Michal Cimbál Hejna

Horáček I. (2022): Netopýří nej – Vesmír, ročník 101 (152), číslo 9/202, str. 567–577.
Abstrakt článku: V rámci savců drží netopýři rekord v nejednom „nej“. Netopýrek thajský (Craseonycteris thonglongai) je nejmenším savcem světa a představuje i čeleď s nejmenším rozšířením. Rod Myotis je naopak jediným savčím rodem s kosmopolitním rozšířením (pomineme-li rod Homo). A tak dále. Vrcholný šampion hned v několika ohledech a v rámci všech suchozemských obratlovců je na pohled docela průměrný netopýr tadarida guánová.

Benda P., Chvátal P. (2022): 25 let sčítání zimujících letounů v Kaňonu Labe. – Ochrana přírody, 3/2022, str. III–IV.
V úvodu článku autoři uvádějí: Na území Labských pískovců (Českého Švýcarska) je Kaňon Labe nejvýznamnějším zimovištěm a v regionu Ústeckého kraje patří k těm nejdůležitějším. První ucelený přehled, včetně historických údajů, přinesli ve své práci Benda a Chvátal (2011) z let 1995–2010. V této práci je po jednotlivých letech a jednotlivých jeskyních zpracován počet zjištěných druhů a jejich početnost a také přehled historických údajů před započetím systematického monitoringu v roce 1995. V tomto příspěvku navazujeme na tyto údaje až do roku 2020. Přinášíme tedy přehled za čtvrtstoletí monitoringu v této lokalitě.
Celý článek je dostupný na https://www.casopis.ochranaprirody.cz/kuler-zpravy-aktuality-zajimavosti/25-let-scitani-zimujicich-letounu-v-kanonu-labe/

Ouhrabka V. (2022): 110 let Ponikelské jeskyně. – Ochrana přírody, 3/2022, str. IV–VII.
Vyčerpávající historie jedné z nejdelších jeskyní krkonošsko-jizerského krystalinika je dostupná na https://www.casopis.ochranaprirody.cz/kuler-zpravy-aktuality-zajimavosti/110-let-ponikelske-jeskyne/

Zajíček P. (2022): Pokračující epigrafický výzkum v Kateřinské jeskyni odhalil další neolitické uhlíkové kresby. – Ochrana přírody, 3/2022, str. VII.
V Kateřinské jeskyni probíhá od roku 2016 výzkum uhlíkových kresebných stop, jejichž stáří sahá až do neolitu, sedm tisíc let před současností. Výsledky etapy výzkumu proběhlé v roce 2021 je možné shlédnout mimo jiné na https://www.casopis.ochranaprirody.cz/kuler-zpravy-aktuality-zajimavosti/pokracujici-epigraficky-vyzkum/

Drbal K. (2022): Nové návštěvnické středisko Chýnovské jeskyně. – Ochrana přírody, 4/2022, str. 26–27.
Jak už informovalo eSpeleo č. 5, dočkala se Chýnovská jeskyně nového návštěvnického střediska. Blíže ho K. Drbal popisuje zde: https://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/nove-navstevnicke-stredisko/

Zajíček P. (2022): 100 let od propojení Sloupských a Šošůvských jeskyní. – Ochrana přírody, 4/2022, str. 32–34.
Další z letošních významných výročí je podrobně popsáno na https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-historie-ochrany-prirody/100-let-od-propojeni/

Koudelka M. (2022): Vzpomínka na Vladimíra Panoše. – Ochrana přírody, 4/2022, str. VII–VIII.
Autor začíná svoji vzpomínku slovy: V tomto roce si připomínáme sto let od narození významné osobnosti české a světové geografie, karsologie a speleologie, doc. RNDr. Vladimíra Panoše, CSc. Pojďme si v krátkosti přiblížit jeho nevšední a opravdu velmi bohatý život. Dalo by se říci hned na úvod, že za jeden lidský život se toho opravdu o moc více stihnout nedá.
Celou vzpomínku na mimo jiné prvního předsedu ČSS je možné si přečíst zde: https://www.casopis.ochranaprirody.cz/kuler-medailonky/vzpominka-na-vladimira-panose/

Hejna M. (2022): Pěnovce ve Svatém Janu pod Skalou a jejich jeskyně. – Ochrana přírody, 5/2022, str. 2–5.
Nejmenší krasové skupině v rámci zavedeného karsologického členění Českého krasu a jejím zajímavým jeskyním se autor věnuje na https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/penovce-ve-svatem-janu/

Zajíček P. (2022): Veřejnosti nepřístupné části jeskyně Na Špičáku. – Ochrana přírody, 5/2022, str. 6–8.
Autor uvádí článek slovy: Jeskyně Na Špičáku je nejmenší veřejnosti zpřístupněnou jeskyní v České republice. Zpřístupněná část má délku 220 metrů z celkových 410 metrů. Necelých 200 metrů chodeb vybočujících z návštěvního okruhu nevyniká velkými dimenzemi prostor. Přesto se zde nacházejí zajímavé doklady z historie, především nápisy a kresby na stěnách. V nejdelší, veřejnosti nepřístupné větvi jeskynního systému pod Špičákem se nachází propast, která vede na hladinu podzemních vod.
Více se čtenář dozví zde: https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/jeskyne-na-spicaku-2022-05/

Balák I., Káňa V., Koudelka M., Suldovská O., Světlík I. (2022): Pravěké medvídě z Javoříčského krasu. – Ochrana přírody, 5/2022, str. 9–11.
V roce 2019 se podařilo jeskyňářům ze ZO ČSS Ludmírov-Štymberk objevit kosterní pozůstatky blíže neurčené šelmy, ve které paleontologové později rozpoznali asi roční medvídě medvěda hnědého. O okolnostech nálezu a medvědech hnědých pojednává článek na https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/praveke-medvide/

Ouhrabka V., Tásler R. (2022): Inventarizace a dokumentace krasových jevů v regionu Krkonoš. – Ochrana přírody, 5/2022, str. 16–19.
Od roku 2018 probíhal komplexní projekt s názvem Inventarizace a dokumentace krasových jevů v regionu Krkonoš. S tím nejzajímavějším z jeho výsledků je možné seznámit se zde: https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/inventarizace-a-dokumentace-2022-05/

Hromas J. (2022): 75 let od objevu Bozkovských dolomitových jeskyní. – Ochrana přírody, 5/2022, str. 38–41.
Další významné jeskynní jubileum představuje autor na https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-historie-ochrany-prirody/objev-bozkovskych-dolomitovych/

Petr J. (2022): Úspěšná amputace stará 31 000 roků.
https://www.osel.cz/12488-uspesna-amputace-stara-31-000-roku.html
Jeskyně Liang Tebo v oblasti východního Bornea je pravěkou obrazárnou s malbami divokých turů a dalších zvířat. V roce 2020 se ale proslavila nálezem kostry člověka z doby před 31 000 lety, které chyběla spodní část levé nohy. Na tom by ještě nebylo nic tak zajímavého, kdyby nebyl konec kostí neúplné holeně hladký, beze stop po rozdrcení nebo roztříštění. Kosti byly zjevně přeříznuty ostrou čepelí, kterou vedla jistá ruka. Pravěký chirurg pravděpodobně použil kamennou nebo kostěnou čepel.