Michal Cimbál Hejna (ZO 1-02 Tetín)

V eSpeleu 1 byl otištěn první díl jeskynního bestiáře, věnovaný hostnikům, gigantickým pavoukům a hodagům. V druhém dílu se podíváme na Echidnu, Graie, Invunche a Lamii.
Podkladem nám bude výborná a vyčerpávající kniha Fantastický bestiář cestovatelů, kterou editoval Dominique Lanni. Je škoda, že ze sto šedesáti pěti nejroztodivnějších bestií zde uvedených je jich s jeskyněmi spojeno jen asi deset, a to většinou pouze okrajově. Výběr těch nejzajímavějších najde čtenář níže. Jména uvádím ve znění, ve kterém byly otištěny ve Fantastickém bestiáři cestovatelů.

Echidna

Echidna se nám dochovala z řecké mytologie. Dcera mořského boha Forkýna a jeho družky Kétó obývala jeskyni v záhadné zemi Arimů. Když už jsme u toho rodokmenu, spolu se svým manželem Týfóném zplodila mnoho potomků, mezi nimi třeba Sfingu. Jinak manželství moc počestné nebylo, je-li tedy pravdou, že si Echidna do své jeskyně lákala muže, které pak svedla a nakonec sežrala.
Někteří autoři ji popisují jako hadí ženu, tedy že horní polovinu těla měla lidskou, spodní polovinu hadí. Pak to nechává čtenáři prostor pro představivost, jak to bylo s tím sváděním. Každopádně, dnešní jeskyňáři už se jí bát nemusí, neb byla zabita synem Arestorovým Argem, který se proslavil i tím, že postavil loď Argó, na níž se plavil s Argonauty, a tím bychom všechna ta arga mohli opustit.

Graie

Forkýn a Kétó zplodili také Graie, mezi něž patřila třeba slavná Medúza. Nás ale budou zajímat sestry jménem Enýó (Hádavá), Deinó (Hrozná) a Perfrédó (Zlá). Kromě pokřivených povahových rysů, jak již jejich jména napovídají, měly také jeden zajímavý handicap. Dohromady měly jen jedno oko a jeden zub, který si navzájem půjčovaly. Jo, a samozřejmě žily v opuštěné jeskyni někde v pohoří Atlas. Vzhledem k tomu, že většinou neviděly, tak jim to nevadilo. Čas trávily tak, že dvě spaly a třetí jedla a hlídala při tom vchod. Podle jedné z legend se podařilo ukradnout oko a zub rekovi Perseovi, když hledal Medúzu, by ji zkrátil o hlavu. Jak už to bývá, sestry Perseovi prozradily, kde Medúzu najde, ale zubu a oka se nedočkaly. Perseus obé hodil do jezera. Účastníci expedice na Atlas už se tedy sester bát nemusí, i kdyby na ně v jeskyni narazili, nekousnou je.

Invunche

Bylo nebylo dostalo se jedno malé dítě na ostrově Chiloé do rukou čarodějů. Dneska už nikdo neví, jestli ho unesli nebo počestně koupili od rodičů. Nicméně stalo se a čarodějové se na něm opravdu vyřádili. Nejdříve mu pomazali tělo čarovným balzámem, takže celé porostlo drsnými chlupy, pak mu utrhli nohu a připevnili mu ji za hlavu, takže kromě toho, že to vypadalo docela komicky, nemohlo jim utéct. Taky si pohráli s jeho jazykem, takže dítě nemluvilo, jen vydávalo strašidelné skřeky, při kterých v žilách tuhla krev. Postupně ho naučili jíst lidské maso, které mu obstarávali na hřbitovech. Zkrátka a dobře, toto dítě, které dostalo jméno Invunche, postupně dospělo v ideálního strážce jeskyně čarodějů.
Pokud se přece jen někdo do jeskyně odvážil, stačil jediný pohled do očí Invunche a dotyčný se proměnil v kus ledu (a ano, taky mě to napadlo, čarodějové byli proti síle pohledu imunní). Jaké plyne z celého příběhu ponaučení? Pokud se dostanete do jeskyní na ostrově Chiloé, nemočte na ledouchy, je to nekolegiální.

Lamia

Po krátké odbočce do Tichého oceánu k pobřeží Chile se vraťme zpět do Středomoří helénské doby. Lamia byla krásná libyjská královna, která byla tak krásná, až se stala milenkou Dia. Jenže to si ukousla dost velký krajíc, začít si se samotným nejvyšším, najmě když má tak žárlivou ženu. Taková věc se samozřejmě dlouho neutají a netrvalo dlouho a Héra na to přišla. A jak už to bývá, zatímco Zeus z toho vyšel bez větší újmy, Lamii proměnila Héra v ohyzdnou bytost. Lamia se uchýlila do jeskyně, kde se změnila v upíra a začala zabíjet lidi, unášet kojence a sát jejich krev. Hanba jí.
Ve středověku se Lamia proměnila v lidských představách v křížence ženy a koně, ale tato Lamia už v jeskyni nežila, takže to je nuda.

Literatura:

Lanni D. (ed., 2019): Fantastický bestiář cestovatelů. – Argo: 1–381. Praha.

Jeskyně nad Kačákem v Českém krasu: Co nebo kdo číhá v lůnu země? (Foto J. Novotný)