Sestavil Michal Cimbál Hejna (ZO 1-02 Tetín)

Rothová H. (2022): Tajný život v podzemí aneb Adaptace terestrických členovců k životu v jeskyních – Živa, 1/2022, str. 30–32.
Abstrakt článku: Jeskyně představují extrémní prostředí pro život, čemuž se případní obyvatelé musejí značně přizpůsobit. Článek shrnuje výčet běžných i speciálních morfologických, fyziologických a behaviorálních adaptací podzemních terestrických živočichů k tomuto prostředí na konkrétních případech. Pro lepší pochopení, proč se živočichové takto adaptují, jsou též představeny okolnosti kolonizace, jaké zdroje lze využívat v podzemí a je vysvětlena používaná terminologie v biospeleologii.

Zajíček P. (2022): 120 let od první výpravy Karla Absolona na dno Macochy – Ochrana přírody, 1/2022, str. 36–37.
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-historie-ochrany-prirody/120-let-od-prvni-vypravy-karla-absolona-na-dno-macochy/
Jak již název napovídá, článek se věnuje okolnostem prvního sestupu Karla Absolona na dno Macochy v roce 1902.

Drbal K. (2022): Ohlédnutí za Mezinárodním rokem jeskyní a krasu – Ochrana přírody, 1/2022, str. 2–3.
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/ohlednuti-za-mezinarodnim-rokem-jeskyni-a-krasu/
Rok 2021 byl Mezinárodním rokem jeskyní a krasu. Přestože díky kovidové situaci nepřál hromadným akcím a Mezinárodní rok byl prodloužen i do roku 2022, neznamená to, že by se v roce 2021 žádné akce nekonaly. Článek přináší krátké zamyšlení nad uplynulým rokem.

Hejna M., Suldovská O. (2022): Jeskyně Českého krasu – Ochrana přírody, 2/2022, str. 11–13.
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/jeskyne-ceskeho-krasu/
Článek u příležitosti 50 let od vyhlášení CHKO Český kras bilancuje historii bádání v Českém krasu, zmiňuje nejvýznamnější objevy a seznamuje čtenáře s rozdělením Českého krasu do jednotlivých krasových oblastí podle evidence JESO.

Audy M. (2022): Do nitra Tepui – National Geographic Česko, 4/2022, str. 24–27.
Článek o jeskyni Brewer ve Venezuele je součástí série článků k hlavnímu tématu 4. čísla National Geographic, jímž jsou jihoamerické stolové hory.

Petr J. (2021): Jak denisované pomohli Homo sapiens zabydlit Tibet
https://www.osel.cz/12058-jak-denisovane-pomohli-homo-sapiens-zabydlit-tibet.html
Řada nových studií vnáší světlo do historie záhadných denisovanů. Stále ještě toho ale víc nevíme, než víme.
Článek nejen sumarizuje výsledky výzkumu stále trochu záhadných zástupců druhu Homo zvaných denisované, od jejich prvních nálezů v roce 2008 v Denisově jeskyni až po první nález lebky, u níž není dosud jasné, zda-li se jedná opravdu o lebku denisovana. Historie rodu Homo se tak ještě více zamotává. Druhým motivem článku jsou nejnovější objevy a hypotézy osidlování Tibetské náhorní plošiny.

Kratochvíl Z. (2022): Korycká jeskyně nad Delfami
https://www.osel.cz/12304-korycka-jeskyne-nad-delfami.html
Z Delf do svahů Parnasu, přes útesy Fedriád k jeskyni s kultem od neolitu po konec antiky, do hájemství Pana a nymf. Prý se odtud konaly průvody dolů do Delf s novorozeným Dionýsem, zatímco nahoře na Parnasu Apollónův kněz tančil k jeho poctě. Předtím zde Tyfón věznil Dia, pak zase Zeus Tyfóna a Apollón tu možná zabil dračici Delfys.
Cestopis s historickým exkurzem do jeskyní, které formovaly a ovlivňovaly antickou civilizaci.