Michal Cimbál Hejna (ZO ČSS 1-02 Tetín)

Archeologický objev roku 2023 pochází z izraelské jeskyně

National Geographic oznámil jako každý rok seznam největších archeologických objevů roku 2023. Na třetím místě se umístil objev dosud neznámého mayského města na mexickém poloostrově Yucatan. Druhé místo obsadil nález nové sochy moai na Velikonočním ostrově. Za nejvýznamnějším objevem se musíme vypravit do Judské pouště do Izraele. Zde byly v jedné z jeskyní u Ein Gedi na pobřeží Mrtvého moře nalezeny čtyři římské meče z období povstání Bar Kochba. Šimon Bar Kochba vedl v letech 132–135 celožidovské povstání proti římské nadvládě. To bylo zpočátku úspěšné a povstalcům se podařilo dobýt Jeruzalém a podstatnou část Judska. Postupně se ovšem začala projevovat římská vojenská převaha a povstalci byli zatlačeni do Judské pouště, kde byli nakonec pobiti. Tři meče měly čepele dlouhé od 60 do 65 cm, čtvrtý byl kratší, měl pouze 45 cm. Kromě toho, že se jednalo o první nález podobných mečů v Izraeli, byly díky uchování v jeskyni mimořádně zachovalé a čepele byly stále ostré.
Více např. na https://www.timesofisrael.com/swords-found-in-judean-desert-caves-ranked-as-most-exciting-archaeology-story-of-2023/

Foto 1 Jedna nenápadná jeskyně na pobřeží Mrtvého moře …

Foto 2 … na jednom hodně nenápadném místě …

Foto 3 … skrývala čtyři dokonale zachovalé římské meče, jejichž objev vyhlásil National Geographic nejvýznamnějším archeologickým objevem roku 2023 (fota B. Langford).

Proč vyhynuli Gigantopitekové?

Gigantopitekové, přesněji druh Gigantopithecus blacki, byli největšími primáty, kteří kdy chodili po naší planetě. Nenašlo se z nich mnoho, asi 2000 zkamenělých zubů a čtyři čelistní kosti. I na základě těchto nálezů však dokázali vědci odhadnout primátovy rozměry – výšku asi tři metry a váhu 250 kg. Zůstávalo záhadou, proč a kdy přesně vyhynuli. Rozsáhlý výzkum provedený šesti australskými univerzitami na to možná přinesl odpověď. Vědci analyzovali nálezy z 22 jeskyní z čínské provincie Kuang-si. Použity byly vzorky nejen gigantopiteků, ale i fosilní sedimenty, obsahující pylová zrna. Pro vzorkování bylo vybráno 11 jeskyní, které obsahovaly pozůstatky gigantopiteků a pro srovnání 11 jeskyní s podobně starými sedimenty bez nálezů gigantopiteků.
Co výsledky ukázaly? Předně, že gigantopitekové vyhynuli dříve, než se předpokládalo, už někdy před 295 000 až 215 000 lety. Souvisí to s dobou, kdy se začínala měnit struktura lesních společenstev a silně specializovaný gigantopitek na změny, na rozdíl například od menších orangutanů, nedokázal reagovat.
Více na https://www.sciencedaily.com/releases/2024/01/240110120206.htm

Sbírali neandertálci působivé zvířecí lebky?

Ještě nedávno vědci upírali neandertálcům schopnost abstraktního myšlení. Domnívali se, že nebyli schopni jeskynních maleb, pohřbů či náboženských rituálů. Tato představa se však pomalu mění a další střípek k ní přidaly i nálezy z jeskyně Des-Cubierta ležící na kopci Calvero de la Higuera asi 45 km severně od Madridu. Na úpatí kopce objevili archeologové neandertálské tábořiště. Zde nenašli nic nezvyklého. Neandertálci zde poráželi zvířata, jedli, seděli kolem ohně, vyráběli nástroje, zkrátka to, co na jiných podobných nalezištích. Překvapení ale přinesl výzkum jeskyně. Zde nejdříve našli pozůstatky mnoha bizonů, ovšem ve všech případech se jednalo o přední část lebky bizona s rohy. Žádné jiné bizoní kosti ani kosti menších savců se v jeskyni nenašly. Brzy k nim přibyly i lebky zubrů, jelenů a rohy stepních nosorožců. Nakonec se sbírka rozrostla na lebky 35 velkých lovných zvířat.
Studia moderních skupin lovců a sběračů ukazují, že pokud se jim podaří ulovit některé z velkých zvířat, nechávají obvykle hlavu na místě, protože je těžká na přepravu a málo výživná. To, že se dostaly do jeskyně, nemohla být náhoda. Neandertálci je tam museli ukládat záměrně. Archeologové pracují s hypotézou, že jsou lebky lovecké trofeje. Mohlo se však jednat i o součásti iniciačních či náboženských rituálů. Ať již byl důvod jakýkoliv, dokazuje to, že neandertálci ovládali abstraktní myšlení.
Více na https://www.atlasobscura.com/articles/neanderthals-collect-animal-skulls-spain

Vědci objevili nejstarší fosilizovanou kůži

Vápencový lom v Dolese Brothers v Oklahomě je zároveň významnou paleontologickou lokalitou, která vydala a stále vydává unikátní fosilie z období staršího permu z před asi 289 až 286 miliony let. Důležité jsou hlavně četné nálezy čtyřnohých obratlovců. Po těch pátrali i paleontologové Bill a Julie Mayovy a podařilo se jim něco, v co ani nedoufali. Nalezli nejstarší fosilizovanou kůži.
V lomu Dolese Brothers se těží ordovické vápence. V těch vznikl v mladším karbonu a začátkem permu systém jeskyní, tvořený většinou vertikálními kanály o průměru 40 až 60 cm. Jeskyně jsou vyplněny permskými vápenatými jílovci, které jsou jako nečistota během těžby deponovány na výsypce. Už v roce 1932 v nich byly nalezeny první zkameněliny a od těch dob je lom hojně navštěvován sběrateli. Vraťme se však zpět k nalezené kůži. Nebyla velká, ve skutečnosti se jedná o úlomek menší než nehet. Paleontolog Tea Maho z University of Toronto Mississauga, který ji zkoumal pod mikroskopem, ji přiřadil některému z primitivních zástupců obratlovců nadtřídy Amniota (blanatí), která se vyvinula z karbonských obojživelníků a dnes zahrnuje plazy, ptáky a savce. To je bohužel to jediné, ještě s tím, že je kůže asi nejpodobnější dnešním plazům, co jsme o ni schopni říci.
Více na https://www.sciencedaily.com/releases/2024/01/240111113207.htm

Foto 4 Během několik miliónů let spodního devonu se toho v okolí dnešních Koněprus událo mnoho. Dokázaly se zde usadit a zpevnit koněpruské vápence, po výzdvihu oblasti nad hladinu moře vápence zkrasověly a po opětovném zanoření se jeskyně vyplnily mikritickým páskovaným karbonátem, pro který dnes nemáme na povrchu ekvivalent. Na rozdíl od výplní v lomu Dolese Brothers v Oklahomě bohužel neobsahuje tento karbonát žádné fosilie (foto M. Hejna).