Radko Tásler (ZO 5-02 Albeřice)

Všechno to začalo u mě na chalupě na Lysečinách v Krkonoších. Gumovka při šmejdění na půdě nalezla něco jako malou dřevěnou vaničku na nohách. Vysvětlil jsem jí, že to bylo brusné zařízení, byla v tom voda a možná někde pod nánosy prachu v okolí bude i klika a brusné kotouče. Našla je a byla nadšená. Nadšení ještě stouplo po mém sdělení, že jí to věnuji. Gumák tolik nadšení neprojevoval. Brusné zařízení bylo již značně opotřebované naší dávnou dětskou aktivitou a do muzea KRNAP ho nechtěli s tím, že už tam stejné mají a v lepším stavu. Tak bylo rozhodnuto, že bude zdobit infocentrum ve Strašíně a že k tomu musím něco napsat. Nezbývalo, než zalovit hodně hluboko v archivu, a tak vypadli kostlivci.

Foto 1 Brusné zařízení z č. p. 43 z Horních Lysečin v Krkonoších (foto R. Tásler)

V sedmdesátých letech jsme se ve východních Krkonoších i Podkrkonoší bez jakéhokoli systému pídili po všem, co zavánělo podzemím. V Novém Rokytníku u Trutnova jsme zalezli do malé ploché dobývky hned vedle hlavní silnice a východně od obce, v údolíčku zvaném Žleb, což se později ukázalo jako vydobytá poloha pískovců se zakládkou. Jen jsme tenkrát netušili, co se tady těžilo, ale naštěstí jsme štolu zmapovali. Teprve v roce 2001, při zpracování zakázky pro MŽP, jsme si na lokalitu vzpomněli. Dobývka u silnice sice šla navštívit, ale vyrostl u ní pěkný rodinný domek a dobývka sloužila jako jediný zdroj kvalitní pitné vody. V místě štoly jsme to nepoznali. Kus vysokého lesa zmizel a na jeho místě byla hustá smrková mlazina. Lomy byly zcela zarostlé náletem a po delším pátrání jsme objevili v jednom z lomů místo bývalého ústí štoly jen zřícenou lomovou stěnu (Mikš a kol. 2001). Tak jsme lokalitu opustili a teprve Gumáci mě přinutili probádat lokalitu alespoň teoreticky.

V okolí Trutnova i ve městě samém je řada lomů, ve kterých se těžily pískovce trutnovského souvrství (perm – saxon, havlovické vrstvy) na stavební kámen se vžitým označením červený pískovec. Vlastní červený pískovec nebyl kvalitativně žádný zázrak, ale vrstvy šedavých jemnozrnnějších pískovců v něm obsažené kvalitní byly a z nich se vybíraly polohy velmi kvalitních pískovců na výrobu brusů.

Obr. 1 Štola Nový Rokytník

Území ohraničené zhruba Trutnovem, Kryblicí, Stříteží, Starým Rokytníkem a Studencem je na řadě míst poseto mělkými propadlinami, rýhami po propadlých štolách a dlouhými rýhami vypadajícími jak obří brázdy. Mnoho toho je již zasypané, zastavěné nebo zcela zarostlé a nerozeznatelné. Nejlépe jsou na jaře patrné dlouhé brázdy, které protíná silnice ve stoupání hned za Trutnovem směrem na Jaroměř (Bojiště). Poměrně tenké polohy kvalitních pískovců se dobývaly krátkými štolami vedenými mělce pod povrchem s rozšiřováním do stran po poloze pískovce. Podobně, jako když se dobývá uhelná sloj. Více rozšířená však byla těžba povrchovým způsobem v dlouhých mělkých rýhách, sledující mírně ukloněné výchozy pískovců. Bohužel všechna důlní díla jsou zaniklá s výjimkou štoly přímo v Trutnově v parku u Lesnické akademie. Ale to je na jiný článek.

Foto 2 Štola v Trutnově v parku u Lesnické akademie – v čelbě jsou světlé polohy brusných pískovců (foto R. Tásler)

Historické prameny jsou poměrně stručné. Josef Demuth (1901) se velmi stručně zmiňuje, že v okolí Hohenbruch leží břidlicové lomy, ve kterých se vyráběly brousky nazývané radlány. Více o výrobě brusů píše A. Just a kol. (1959). Z jejich práce vybírám: „Lidé přišli na to, že některé vybrané kusy tohoto pískovce se dobře hodí na brousky. A tak zakládali nehluboké štoly, z nichž vylamovali tvrdší desky a vytahovali je pomocí koní. Nejvíce takových štol najdeme v okolí Bojiště a mezi Starým Rokytníkem a Stříteží. Pískovcové brousky se vyráběly ve jmenovaných obcích podomácku a získaly si oblibu i na Slovensku a vyvážely se také do Polska. Jejich výroba zanikla po první světové válce.“
Více je na bádání pro historiky.

Literatura:
Demuth J. (1901): Der politische Besicht Trautenau, Trautenau 1901.
Just A., Procházka J., Šabacký J. (1959): 700 let Trutnova. – 1–155. Trutnov.
Mikš O., Tásler R., Tomášková Z. (2001) : Vyhledání starých důlních děl na území královéhradeckého kraje. – MS, Česká speleologická společnost Albeřice, Geofond, P 101171.