Výzkum lidské lebky z Koněpruských jeskyní přinesl zajímavé výsledky

Michal Hejna Cimbál

     Každý pozorný návštěvník si z prohlídky Koněpruských jeskyní přinese informaci, že kromě kostí nosorožce či jelena byla v jeskyni nalezena i lidská lebka stará 20 000 let.

     Petr Velemínský z Národního muzea a Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity iniciovali nedávno nový výzkum lebky, jehož výsledky byly v dubnu t. r. publikovány v časopisu Nature Ecology and Evolution. Pro běžného čtenáře je ovšem stravitelnější blog jednoho z členů týmu, Cosimo Postha z University of Tübingen, který popisuje celý výzkum čtivou, téměř detektivní formou.

     K čemu tedy tým dospěl? Prvním krokem byla revize určení stáří radiokarbonovou metodou. Měření proběhlo na třech různých místech po celé Evropě a přineslo opravdu překvapivý výsledek. Nezávislá měření totiž určila stáří lebky na 27 tis. let, 34 tis. let a 19 tis. let, což je při faktu, že v ideálním případě se chyba měření pohybuje kolem 1 %, opravdu hodně veliký rozptyl. Vysvětlení přišlo s rozluštěním DNA vzorku, kdy byla kromě lidské DNA nalezena i DNA recentních krav, pocházející pravděpodobně z konzervačních přípravků z 50. let 20. století, z konzervace lebky po jejím nalezení.

     Skutečné stáří tak přineslo až rozluštění mitochondriální DNA, které ukázalo, že stáří lebky je 45 tis. let. Co to znamená? Nejstarší úspěšně sekvenovaný genom člověka moderního typu mimo Afriku pocházel z doby před 45 tis. lety z nálezů ze Sibiře. Lebka z Koněpruských jeskyní se tak řadí po jejich bok. Sibiřské nálezy ovšem byly tvořeny pouze fragmenty kostí, takže až v tomto případě máme DNA spojenou s téměř kompletní lebkou a máme tedy jasnou představu o podobě tehdejšího člověka.

     Ještě zajímavější je ale interpretace nálezu. Z dosud provedených analýz DNA lidských pozůstatků starších 40 tis. let vyplývá, že se od větve našich afrických předků tito lidé odpojili dříve než my, dnešní obyvatelé Evropy. Skoro to vypadá, jako by s vymizením neandertálců před cca 40 tis. lety zmizela i první vlna kolonizátorů z Afriky a my jsme byli potomky až té další, úspěšnější. Autoři zde naznačují možnou spojitost s erupcí supervulkánu v italské Kampánii před 39 tis. lety.

     Každopádně, ať už tomu tak bylo nebo ne, Český kras si připisuje další významný objev, i když tentokrát se sedmdesátiletým zpožděním.

Originální článek najdete na:

https://natureecoevocommunity.nature.com/posts/a-bumpy-ride-to-the-re-discovery-of-zlaty-kun?utm_source=newsletter_mailer&utm_medium=email&utm_campaign=newsletter