Marek P. Šenkyřík-svámí Gyaneshwarpuri (ZO 6-31 Speleologický průzkum poustevník Marek (2005–2008);
Společnost přátel Speleologický průzkum poustevník Marek
2008–2012)

Je moc dobré, že se to ví a že to je zdokumentováno.
Tím pádem se to snad už nezapomene a někdo někdy bude moci pokračovat.
Přeji Vám upřímně, abyste to byl Vy.
Chce to trpělivost. Tu Vám také přeji.
Mons. P. Jan Peňáz, farář ve Křtinách

Úvod
V letech 2005 a 2006 jsem objevil dosud neznámé historické podzemí pod ambity a rájským dvorem chrámu Panny Marie ve Křtinách. Pracovně toto podzemí dělíme na Chodbu pod severním ambitem a Podzemní systémek pod jižním ambitem. Chodba pod s. ambitem byla již stručně uvedena do literatury (Šenkyřík 2005). Podzemní systémek pod j. ambitem nebyl dosud zveřejněn. Toto podzemí bylo autorem prozkoumáno v letech 2008–2009.

Foto 1 Objevný otvor do Chodby pod s. ambitem (foto Marek P. Šenkyřík, 2005)

Podzemní chodba pod severním ambitem
Podzemní chodbu pod s. ambitem jsem objevil 7. října 2005 při speleoarcheologickém monitoringu stavebního výkopu při úpatí ambitu v blízkosti kaple sv. Anny směrem k faře. Původními objeviteli této chodby byli však anonymní kopáči inženýrských sítí, které jistě upoutal odhalený otvor v základu ambitu vedoucí do neznámého podzemí. Není mi známo, zda se otvorem protáhli pod zem. Dále si chodby všiml speleolog Kamil Pokorný při své návštěvě křtinského chrámu. Proplazil se do podzemí a pořídil fotografii, kterou vystavil na svém webu. Každopádně chodba končila již ve vzdálenosti 7 m od vchodu závalem pod šachtou zasypanou z povrchu rájského dvora. Tento zával jsme dne 8. října 2005 spolu s Radovanem Drtilem, zasloužilým speleologem ze křtinského podzemí, odtěžili a za závalem jsem pronikl do nádherného, 10 m dlouhého, úseku zachované chodby. Ocelové pásmo udalo celkovou vzdálenost od vchodu 17 m, zde byla sifonovitá ucpávka uzavírající další neznámé pokračování chodby směrem k j. ambitu a křtinskému náměstí. Výška chodby je 1 m a šířka 0,6 m. Boční stěny i strop chodby jsou z cihel. Podlaha je hlinitá. Podzemí je ve velmi špatném technickém stavu. Boční stěny chodby se (vlivem výbuchu?) na četných místech bortí. Zde se nabízí otázka, zda nebylo podzemí otřesené výbuchem letecké pumy v roce 1945, kdy byla rozmetána nadzemní hrobka hrabat z Bubna-Litic v podloubí s. ambitu. V zimě 2008–2009 jsem prokopal sedimenty uložené na dně chodby a plnil jsem je do igelitových pytlů. Tyto igelitové pytle byly zanechány v podzemí.

Obr. 1 Historické podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách, úsek ambity, rájský dvůr a kaple sv. Anny. Paměťový nákres Chodby pod s. ambitem a Podzemního systémku pod j. ambitem.

Obr. 2 Virgulový plán chrámu Panny Marie ve Křtinách Norberta Havlíčka a Ludmily Danielové z roku 1943, úsek ambity, rájský dvůr a kaple sv. Anny

Foto 2 Sedimenty deponované do igelitových pytlů, které zůstaly v podzemí, Chodba pod s. ambitem (foto Marek Gyaneshwarpuri, 2008).

Foto 3 Vstupní chodba do Podzemního systémku pod j. ambitem (foto Marek Gyaneshwarpuri, 2008)

Podzemní systémek pod jižním ambitem
V roce 2005, v souvislosti s objevem reliktu barokní chodby pod s. ambitem a rájskou zahradou, jsem předpověděl existenci, v té chvíli ještě netušené, historické kanalizační sítě z 1. pol. 18. stol. až v nejhlubších úrovních Santiniho stavby.

Toto mé proroctví se naplnilo o rok později. Podzemní systémek pod j. ambitem jsem objevil 2. prosince 2006. Na křtinském náměstí jsem spatřil skupinu kopáčů, kteří právě hloubili stavební výkop podél j. úpatí jižního ambitu, v prostoru u kaple sv. Anny. Proto jsem provedl svůj obvyklý stavebně historický speleoarcheologický monitoring výkopu. Přitom jsem si v základu ambitu odhaleného výkopem všiml vystupující cihlové klenby neznámé podzemní chodby. O objevu jsem proto ihned informoval farní úřad a následující den jsem zde přikročil k praktickému speleologickému průzkumu.

V sobotu 2. prosince 2006 jsem po provedení fotografické dokumentace prorazil napříč cihlovou klenbou otvor. Na první pohled bylo zjevné, že byl objeven původní historický kanál s cihlovou klenbou, pocházející z 1. pol. 18. stol., který sloužil k podzemnímu odvlhčení a odvodnění rájského dvora. Tento kanál se však nachází až v nejhlubších úrovních Santiniho stavby, což z něj činí speleologicky zajímavý objev. Nejedná se totiž o kanál podpovrchový, nýbrž o neznámou hlubinnou kanalizaci, procházející v hloubce cca 5 m pod úrovní rájské zahrady. Bylo zjištěno, že historická kanalizační chodba, která přichází ze směru od rájské zahrady, není plně zaplněna sedimenty, takže podél stropní cihlové klenby je volný otvor, jímž je možné se vleže proplazit do podzemí. Cihlová chodbička mizela do tmy.

Foto 4 Zaměřování Chodby pod s. ambitem (Foto Marek Gyaneshwarpuri, 2008)

Požádal jsem proto pana děkana Tomáše Prnku, aby mi při objevu asistoval jako hlídka na povrchu a sám jsem se proplazil do zpola ucpané chodby. Současně jsem rozvíjel ocelové pásmo, kterým jsem měřil vzdálenost dosaženého průniku do podzemí. Do kanálu jsem pronikl do vzdálenosti 7,6 m od objevného vchodu, kde jsem ke svému překvapení narazil na podzemní křižovatku kanalizační sítě. Vlevo i vpravo kanál kříží boční chodby, které jsou sice jen 30 cm široké, zato však asi 3 m vysoké. Tyto boční chodby sledují rádius zaoblení ambitu a jejich pokračování mizí někam za ohyb stavby. Těmito směry jsem však v průzkumu úžinatých chodeb nepokračoval, protože zde byla potřeba blízkosti dalšího zkušeného speleologa. Proto jsem svoji pozornost obrátil k hlavnímu pokračování kanálu směrem pod rájskou zahradu. Zde jsem však ve vzdálenosti již 9 m od vchodu narazil na zával. Zával však byl pouze lokální a štěrbinou podél levé stěny jsem svítil do dalšího neznámého pokračovaní chodby.

Protože bylo jasné, že byl učiněn významný objev, kontaktoval jsem Mgr. Petra Kosa (ZO ČSS 6-12 Speleologický klub Brno, jinak též archeologa Ústavu archeologické a památkové péče Brno) a nabídl jsem mu spolupráci při rekognoskaci objeveného podzemí. Spolu jsme pak ještě týž den ve večerních hodinách provedli druhý vstup do objevených prostor. Bez problému jsme se proplazili ke křižovatce na 7,6 m. Poté jsem nejdříve prolezl do velmi úzké, ale značně vysoké chodby vlevo. Současně jsem za sebou rozvíjel ocelové pásmo. Od křižovatky jsem pronikl do vzdálenosti 7 m, tedy celkem 15 m od vchodu. Zde chodba končila cihlovou zazdívkou. Tato zazdívka se nachází v místě neprůlezného zúžení chodby. Poté jsem se vrátil zpět ke křižovatce a stejným způsobem jsem prozkoumal chodbu vpravo směrem ke kapli sv. Anny. Úzká spára byl též na hranici průleznosti a ve vzdálenosti 5 m chodba i zde končila. Kamenná zeď je zde již základovým zdivem kaple sv. Anny.

Foto 5 Barbora Roučková z Moravského zemského archivu, úžasná podzemní badatelka, v místě podzemní křižovatky na chodbě pod j. ambitem (foto Marek Gyaneshwarpuri, 2009)

Nyní jsme se rozhodli provést odtěžení závalu, který uzavíral hlavní pokračování kanalizační chodby směrem pod rájskou zahradu. Zával z labilních kamenů s obsahem pískovcové dlažby byl dlouhý jen 50 cm. Po jeho odtěžení jsme nahlédli do dalšího, asi 4 m dlouhého, úseku volné chodby, která však končila dalším závalem z povrchu. Tento druhý zával se nachází v přímé vzdálenosti cca 13 m od křtinského náměstí. Mým průzkumem v zimě 2008–2009 bylo zjištěno, že tento druhý zával v chodbě pod j. ambitem není pod šachtou k povrchu, jak tomu bylo v předchozích případech, ale že zde došlo k totálnímu propadu stropní cihlové klenby a proboření několikametrového sloupce navážky na rájském dvoře u kaple sv. Anny. Naši předkové se pokoušeli podzemní chodbu zachránit a propad provizorně přepažili dřevěnými kládami, jejichž zbytky se v podzemí dosud nacházejí. Při speleologickém průzkumu byla nalezena poměrně četná, typicky barokní glazovaná keramika, která byla ponechána na místě v podzemí. Svislé šachty byly ucpány pravděpodobně v 19. století, když po zrušení patronátního zábrdovického kláštera přešla péče o křtinský chrám na světskou vrchnost. Tím zaniklo povědomí o významu podzemních šachet na rájském dvoře, ty byly následně zasypány stavebním odpadem, čímž byla podzemní odvodňovací stoka na několika místech blokována závaly.

Foto 6 Oplocenka před kaplí svaté Anny upozorňuje na totální propad po zřícení klenby na podzemní chodbě pod j. ambitem (foto Marek Gyaneshwarpuri, 2009).

Foto 7 Boční stěna barokní kanalizační chodby pod j. ambitem se stářím vyvaluje foto Marek yaneshwarpuri, 2008).

Obě podzemní chodby (Chodba pod s. ambitem a Podzemní systémek pod j. ambitem) tvoří stavebně jedinou chodbu rozdělenou zmíněným totálním propadem cihlové klenby s kompaktním podzemním závalem na dvě dnes samostatné části. Chodba pod j. ambitem je tedy logickým odtokovým pokračováním Chodby pod s. ambitem. K propojení obou chodeb zbývá objevit úsek asi 8 m, který bude pravděpodobně zaplněn sedimenty a, alespoň z části, i zařícen. Chodba tvoří tedy odvodňovací a odvlhčovací systém rájského dvora uvnitř ambitů. Délka celé podzemní chodby i s odbočkami je cca 50 m. Dalších asi 25 m délky chodby již zaniklo pod povrchem křtinského náměstí v důsledku stavební činnosti ve 20. stol. Podzemní systém totiž pravděpodobně původně odvodňoval až do Křtinského potoka.

Dnes je interiér obou chodeb zaskládán téměř ke stropu igelitovými pytli se sedimentem nakopaným v zimě roku 2008–2009. Byl jsem zde s největší pravděpodobností prvním návštěvníkem po více než dvou a půl stoletích od výstavby tohoto ztraceného podzemí, o němž neexistují žádné písemné zmínky v historické literatuře. Objevení obou podzemních chodeb dále dokazuje ošidnost a nesmyslnost virgulového plánu anomálií „podzemí křtinského chrámu“ od brněnského jeskyňáře Norberta Havlíčka a rabdomantky sl. Ludmily Danielové z roku 1943.

Foto 8 Vchod do Podzemního systémku pod j. ambitem na křtinském náměstí (foto Marek Gyaneshwarpuri, 31. 12. 2021)

Foto 9 Vchod po Chodby pod s. ambitem směrem k faře (foto Marek Gyaneshwarpuri, 31. 12. 2021)

O podzemních chodbách, objevených mnou až na počátku 21. století, neměli tito staří proutkaři ani ponětí. Naproti tomu v tomto prostoru virgulemi naznačili nikdy neexistující tajuplné bludiště křtinských katakomb, dokonce i s vykreslením rakví. Zde názorně vidíme, jak nás, virgulující speleology, může neznámé podvědomí podvádět! Toto podzemí dodnes čeká na své řádné zmapování, a proto si musíme zatím vystačit s mým paměťovým nákresem. A přece málem došlo k objevu podzemí pod j. ambitem již v 70. letech 20. stol., když zedníci náhodou prorazili strop úzké spárovité chodby lemující zaoblení ambitu směrem k chrámu Panny Marie a položili zde odtokovou rouru. Na základě ústního sdělení speleologa MUDr. Jiřího Urbana (ZO ČSS 6-12 Speleologický klub Brno) tehdy dělníci nahlíželi dolů, ale do podzemí nikdo nesestoupil. Otvor po sobě opět zazdili a zahrnuli hlínou, takže se na podzemí málem zapomnělo.

Kanálek pod mariánskou sochou
Součástí odvodňovacího systému rájského dvora byl pravděpodobně i drobný kanálek na ose kaple sv. Anny a chrám Panny Marie o délce cca 14 m. Tento kanálek prochází pod kopií sochy Panny Marie Křtinské, která stojí přímo na jeho chatrné klenbě (!). Tento kanálek byl v minulosti znám. Jeho zazděné napojení do výše uvedené chodby v blízkosti kaple sv. Anny je evidentní. Nebylo však zatím dokázáno praktickou speleologií. V současnosti nikam neodvodňuje.

Otázka odvodnění rájského dvora uvnitř ambitů v blízkosti chrámu Panny Marie
Lze očekávat existenci analogické zrcadlově umístěné podzemní chodby historické kanalizace odvodňující rájský dvůr uvnitř ambitů v blízkosti chrámu Panny Marie. O této hypotetické chodbě v současnosti není nic známo. V minulosti bylo pravděpodobně objeveno její vyústění na křtinském náměstí, „tam, kde kdysi stávaly prodejní stánky“ (Zelík 1958). Nechce se mi věřit, že by dávní stavitelé vyvýšeného rájského dvora, na nějž stéká voda a sníh z chrámových střech, ho nijak neodvodnili. Tak pravděpodobně přece jen něco zůstalo k objevení budoucím badatelům ve křtinském podzemí.

Ocenění práce
Marku, to je velice důležité, přímo Váš odkaz a vzkaz pro budoucnost. Dejte to na vědomí co nejširšímu okruhu lidí i právnických osob, ať to budou chtít nebo ne.
Mons. P. Jan Peňáz, farář ve Křtinách, 2008–2017.

Literatura:
Šenkyřík M. (2005): Zápis o objevu podzemní chodby pod severním ambitem chrámu Panny Marie ve Křtinách. – Speleo, 43: 16–17. Praha.
Zelík J. (1958): Protokol. – Rukopis z 18. ledna 1958. Křtiny u Brna.