Jan Sirotek, Jan Lenart, Michal Hejna

Už v prvních výročních zprávách Speleoklubu ze čtyřicátých let minulého století se objevují snahy o zřízení kartotéky všech jeskyní a evidence speleologických průzkumů v našich končinách. V následujících desetiletích pak mnoho výročních zpráv končí povzdechem nad zanedbaností archivu a inventarizace knihovny. Postupem času se Speleoklub začal více a více dělit na jednotlivé pracovní skupiny, mezi kterými vznikala rivalita. Výsledkem byla postupně rajonizace zájmových území, ale bohužel také schraňování a dost často i utajování výsledků činnosti jednotlivých skupin. Mapy byly v mnoha případech něco posvátného, co měl v šuplíku uloženo jen vedoucí a jejich shlédnutí bylo jen pro vyvolené. Bohužel často tyto mapy a jiná dokumentace zmizely ze světa odchodem dotyčného, ať již ze speleologické komunity nebo na onen svět. A tak se během času lokality několikrát přemapovávaly, objevovalo se již objevené a vzdychalo se nad ztrátou cenných archivů.

Naštěstí tomu tak nebylo všude a vždy se našli osvícení jedinci, kteří naopak propagovali široké sdílení výsledků badatelského úsilí. V osmdesátých letech minulého století se podařila završit dlouhodobá činnost mnoha členů Speleoklubu, jejímiž hlavními protagonisty byl mj. Jiří Vodička, Přemysl Ryšavý, Igor Audy a mnozí další, a byla dokončena pasportizace jeskyní v Moravském krasu. Dalším výrazným mezníkem pak bylo v roce 2008 vytvoření JESO (Jednotné evidence speleologických objektů), jejíž hlavními hybateli byli především Ivan Balák a Olga Suldovská s využitím podkladů shromážděných Jaroslavem Hromasem pro knihu Jeskyně. Ačkoliv ČSS a mnozí její členové na plnění databáze JESO intenzivně spolupracovali a spolupracují, jedná se o informační systém AOPK ČR, který v mnoha ohledech nezohledňuje potřeby ČSS.

Digitální archiv ČSS

V minulém roce jsme se snažili s AOPK ČR jednat o intenzivnějším zapojení ČSS do rozvoje JESO a o tom, aby se ČSS stala plnohodnotným partnerem a kromě samotného přispívání daty mohla ovlivnit i vlastní návrh aplikace tak, aby vyhovovala i našim potřebám. Tyto snahy ale zůstaly bez větší odezvy. Po jedné z mnoha diskuzí jsme se začali zabývat zcela novou myšlenkou, že by si ČSS ve 21. století zasloužila mít vlastní digitální archiv a evidenci jeskyní. Jedním z impulzů byla mj. také práce na historii speleologických průzkumů v severní části Moravského krasu pro připravovanou monografii o systému Amatérské jeskyně.

Slovo dalo slovo a v létě 2022 vznikl první prototyp aplikace SpeleoWiki. Částečně jsme se inspirovali iniciativou UIS a projekty Karstlink a Wiki Caves. Jako technologii jsme zvolili platformu Mediawiki, na které mj. běží projekt Wikipedie, rozšířenou o extenzi Cargo.

Základní funkčnost SpeleoWiki

Základní strukturou databáze jsou jednotlivé jeskyně (pseudokrasové prostory). Kromě základních pasportních údajů, jako je délka, poloha, číslo v rámci nejrůznějších historických číslováních, je možné k jeskyni připojit základní popis a lokalizaci v rámci karsologického nebo geomorfologického členění. K jeskyním je možné dále vázat jednotlivé události, fotografie, mapy, dokumenty a bibliografické záznamy. Fotografie, mapy a dokumenty pak mají vazbu na jednotlivé osoby a události na organizace. Do SpeleoWiki je možné ukládat digitální soubory v nejrůznějších formátech a připojovat k nim linky na jednotlivé jeskyně, autory, události atd. Technologie Mediawiki umožňuje kolaborativní editaci více editory a do budoucna libovolné další rozšiřování funkcionalit. Data do SpeleoWiki lze vkládat prostřednictvím jednotlivých formulářů i hromadnými importy z již existujících pasportů ve formátu CSV či XML.

V rámci pilotního provozu jsme do SpeleoWiki přenesli zmíněná historická data z Moravského krasu, základní popisy jeskyní v Českém krasu a data o vybraných pseudokrasových jevech. SpeleoWiki bude také umožňovat vést data o zahraničních projektech a jeskyních po celém světě. Zatím je vloženo jen několik záznamů z Mexika a Černé Hory.

Co na SpeleoWiki najdete už nyní

• Základní informace o 4000 jeskyních nejen v České republice.
• Detailní historii bádání v jeskyních v severní části Moravského krasu.
• Téměř všechny výroční zprávy Speleologického klubu Brno za 78 let jeho existence.

Kam směřujeme?

Chtěli bychom, aby se SpeleoWiki do budoucna stala centrálním úložištěm informací o činnosti ČSS a jejích členů, aby zde byly ukládány všechny výroční zprávy, mapy a základní popisná a fotografická dokumentace k jednotlivým jeskyním. Postupně bychom rádi přidali také cloudové úložiště (Google drive), kam by bylo možné ukládat i rozsáhlejší dokumentace s omezeným právem přístupu (např pro interní ukládání dokumentů jednotlivých ZO). SpeleoWiki by se také postupně měla stát centrálním zdrojem bibliografie a digitálních obrazů všech publikací v rámci ČSS. Postupně chceme do SpeleoWiki převést inventarizaci knihovny ČSS a kompletní bibliografie sborníků Speleofórum a časopisů Speleo.

Technologická platforma, na které je SpeleoWiki postavena je dostatečně flexibilní a plně otevřená a bude jen na nás, jak si ji postupně upravíme, dotvoříme nebo rozšíříme tak, aby přesně vyhovovala našim potřebám.

Pro koho je SpeleoWiki? A co autorská a licenční práva?

Databáze je primárně určena pro členy ČSS a není veřejně přístupná. Předpokládáme, že v budoucnu nalezneme vhodný způsob propojení či výměny dat s databází JESO a dalšími partnerskými organizacemi ČSS.

Zatím ne zcela dořešenou oblastí je otázka autorských a licenčních práv. Základní myšlenkou Wiki projektů obecně je šíření dat pod otevřenou licencí s cílem podpořit širokou spolupráci editorů. Například na Wikipedii je poskytování příspěvků pod otevřenou licencí přímo podmínkou. Technologie Mediawiki umožňuje každému přispěvateli k jednotlivým záznamům, dokumentům nebo fotografiím uvést konkrétní nebo vlastní typ licence. Představa je, že základní licence bude umožňovat členům ČSS použít vložené materiály neomezeně v jakýchkoliv publikacích a výstupech v rámci ČSS při uvedení původního autora.

Jak se můžete zapojit?

Přístup do SpeleoWiki budou mít všichni členové ČSS, kteří sdílí se sekretariátem svůj email. Do tohoto e-mailu dostanete po letošním Speleofóru přístupové údaje. Všichni členové dostanou současně roli běžného editora, tedy budou mít práva pro editaci stávajících stránek (záznamů), vytváření nových a nahrávání dokumentů. Pro získání pokročilejších práv (např. pro úpravu šablon stránek) je nutné kontaktovat správce SpeleoWiki. Pokud se chcete aktivně zapojit do editace, přečtěte si prosím pečlivě stránku Pokyny pro editory. Platforma Mediawiki je určena pro kolaborativní práci a kdokoliv tak může upravovat již dříve vložená data a přepisovat je. SpeleoWiki udržuje plnou historii úprav a případné chyby nebo záměrná zneužití je možné napravit. Databáze je také pravidelně zálohována. Buďte prosím zodpovědní a práci jiných nebořte, ale doplňujte. V případě odlišných interpretací historie raději vložte stejnou událost znovu s uvedením příslušné citace.

Rozhodně není naším cílem dostat na SpeleoWiki hned celou historii speleologického bádání českých jeskyňářů. To zabere mnoho a mnoho let. Rádi bychom ale začali pokud možno hned uchovávat digitální obraz současného dění. Pokuste se tedy prosím do SpeleoWiki minimálně vkládat nové články, publikace, dokumenty, výroční zprávy atd. a teprve postupně doplňovat starší dokumenty. Vítané jsou též příspěvky fotografů a mapérů.

Speciální poděkování

Náš velký dík patří Ondrovi Sajnerovi, který nám pomohl s výběrem technologie pro celý projekt a poskytl zázemí serveru pro hosting pilotní verze.