Michal Cimbál Hejna

Petr J. (2023): Dobrodružství s DNA. – Vesmír, ročník 102, číslo 1/2023, str. 3.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2023/cislo-1/dobrodruzstvi-dna.html
Obálku Vesmíru č. 1/2023 zdobí rekonstrukce ženy z Koněpruských jeskyní. Hlavním tématem čísla je DNA a Jaroslav Petr v úvodníku k číslu připomíná okolnosti nedávného dávného objevu.

Velemínský P., Rmoutilová R., Brůžek J. (2023): Když kosti mluví. – Vesmír, ročník 102, číslo 1/2023, str. 27.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2023/cislo-1/kdyz-kosti-mluvi.html
Abstrakt článku: V loňském roce archeogenetici z Ústavu Maxe Plancka zjistili, že lidské ostatky nalezené v hlavním (Proškově) dómu Koněpruských jeskyň náležejí ženě z doby před 45 tisíci lety (Vesmír 101, 380, 2022/6). Patřila k jedné z prvních migračních vln moderních lidí, kteří přišli do Evropy z Předního východu, lidí, kteří později vyhynuli a nestali se předky gravetienských „lovců mamutů“. „Nejstarší Evropanka“ ale ještě neřekla poslední slovo.

Horáček I., Hadravová T., Čermák S., Žák K. (2022): Pleistocenní fauna z Kubrychtovy jeskyně v Tetíně v Českém krasu. – Český kras (Beroun), 48, str. 18–22.
Kubrychtovu jeskyni objevili a prolongovali v roce 2017 tetínští jeskyňáři M. Hahn a L. Pecka. Jeskyně nakonec dosáhla délky pouhých 7 m, ale přinesla zajímavé paleontologické nálezy. Autoři článku odebrali z jeskyně 100 kg sedimentů, které proplavili. Z vyplaveného koncentrátu získali cca 800 kosterních pozůstatků nejméně 91 jedinců 22 druhů mladopleistocenního stáří. Vše nasvědčuje tomu, že jeskyně byla hnízdištěm sovice sněžné.
Jeskyňáři by měli mít hlavně na paměti závěr článku, který zde doslovně přetiskujeme:
Nález sám připomíná, že zdánlivě zanedbatelné příležitostné nálezy provázející nepříliš úspěšné speleologické průzkumy mohou poskytnout poznatky nezanedbatelného významu a je namístě tuto skutečnost mít při praktické speleologické práci na mysli.

Zajíček P. (2022): Nečekaný objev v Kateřinské jeskyni. – Ochrana přírody, 6/2022, str. 37–38.
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/necekany-objev-v-katerinske-jeskyni/
Abstrakt článku: Stará Kateřinská jeskyně byla známá a navštěvovaná už od pravěku. Svědčí o tom nedávno nalezené a datované pravěké uhlíkové kresebné stopy na stěnách uvnitř jeskyně. Úspěšný epigrafický výzkum nadále pokračuje, zároveň však byl souběžně s ním uskutečněn historicky první archeologický výzkum ve vnitřních prostorách jeskyně. Dosud byly totiž archeologické výzkumy zaměřeny na oblast vstupního portálu a navazující chodby. A výsledky těchto sondáží poblíž pravěkých kreseb přinesly poznatky, které očekával jen málokdo.

Zajíček P. (2023): Karel Josef Jurende – publicista, propagátor jeskyní a přírodovědec. – Ochrana přírody, 1/2023, str. 40–41.
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-historie-ochrany-prirody/karel-josef-jurende-publicista-propagator-jeskyni-a-prirodovedec/
Abstrakt článku: Před 180 lety zemřel velmi populární moravský publicista a přírodovědec Karel Josef Jurende. Jeho dílo je trochu opomíjeno, přestože za svůj život sepsal a publikoval velké množství tehdy aktuálních geografických, etnografických a přírodovědných informací, dat, údajů a popisů. V době své pedagogické činnosti byl učitelem Františka Palackého. Jeho publikační práce byly doprovázeny nádhernými grafickými díly. Jurendeho přínos nespočíval v nových objevech a poznáních, ale hlavně v popularizaci již známých a mnohdy vysoce odborných a vědeckých informací.