Jiří Kopecký st. (ZO 5-03 Broumov)
Na konci minulého století byly české i polské terény horských i podhorských částí Sudet místem intenzivní a také velmi úspěšné spolupráce českých i polských řešitelů široké krasové i pseudokrasové problematiky. Byla to doba nyní již zvolna zapomínaných, ale významných výzkumů a studií především v oblasti Jeseníků, Králického Sněžníku a Stolových hor, na které byly koncentrovány aktivity velké řady jeskyňářů i velkého množství odborných institucí. Výsledkem tehdejší mnohaleté spolupráce byly nejen významné terénní výzkumy, ale také mnoho významných karsologických a dalších přírodovědných studií. Staly se nejen podkladem pro tvorbu řady publikačních materiálů, ale také příležitostí pro jednání řady konferencí a sympozií s širokou 樂威壯
mezinárodní účastí. Tehdejší intenzivní česko-polská spolupráce měla široký dosah, např. byla i startem pro českou účast na glaciospeleologických výzkumech na Špicberkách. Intenzita tehdejší česko-polské spolupráce později počala slábnout (tehdy v 90. letech se také pro naše aktivity otevřel celý svět). Slabší kontakty však pokračovaly, ale po letech se prokázalo, že jsou nedostatečné, zejména z hlediska poznatků o novějších stavech výzkumů a studií v celé oblasti Sudet. Snaze zlepšit společné kontakty vyšla vstříc možnost uspořádat česko-polské speleologické setkání v rámci grantových přeshraničních aktivit měst Broumov a Nowa Ruda. ZO ČSS 5-03 Broumov se po rychlém projednání této možnosti i s předsednictvem ČSS ujala organizace setkání řešitelů krasu i pseudokrasu Sudet, k nimž muselo dojít v časovém rozsahu grantu od června 2021 do května 2022.
První jednodenní setkání proběhlo dne 23. 10. 2021 pod hlavičkou „Česko-polský speleologický workshop“ v Broumově, a které představilo hlavní okruhy současných speleologických aktivit a zájmů po obou stranách hranice v této oblasti (viz eSpeleo 4/2022). Při jednání bylo rovněž dohodnuto uspořádat i druhé, již jarní, setkání, při němž by jednotlivé kolektivy z české i polské strany představily aktuální potřeby a možnosti pro další spolupráci.
Druhá akce se pod hlavičkou „Česko-polský speleologický pracovní aktiv“ konala ve dnech 9. a 10. 4. 2022 v Janovičkách u Broumova. Její účastníci již jednali od obecných problémů geomorfologického a karsologického členění krasových nebo pseudokrasových terénů nebo rozdílnosti speleologické evidence, až po základní informace o současném stavu výzkumu krasu i pseudokrasu i probíhajícího monitoringu. Ukázalo se, že zejména na polské straně je jak amatérský, tak i profesionální výzkum veden mladými kolektivy bez větších vazeb na potřebné partnery i na předchozí aktivity jejich předchůdců. Byla však stvrzena snaha o napravení tohoto nepříznivého stavu. Důležitou informací pro průběh jednání a následné vztahy bylo představení záměru uspořádat (pro koronavirovou situaci již dvakrát odložené) 14. sympozium o pseudokrasu (původně mělo být konáno v oblasti Góry Świętokrzyskie v roce 2021 a pak 2022) a to v oblasti Góry Stołowe v roce 2023 (22. – 26. 5.). ZO ČSS 5-03 Broumov proto byla při této příležitosti požádána o další předání této informace a o dodání adresního seznamu řešitelů pseudokrasové problematiky v celé České republice. Realizace tohoto sympozia v polské části Sudet (Karłów, Góry Stołowe) bude vyžadovat i součinnost s partnery ze sousedících terénů Broumovska (CHKO Broumovsko, Geopark Broumovsko, ZO ČSS 5-03 Broumov), pro české řešitele bude rovněž příležitostí k prezentaci jejich novějších výsledků v pseudokrasové problematice na mezinárodním fóru. Koordinátorem české prezentace a účasti na tomto sympoziu by měla být především Komise pro pseudokras ČSS, doufejme, že v tomto roce bude její bývalá bohatá aktivita obnovena.
Závěrem lze konstatovat, že realizace obou těchto akcí významně přispěla k obnovení česko-polských kontaktů amatérských i profesionálních řešitelů krasu i pseudokrasu, a to nejen v oblasti Sudet. Malý kolektiv organizátorů obou akcí ze ZO ČSS 5-03 Broumov i přes nesouhlas či ignoraci části členů ZO využil dané přeshraniční grantové příležitosti domovského města jak ku prospěchu speleologické přeshraniční spolupráce i k prezentaci celé ČSS.
Členové: Ing. Olga Suldovská (ČR), RNDr. Ivan Balák (ČR), dr Adam Polonius (Polsko)
Závěry jednání
Obě strany si navzájem představily databáze s evidencí jeskyní a dalších krasových a pseudokrasových objektů, dostupné na internetových adresách: https://jeso.nature.cz a https://jaskiniepolski.pgi.gov.pl/.
Ohledně karsologického členění bylo konstatováno, že v ČR je členění území podrobnější než v Polsku. Databáze polských jeskyní obsahuje základní údaje o jeskyních a jejich zobrazení v mapové aplikaci. Údaje v tomto rozsahu jsou dostupné všem uživatelům internetu.
Česká databáze je podrobnější, kromě jeskyní obsahuje i další krasové (popř. pseudokrasové) jevy – závrty a hydrologické objekty (ponory, vývěry, estavely). V související mapové aplikaci je možnost kombinovat různé mapové podklady (např. geologické mapy, digitální model terénu), případně veřejně poskytovaná data (např. chráněná území). Všechny údaje v databázi o jeskyních nejsou veřejně dostupné. Mapová aplikace je dostupná všem, zobrazení poloh všech jeskyní je však omezeno měřítkem cca 1 : 60 000, dále se zobrazují jen vybrané jeskyně a objekty.
Obě strany si poznamenaly přístupové adresy do svých databází a v klidu si je ještě prohlédnou. Z dostupných údajů se pokusí vyhotovit společný mapový projekt na bázi ArcGIS On-line v oblasti Sudet. V případě úspěšného vyhotovení bude přístupová adresa dále rozeslána účastníkům tohoto pracovního aktivu (v řádu několika měsíců).
Zapsala: Ing. Olga Suldovská
Členové: RNDr. Radko Tásler a Pavel Tásler (ZO ČSS 5-02 Albeřice), Mgr. Vratislav Ouhrabka
a Jan Hloušek (ZO ČSS 5-01 Bozkov)
Závěry jednání
Přítomní projednali předběžné závěry probíhajícího programu „Inventarizace krasu a jeskyní Krkonoš“ financovaného z velké části z prostředků EU (prostřednictvím SFŽP). V rámci tohoto programu bylo podrobně zdokumentováno cca 90 jednotlivých krasových a nekrasových speleologických objektů na území KRNAP a jeho ochranného pásma. Nově byly řešeny otázky geneze krasových jevů a geologické pozice krasových hornin. Skupina doporučila polské straně využít poznatky z české strany k provedení podobné podrobné inventarizace krasových jevů v polských východních Krkonoších, kde krasové oblasti přímo navazují na kras okolí Albeřic.
Dále přítomní zhodnotili dosavadní Česko-polskou spolupráci v oblasti Králického Sněžníku, která intenzivně probíhala v 80. letech minulého století a v současné době je rozvíjena na smluvním základě (smlouva o spolupráci uzavřená mezi ZO ČSS 5-01 Bozkov a Univerzitou Wroclaw – Fakultou věd o Zemi a environmentálního managementu). Dále se v rámci této spolupráce podílela Česká speleologická společnost na přípravě a organizování tzv. Speleologické školy na území Králického Sněžníku.
Zapsal: Mgr. Vratislav Ouhrabka
Členové: Mgr. Halina Dobrakowska (Speleoklub Bobry, Żagań), Mgr. Wojciech Dobrakowski (Speleoklub Bobry, Żagań), dr Filip Duszyński (Vratislavská univerzita), Mgr. Kacper Jancewicz (Vratislavská univerzita), dr inż. Adrian Kaczmarek (Přírodovědecká univerzita ve Vratislavi), dr inż. Kamil Kaźmierski (Přírodovědecká univerzita ve Vratislavi), Jiří Kopecký (ZO ČSS 5-03 Broumov)
Závěry jednání
Zahájení spolupráce za účelem vypracování podrobného geomorfologického a speleologického členění polské a české části křídového území vnitrosudetské pánve.
Zahájení prací souvisejících s doplněním dokumentace jeskyní polské části Stolových hor (zejména údaje o poloze).
Návrh zpracování mapy umístění jeskyní, trhlin a kořenových struktur pomocí GIS nástrojů.
Zahájení spolupráce v rámci geomorfologického výzkumu pískovcových terénů vnitrosudetské pánve prováděného týmem geomorfologů z Vratislavské univerzity.
Obnovení spolupráce mezi geodety z Přírodovědecké univerzity a organizacemi pro ochranu přírody (Správa CHKO Broumovsko, PN Góry Stołowe).
Zahájení spolupráce geodetů z Přírodovědecké univerzity s geomorfology z Vratislavské univerzity v oblasti výzkumu gravitačních posunů v rámci pískovcové stolové hory Velká Hejšovina.
Zahájení spolupráce při organizaci 14. mezinárodního sympozia o pseudokrasu, které se uskuteční ve dnech 22. – 26. 5. 2023 v Karłówě (Góry Stołowe). Jiří Kopecký přislíbil, že předá informace o této události Komisi pro pseudokras a také pracovním skupinám působícím na českých univerzitách a zaměstnancům organizací pro ochranu přírody (včetně národních parků, CHKO a jeskyní).
Propojení česko-polské speleologické komunity s meteorology z Vratislavské univerzity (Mieczysław Sobik, Marek Błaś ?) za účelem kontaktu a př. jednotných metod monitoringu mezo- a mikroklimatu v pseudokrasových terénech. Navázání kontaktů mezi účastníky aktivu za účelem výměny výzkumných materiálů a dokumentace.
Zapsal: dr Filip Duszyński
Členové: PhDr. Petr Jenč, Jiří Najbert (Muzeum Česká Lípa, odd. speleoarcheologie), Robert Kopecký (ZO ČSS 5-03 Broumov)
Závěry jednání
Skupina se usnesla na vzájemné spolupráci a koordinaci odborné činnosti na obou stranách hranic. Důležitým tématem k řešení zůstává základní průzkum, ale i záchranná dokumentace historických antropogenních stop v pískovcových terénech CHKO Broumovsko a PN Góry Stołowe – objektů rytých, tesaných nebo sekaných v pískovcovém podloží (historické petroglyfy, nápisové soubory, doklady těžby kamene, zaniklých komunikací, sídelních struktur a dalších). Základem pro pokračování terénní dokumentace archeologie krajiny pískovcových skalních měst je speleoarcheologický a archeologicko-epigrafický průzkum Petra Jenče a Vladimíra Peši ve spolupráci se ZO ČSS 5-03 Broumov v letech 1994–2005 na Broumovsku a samostatně P. Jenče v letech 2005–2012 na území PN Góry Stołowe (zde především v lokalitách Szczeliniec Wielki nebo Skały Puchacza) a nejnovějších poznatků broumovské speleologické základní organizace (značení turistické stezky Stern–Heuscheurer 1888).
V období podzim 2022–2023 bude realizována společná návštěva zástupců Pracoviště speleoantropologie Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě na lokalitách vybraných ZO ČSS Broumov (z ohrožených lokalit na Broumovsku J. Kopeckým prioritně zmíněna jeskyně Urbární v Broumovských stěnách). Potřebné je zapojení polských kolegů při dokumentaci archeologických stop v pískovcovém podloží PN Góry Stołowe s naplánováním společného pracovního setkání v Karlówě.
K tématu archeologicko-epigrafické dokumentace v pískovcových terénech severních a severovýchodních Čech byl prezentován shrnující příspěvek ke stavu dosavadního poznání, zejména na příkladu globálního geoparku UNESCO a CHKO Český ráj.
Obecně k archeologické evidenci byl P. Jenčem představen projekt Archeologických ústavů AV ČR v Praze a Brně Archeologická mapa České republiky (https://amcr-info.aiscr.cz/). Kolegy O. Suldovskou a I. Balákem byla diskutována možnost využití dat projektu AMČR pro potřeby Jednotné evidence speleologických objektů (JESO).
Zapsal: PhDr. Petr Jenč