Jeskyně broumovsko-tetínského přátelství

Jan Ježek (ZO 5-03 Broumov), Jan Moravec (ZO1-02 Tetín)

Když se řekne Broumovsko a pseudokras, musí se dodat: pískovec. Nebo ne?

O pískovcovém podzemí skalních měst už bylo řečeno ledaco. Ale nejsou na (broumovském) světě jen pískovce. Třeba severní okraj Broumovské kotliny je tvořený permskými vulkanity Javořích hor. Ty nejsou pro vznik přirozených jeskyní nijak příznivé. Neerodují tak snadno podél puklin, nejsou porézní a neobsahují rozpustný tmel. Ale kde jsou svahy, tam bývají i svahové pohyby. Jeden takový svah s fragmentovanými skalními výchozy se nachází na postranním hřebenu Javořích hor, na západní straně vrchu Kamenec, severně od obce Šonov, v tom úplně nejzazším severovýchodním cípu Čech.

Na povrch tu na dvou místech vystupují skalní sruby, pod kterými jsou rozsáhlá suťoviště s mohutnými balvany. Jde o výsledek mrazového zvětrávání reliktního pozůstatku lávového proudu. Petrograficky se jedná o tmavé sklovité lávy andezitového složení, dříve označované jako melafyry. Masiv se rozpadá podél puklin, na jeho okraji vznikají úzké rozsedliny, ve svahu se hromadí zřícené bloky. Prostor pod nimi se rychle zaplňuje zemí, ale přece se najdou místa vhodná pro jezevčí doupě nebo snad i něco většího… To už se dostáváme k příběhu, takovému drsně romanticky sudetskému.

Na konci války byly prý viděny nákladní vozy wehrmachtu, jak navážejí tajemný náklad do skalnaté rokle nad broumovským Šonovem. Mezi českými dosídlenci se pak rozšířila legenda o německém pokladu ukrytém někde v podzemí vrchu Kamenec nad šonovskou kapličkou. Hledali marně. Nikdy nic nenašli, jen mrtvoly dvou kněží z šonovské fary, zavražděných v létě 1945. Až mnohem později, někdy během osmdesátých let, narazil jeden z šonovských hledačů ve zdejším suťovišti na tajemné petroglyfy. Rytinu s obtížně čitelným motivem (snad javorovým listem) doprovázela šipka, směřující k temnému otvoru pod mohutným hranatým balvanem. Po krátké prohlídce se ukázalo, že jde o ústí malé jeskyně. Na první pohled bylo zřejmé, že hlínu a suť v kaverně již někdo prohrabal. Pár desítek metrů od jeskyně objevil záhy hledač úzký hluboký komín, vedoucí rovněž kamsi do podzemí. Přání je otcem myšlenky, hledač uvěřil, že jeskyně je hluboko v podzemí propojena s komínem a právě někde zde na něho čeká ukrytý německý poklad. Jen je třeba se k němu prokopat. Aby jej nikdo nepředběhl, zamaskoval vchod větvemi, odsekal ze skály rytinu i šipku a po večerech začal kopat. Několik let hloubil osamělý stárnoucí muž chodbu na konci jeskyně. Odkopanou kamenitou suť vršil do nákupního košíku, se kterým se protahoval úzkým otvorem ven. Košík zde zůstal, stejně jako petrolejka a zbytky hřbitovních svíček. Musela to být dřina, ten člověk jeskyni prodloužil o několik metrů, balvany v nízkém stropu vyklínoval dřevěnými špalíky a podepřel jednoduchou výdřevou. Ačkoliv nikdy nic nenašel, pokračoval v hledání i v penzi. Dnes je starému pánovi přes osmdesát, je po mrtvici a poklad již nehledá. Svému snu ale věřit nepřestal.

Spletitými stezkami osudu jsme se o hledání pokladu i odkopaném podzemí dozvěděli my. Příběh o ukrytém pokladu a ještě k tomu podzemí ve vulkanitech – to jsou silné důvody, proč se na to podívat zblízka. Podívali jsme se předposledního dne roku 2022.

Podařilo se nalézt oba vzpomínané objekty – jeskyňku i komín. Na první pohled bylo jasné, že spolu nijak nesouvisí, snad jen v tom, že jde o projevy svahových pohybů, ovšem zcela odlišné. Na druhý pohled pak to, že zde i v širším okolí chybí jakékoliv stopy po zakopávání nákladu z náklaďáků.

Mapa 1 Jeskyně broumovsko-tetínského přátelství 1.

Mapa 2 Jeskyně broumovsko-tetínského přátelství 2.

Prvním objektem (mapa 1) je díra (jeskyně či štola by bylo příliš silné slovo), kde náš předchůdce hledal a kopal. V prostoru pod velkými spadlými bloky je šachtička (foto 1), která se ohýbá do směru proti svahu, vzápětí se stáčí doprava a pak už jen mírně klesá dalších 8 m. Vnitřní prostor dolní části nepůsobí dojmem závalu, spíše silně rozrušeného horninového masivu. Hornina je nepevná, drcené polohy se sesedají, čímž vznikají pukliny vyplněné sypkým materiálem. Ze stropu i stěn vypadávají uvolněné kameny a jemná drť, takže prostředí je velmi prašné. Strop působí pramálo důvěryhodně, což nám neubírá na optimismu (foto 2). Náš předchůdce tomu čelil primitivní výdřevou, jejíž smysl je více psychologický než praktický (foto 3) a na několika místech montážní pěnou. Štolka sleduje výrazněji drcenou polohu, kterou lze snadněji „těžit“. Prvním horníkem zde byl pravděpodobně jezevec; kolik práce ušetřil hledači pokladů, se už nedozvíme. Chodba končí komůrkou velkou právě na otočení (foto 4).

Foto 1 Vstup do 1. jeskyně (foto J. Moravec).

Foto 2 Radost z nalezeného pokladu (foto J. Moravec).

Foto 3 Původní výdřeva (foto J. Moravec).

Foto 4 Poslední komora (foto J. Moravec).

Foto 5 Vstupní komín (foto J. Ježek).

Druhý objekt (mapa 2) je zcela přírodní. Na první pohled komín čtvercového profilu (foto 5). Ale po sestoupení o tři metry je zřejmé, že jsme v úzké rozsedlině (foto 6). Okraj srázu se vlastní vahou odtrhl a jako dlouhá kulisa se odklání do údolí. Prostor rozsedliny je široký mezi 10 a 20 cm, takže je těžko dohlédnout, kam až vede. Paprsek Dista ho „osahává“ do vzdálenosti 10 m, ovšem to je spodní odhad. Komín je průlezný jen do hloubky 7 m, dno se pak svažuje úžinou o další metry níž, ovšem to je už zaplněné zemí, takže skutečná hloubka rozsedliny je podstatně větší.

Foto 6 Pohled ven (foto J. Ježek).

Vlastně je s podivem, že ten prostor zůstal aspoň částečně volný. Vděčí za to stropu. Povrchová vrstva se totiž odtrhla v jiném místě, na linii výš ve svahu, takže se posunula a překryla rozsedlinu pod sebou. Kde k odtrhu došlo, těžko na povrchu najdeme, zanesla to drobná drť a opad ze stromů. Podobných situací je v okolí nepochybně víc, jen nemají tak hezky otevřený vstup. Vlastně je to taková miniatura velkých rozsedlinových jeskyní, jaké známe z beskydských flyšů.

A jak ty blbodíry přišly ke svému novému jménu? A vůbec, není to celé nějaká fake-new? Jsou to opravdu jeskyně? A je to opravdu přátelství? Nechme stranou definice. Záleží to jen na nás; jsme to my, kdo naplňuje pojmy obsahem. V každém případě: zajímavých lokalit je dost pro všechny…

O lokalitě pojednávají také tyto stránky:

http://bohemiaorientalis.cz/na-kamenci-v-sonove/
https://geopark.broumovsko.cz/geologicke-lokality/kamenec