhloubené v hoře v městě Costozze u Padovy, v níž se nacházejí podivuhodné a rozmanité hříčky přírody. Kapky vody stékající z klenby této duté a bludnými chodbami propletené skály tuhnou na místě a svým pádem z výše vytvářejí prostřednictvím spiritus salis rozličné kamenné útvary a podoby.“

1593
Zemřel jeden z nejvýznamnějších lékařů čínské historie, Li Š’-čen (nar. 1518). Jeho životním dílem je encyklopedie Pen-cchao kang-mu (Soupis stromů a bylin). Jedná se o obsáhlý soupis léků čínské medicíny o rozsahu 52 svazků řazených do 16 hlavních oddílů a 62 pododdílů. Knihy obsahují soupis 1 195 léčivých rostlin, 357 minerálů a 340 druhů živočišných produktů. U všech najdeme hlavní a alternativní jména léčiv, popis místa výskytu, způsob sběru nebo pěstování a způsob extrakce léčivých látek. Součástí knihy je i 11 916 receptů. Pro nás je nejzajímavější část věnovaná krápníkům. Li Š’-čen je dělí do sedmi různých druhů a pro každý má speciální pojmenování. Jako podklad pro dělení mu sloužila velikost krápníků, jejich tvar, ale i různé části (jako například kořenová část).

1633
V dnešním Slovinsku byla zpřístupněna jeskyně Vilenica. Stala se tak první jeskyní ve světě zpřístupněnou pro veřejnost.

1663
Kanovník zábrdovického (křtinského) premonstrátského kláštera Martin Alexandr Vigsius (1631–1689) vydává knihu Vallis baptismi alias Kriteinensis, ve kterém popisuje všechny významné jeskyně Křtinského území a tím obstarává první geografické dílo z Moravského krasu. Mimo jiné zde také popisuje první umělý uzávěr jeskyně: „Aby se nikdo, omámen nadšením z požitku, neodvážil k nerozvážné návštěvě této jeskyně, dal prozíravý duch nejvznešenějšího knížete Svaté říše římské Karla z Lichtenštejnu, atd. uměle uzavřít ústí jeskyně také zvenčí.“ Jedná se o uzávěru jeskyně Výpustek a kníže Karel Eusebius z Lichtenštejnu tímto rozhodnutím předběhl dobu o několik staletí.

1693
Zemřel slovinský přírodovědec, nakladatel a učenec Janez Vajkard Valvasor (nar. 1641). Jeho nejvýznamnějším dílem jsou německy psané patnáctidílné dějiny Kraňska, vydané v roce 1869 pod názvem Die Ehre deß Hertzogthums Crain. Do dějin speleologie se vepsal hlavně svým pojednáním o hydrologii Cerkniška polje.