Ivan Balák¹, Olga Suldovská²
1 Česká speleologická společnost, ZO 6-04 Rudice
2 Správa jeskyní České republiky

 

Krasové a pseudokrasové jeskyně, závrty a hydrologické objekty (ponory, vývěry) České republiky jsou evidovány v celostátní databázi JESO (Jednotná evidence speleologických objektů), spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), dostupné na URL adrese https://jeso.nature.cz. Základním stavebním kamenem JESO je karsologické členění zavedené jak pro krasové, tak i pro pseudokrasové objekty.

Území České republiky je proto rozděleno na karsologické soustavy, jež se dále podrobněji člení na menší celky, jednotky, krasové a pseudokrasové oblasti a skupiny. Na toto členění pak navazuje evidenční číslování všech postupně registrovaných krasových i pseudokrasových jevů. Každý evidovaný speleologický objekt (jeskyně, hydrologický objekt, závrtová forma) má pak přiřazen svůj unikátní evidenční kód JESO. Jeho struktura je následující:

 

XAAABBCC-Y-DDDDD	SESTAVENÍ KÓDU JESO
X	X = geneze (K – krasový objekt, P – pseudokrasový objekt)
XAAA	AAA = kód karsologické jednotky
XAAABB	BB = kód krasové oblasti / pseudokrasového (geomorfologického) celku a podcelku
XAAABBCC	CC = kód krasové skupiny / pseudokrasového (geomorfologického) okrsku
XAAABBCC-Y–	Y = typ objektu (J – jeskyně, Z – závrtová forma, H – hydrologický objekt)
XAAABBCC-Y-DDDDD	DDDDD = pořadové číslo objektu JESO v krasové skupině / pseudokrasovém (geomorfologickém) okrsku

 

Pozn.: Pro potřeby tohoto článku je důležitá pouze první část kódu, která vyjadřuje zařazení konkrétního objektu do stávajícího karsologického členění České republiky (zvýrazněno v tabulce).

 

Historie mapového zobrazení karsologického členění ČR

Ještě relativně nedávno, někdy ke konci 90. let 20. století, neexistovala žádná komplexní přehledná mapa krasu a pseudokrasu v České republice. Výjimkou byly pouze geologické a topografické mapy největších krasových oblastí – Českého a Moravského krasu, ale ani podle nich nebylo možné zcela jednoduše zařadit objekty do podrobnějšího členění již tehdy popsaných krasových skupin. Teprve až v roce 1998 spatřila světlo světa první komplexní karsologická mapa České republiky v měřítku 1 : 500 000 s doprovodným textem (Hromas, Bílková 1998). Mapa doplněná podrobnějšími výřezy Českého a Moravského krasu obsahuje poprvé oficiálně publikované karsologické členění se zákresem hranic karsologických soustav, celků a jednotek, zákresy výskytů vápenců, zákresy skupin či jednotlivých přírodních podzemních dutin s grafickým rozlišením krasových a pseudokrasových jeskyní a propastí. Jsou zde uvedeny údaje o 2 227 jeskyních a propastech, z toho 1 771 krasových a 456 pseudokrasových. Mapu sestavilo tehdejší Oddělení péče o jeskyně AOPK ČR s přispěním dalších spoluautorů.

Je však třeba si uvědomit, že v měřítku 1 : 500 000 jeden centimetr na mapě odpovídá pěti kilometrům ve skutečnosti, takže ani tato mapa nemohla řešit problémy s detailním začleňováním objektů do jednotného evidenčního systému. Ani známá a populární „Modrá kniha“ Jeskyně (Hromas 2009), s výjimkou Českého a Moravského krasu, neobsahuje podrobnější mapové zákresy krasových a pseudokrasových oblastí a skupin. Aby bylo karsologické členění použitelné pro evidenční práci a k přidělení odpovídajícího kódu JESO, je třeba mít podklad v měřítku minimálně 1 : 25 000 a podrobnějším, ideálně tak 1 : 10 000.

První použitelné komplexní karsologické členění krasu České republiky vzniklo až souběžně s projektováním a programováním databázové aplikace JESO v roce 2009. Protože chyběla podrobnější prostorová data o jednotlivých krasových oblastech a jejich skupinách, byl navržen postup, jak se s tímto nedostatkem vypořádat. Základem metodiky tehdejšího karsologického členění krasu byly digitální geologické mapy 1 : 50 000 vytvořené Českou geologickou službou (ČGS). Digitální podklady, zejména plochy s výskytem vápenců a příbuzných krasovějících hornin, byly podrobeny řadě analýz, jež vycházejí z postupů tzv. geografických informačních systémů (GIS). Podle metodiky byla sestavena původní polygonová vrstva GIS karsologického členění krasových oblastí a skupin pro účely JESO. Krasové oblasti a skupiny byly vymezeny tak, aby co nejlépe odpovídaly popisům z „Modré knihy“.

Jak plyne čas, tak se i zpřesňují podkladové mapy a polohové údaje o dílčích speleologických objektech. Navíc přibývají i objekty, které nejsou zařaditelné do původních oblastí a skupin, některé drobné krasové oblasti a skupiny byly v této digitální vrstvě opomenuty.

 

Aktualizace karsologického členění krasu

Především z výše uvedených důvodů začala od roku 2019 vznikat aktualizovaná verze karsologického členění, vycházející z původní verze z roku 2009. Starší metodika byla dodržena i při nynější revizi karsologického členění do úrovně krasových oblastí a skupin. Pouze byla použita aktuální podkladová data. Jednak šlo o nové mapové podklady poskytnuté ČGS, dále o aktualizované polohové údaje speleologických objektů podle JESO. Následně byla provedena revize dosud zakreslených krasových skupin a oblastí a jejich soupis byl porovnán s popsanými krasovými skupinami a oblastmi a případně doplněn. Na webových stránkách Správy jeskyní ČR (SJ ČR) jsou zveřejněny podrobnosti o aktualizaci karsologického členění z roku 2020 a historii a metodice tvorby karsologického členění. Metodika i výsledky karsologického členění krasových oblastí a skupin byly podrobeny externí oponentuře odborníků z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. (prof. RNDr. Pavel Bosák, DrSc. a RNDr. Karel Žák, CSc.). Obdržené připomínky byly následně zapracovány do finálních vrstev GIS.

(Pozn.: Do stávající aktualizace nejsou zatím zařazeny některé krasové oblasti a skupiny v jednotce Krasová a pseudokrasová území Západních Sudet. V současné době probíhá inventarizace a dokumentace krasových objektů v regionu Krkonoš. Nositelem projektu Inventarizace krasových jevů v regionu Krkonoš je Správa Krkonošského národního parku, hlavním řešitelem je Česká speleologická společnost ZO 5-02 Albeřice. Po ukončení projektu budou i nová zjištění z oblasti Krkonoš zapracována do aktualizace karsologického členění ČR.).

V současné době je digitálně zpracováno 62 krasových oblastí s celkem 136 krasovými skupinami. Aktuální seznam všech krasových oblastí, skupin, ale i karsologických jednotek, soustav a celků včetně podrobných popisů je uveřejněn na stránkách SJ ČR https://administration.caves.cz/krasologicke-cleneni.

Nově bylo zakresleno 8 krasových oblastí a 15 krasových skupin. Další tři krasové skupiny byly původně zakresleny jako součást jiné skupiny (to znamená, že v původní vrstvě karsologického členění bylo území zakresleno jako krasová skupina, ale pod jiným názvem a číslem). Podrobnosti viz tabulka:

 

Tabulka nových i nově zakreslených krasových oblastí a skupin

KRASOVÁ OBLAST	KRASOVÁ SKUPINA	REGIONÁLNÍ KÓD JESO	NOVÉ OBLASTI, SKUPINY A ČÁSTI SKUPIN
Kras Nedvědické vrchoviny	Kras u Lysic	K1235610	Nově vymezená oblast a skupina uváděná v „Modré knize“
	Kras mezi Kunštátem a Olešnicí	K1235611	Nově vymezená oblast a skupina uváděná v „Modré knize“
	Kras v údolí říčky Křetínky	K1235612	Nově vymezená oblast a skupina uváděná v „Modré knize“
	Kras u Bystrého	K1235613	Nově vymezená oblast a skupina uváděná v „Modré knize“
Kras Brtnické vrchoviny	Kras Brtnické vrchoviny	K1236910	Nově vymezená oblast a skupina uváděná v „Modré knize“
Kras u Jasenice	Kras u Jasenice	K1237310	Nově vymezená oblast a skupina, na základě popsané jeskyně ze Spelea 67/2015 podle aktuální vrstvy karbonátových hornin od ČGS.
Kras pásma Branné	Kras u Branné	K1633215	Původně zakreslená skupina Krasu Branné byla rozdělena podle „Modré knihy“ na Kras u Branné a Kras u Ostružné K1633217.
	Kras u Ostružné	K1633217	Nově vymezená skupina podle „Modré knihy“ (původně zakreslena jako součást skupiny Kras u Branné K1633215).
Kras šternbersko-hornobenešovského pruhu	Kras šternbersko-hornobenešovského pruhu	K2110310	Nově vymezená oblast a skupina uváděná v „Modré knize“
Kras Úsovské vrchoviny u Troubelic	Kras Úsovské vrchoviny u Troubelic	K2203610	Nově vymezená oblast a skupina uváděná v „Modré knize“
Kras nectavského a svinovsko-vranovského krystalinika	Kras nectavského a svinovsko-vranovského krystalinika	K2203710	Nově vymezená oblast a skupina na základě zjištěných krasových jevů a podle aktuální vrstvy karbonátových hornin od ČGS.
Kras v jurských vápencích u Brna	Švédské valy	K2301311	Nově vymezená skupina, uváděná v „Modré knize“, podle aktuální vrstvy karbonátových hornin od ČGS
Kras u Bedřichovic	Kras u Bedřichovic	K2301410	Nově vymezená oblast a skupina podle aktuální vrstvy karbonátových hornin od ČGS, opomenutá v „Modré knize“.
Kras v okolí Tišnova	Kras na Květnici	K2301510	Původní zákres skupiny Kras na Květnici byl rozdělen podle „Modré knihy“ na Kras na Květnici a Kras na Dřínové K2301511.
	Kras na Dřínové	K2301511	Nově vymezená skupina K2301511dle „Modré knihy“ (původně zakreslena jako součást Krasu na Květnici K2301510).
Malhostovicko-Veverský kras	Kras u Újezda u Černé Hory	K2301610	Nově vymezená skupina, uváděná v „Modré knize“, podle aktuální vrstvy karbonátových hornin od ČGS.
	Kras na Čebínce	K2301612	Původní zákres skupiny K2301612 byl rozdělen na dvě samostatné skupiny dle „Modré knihy“ na Kras na Čebínce a Kras u Dálek a Hůrky K2301613.
	Kras u Dálek a Hůrky	K2301613	Nově vymezená skupina K2301613 dle „Modré knihy“ (původně zakreslena jako součást Krasu na Čebínce K2301612).
Kras Palkovických hůrek	Kras Palkovických hůrek	K3210810	Nově vymezená oblast a skupina na základě výskytu krasových jevů, popsaných ve Zprávách o geologických výzkumech 1/2021.
Kras Pavlovských vrchů	Děvín a Kotel	K3222714	Nově vymezená skupina podle aktuální vrstvy karbonátových hornin od ČGS, v „Modré knize“ opomenuta.
	Šibeniční vrch a okolí	K3222715	Nově vymezená skupina podle aktuální vrstvy karbonátových hornin od ČGS, v „Modré knize“ opomenuta.

 

Aktualizace karsologického členění pseudokrasu

Podobně jako výše popsaná aktualizace karsologického členění krasových oblastí a skupin musel být revidován i pseudokras. Ten na rozdíl od krasu nevychází z geologické stavby, tj. především z rozložení výskytů vápenců a příbuzných hornin, ale pouze z geomorfologického členění České republiky.

Pro aktualizaci hranic pseudokrasového členění tak byly použity především dostupné digitalizované mapové podklady geomorfologického členění 1 : 100 000 (odkaz viz použitá literatura) a digitální model reliéfu 5. generace (odkaz viz použitá literatura). Aktualizovány byly hranice skupin, ve kterých jsou aktuálně evidovány pseudokrasové objekty. Převážné části území byly vyčištěny o překryvné plochy a zbytkové fragmenty polygonů vzniklé z původních nepřesných zákresů karsologických jednotek a geomorfologických celků (dalo by se říci o „nudle“ podél hranic). Karsologické členění pseudokrasu České republiky tak bylo od základu přepracováno a zjednodušeno při zachování původních kódů JESO.

Výsledek byl prezentován na Česko-polském speleologickém workshopu v Broumově 23. 10. 2021, kde byl českými účastníky kladně přijat. Polští kolegové konstatovali, že s nepřesnostmi starých zákresů a s problematikou digitalizovaných zákresů na mapách malých měřítek se též setkávají.

V současné době je digitálně zpracováno 66 pseudokrasových oblastí (geomorfologických celků), s 92 geomorfologickými podcelky a celkem 150 pseudokrasovými skupinami (geomorfologickými okrsky).

Finální digitální mapové zákresy oblastí a skupin v měřítku cca 1 : 10 000 obsahují v dílčích vrstvách řadu dalších tabelárních údajů o kompletním systematickém členění od nejnižších do podrobných úrovní. Dále obsahují i řadu morfometrických údajů o reliéfu, jako jsou např. maximální, minimální a průměrné nadmořské výšky, informace o sklonitosti svahů. Krasové oblasti a skupiny jsou dále doplněny i o stručnou geologickou charakteristiku krasových hornin. Dále obsahují odkazy na textové popisy krasových oblastí a skupin vycházející z revidovaných textů uveřejněných v „Modré knize“, jež jsou uvedeny na webových stránkách SJ ČR.

Aktualizované kompletní karsologické členění bude v návaznosti na vydání článku v eSpeleu zveřejněno prostřednictvím mapových služeb AOPK ČR a zobrazeno v mapové aplikaci JESOVIEW, provozované SJ ČR na webové adrese https://webgis.caves.cz/jesoview/index.html.

 

Použitá literatura:

Digitální model reliéfu České republiky 5. generace (DMR 5G) [online]. Praha, Český úřad
zeměměřický a katastrální [cit. 2021-11-25].
Dostupné online https://ags.cuzk.cz/arcgis2/rest/services/dmr5g/ImageServer
Geomorfologické jednotky ČR [online]. Praha, Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-11-25]. Dostupné online
https://ags.cuzk.cz/arcgis/rest/services/GeomorfologickeJednotky/MapServer
Hromas J., Bílková D. (1998): Jeskyně a krasová území České republiky: Přehledná mapa 1 : 500 000. – Kartografie Praha. ISBN 8086064271.
Hromas J. (ed.) et al. (2009): Jeskyně.– Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 1– 608. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

 

Příloha:

Územní vymezení nově zakreslených krasových oblastí, skládajících se z jedné krasové skupiny:

 

 

 

 

 

 

 

 

Územní vymezení nově zakreslené krasové oblasti, skládající se ze čtyř krasových skupin:

 

 

 

Územní vymezení krasových skupin (vč. nově zakreslených Děvín a Kotel, Šibeniční vrch a okolí) v oblasti Kras Pavlovských vrchů

 

 

 

Územní vymezení krasových skupin (vč. nově zakreslené Švédské valy) v oblasti Kras v jurských vápencích u Brna

 

 

 

Územní vymezení nově zakreslené krasové skupiny Kras u Újezda u Černé hory a vymezení Krasu na Čebínce a Krasu u Dálek a Hůrky v krasové oblasti Malhostovicko-Veverský kras

 

 

 

Rozdělení chybně zakreslené krasové skupiny na dvě sousední (původně zakreslených jako jedna)

 

 

 

Ukázka části upravených hranic pseudokrasových skupin