Jiří Bruthans, Radko Tásler

Ačkoli celý výzkumný projekt Správy Krkonošského národního parku Inventarizace a dokumentace krasových jevů v regionu Krkonoš je teprve ve své půlce, jeden z hlavních úkolů byl na jaře roku 2020 splněn. Byla jím čerpací zkouška v Albeřické jeskyni a její vyhodnocení. Na celkové závěry o jeskyni si budeme muset ještě počkat, ale již teď můžeme zveřejnit některá základní data z velkého čerpání.

Albeřická jeskyně ve východních Krkonoších je vyvinutá v úzkém pruhu krystalických vápenců. Vstup do ní je na dně 40 m hlubokého jámového lomu a dno lomu, respektive celá suchá část jeskyně, leží v průměru 15 m pod úrovní dna údolí Albeřického potoka s ponory. Hladina podzemních jezer trvale zaplavených partií tedy nikdy nedosáhla úrovně povrchového toku Albeřického potoka. Navíc ani nebyly známé vývěry z této jeskyně. To vše předurčovalo jeskyni jako hlavního krkonošského kandidáta k provedení čerpací zkoušky.

Čerpací zkouška uskutečněná v létě a na podzim 2019 nemá v krasové hydrogeologii ČR dosud obdoby, jak co se týká délky trvání, tak přístrojového vybavením použitého při jejím monitoringu. Vlastní čerpání trvalo od 27. 6. 2019 do 28. 10. 2019, tedy 123 dní, a hladina při něm byla snížena o 15,3 m oproti hladině před zahájením čerpání. Poté následovala stoupací zkouška, tedy sledování vzestupu hladiny po ukončení čerpání. Stoupání hladiny probíhalo i po 15. 2. 2020, kdy bylo uzavřeno vyhodnocovací období.

Současně s čerpáním, tak jak se snižovala hladina, probíhalo vyklízení lomové sutě z propastí zasypaných na počátku 20. století ve vylámané vstupní Komoře, kde byl předpoklad dostat se horizontálními chodbičkami pod dno jižní části lomu. To se bohužel nepodařilo, zato vyklizené propasti měly mnohem větší rozměry a zajímavější modelaci, než se předpokládalo, a staly se jedním z klíčů pro studium geneze jeskyně. Celkem bylo vyklizeno 160 m³ lomové suti a splavených jeskynních sedimentů z vlastních propastí a přes 1 400 m³ lomové suti při odkrývání jejich ústí a úpravách vstupu do Komory.

Čerpané množství vody se postupně zvyšovalo ze 4 l.s^-1 na začátku zkoušky na téměř 25 l.s^-1 za výrazného snižování hladiny na počátku listopadu 2019. Poté s ustálením hladiny průměrné čerpané množství kleslo na zhruba 17 l.s^-1 ke konci čerpání. Celkově bylo z jeskyně odčerpáno 150,3 tis. m³ vody.

Spolu s čerpáním bylo sledováno mnoho parametrů, jejichž vyhodnocení je předmětem závěrečné zprávy a bude uveřejněno s celkovou finální zprávou v průběhu dvou let.

Obecně můžeme říci, že Albeřická jeskyně spolu s karbonátovými pruhy v okolí představuje velmi objemný zdroj krasových vod a pod úrovní uměle snížené hladiny, ale i nad ní jsou ještě další neznámé prostory. Díky vysokým ročním úhrnům srážek a nízké evapotranspiraci se na jednotku plochy infiltruje značné množství vody, která má vysokou korozní schopnost. Dochází tak k masivnímu rozpouštění a vzniku velmi objemných podzemních prostor.

Součástí práce bylo i sledování Albeřického potoka a snaha nalézt případné vývěry krasových vod. Opakované detailní měření průtoků v povodí Albeřického potoka ukázalo, že hlavní vývěrové centrum vod z karbonátového pruhu s Albeřickou jeskyní se nalézá na Albeřickém potoce v okolí bývalého penzionu Vinoř, zhruba 1 500 m jižním směrem od jeskyně. V tomto prostoru, v úseku dlouhém okolo 280 m, vyvěrá v závislosti na roční době 30–40 l.s^-1.

Z praktického „jeskyňářského“ hlediska je však velkým překvapením rozsah odvodněných – objevených prostor. I když potápěčský průzkum naznačoval, že rozsah nebude malý, tři patra o celkové délce polygonového tahu 326 m byla velkým překvapením. Délka je ve skutečnosti ještě větší, protože vzhledem k nestabilitě některých závalových částí nebylo možné postupovat dál severním směrem. Prostory jsou v generelu vyvinuté podél východního, strmě až svisle ukloněného styku karbonátového tělesa a některé dómy jsou přes 8 m široké a 5 m vysoké. Ze čtyř vyklizených propastí v Komoře překvapila Jednička s dokonale eliptickým až oválným průřezem s hloubkou 14 m. Není to hloubka konečná, protože díky blokové suti a sedimentům na dně Velké mramorové propasti nebylo možné spouštět čerpadla hlouběji.

Bohužel nám voda po vypnutí čerpadel vystoupala a nepodařilo se protáhnout jeskyni až do Polska. Zbavit se tak vody na trvalo…

Foto: R. Tásler, J. Bruthans

Soustava kalových čerpadel ve Velké mramorové propasti byla spouštěna s klesající hladinou

Přečerpávací nádrž a velín v Komoře

Schéma čerpací zkoušky znázorněné na profilu Albeřické jeskyně

Jedna z propastí vyklízených od lomové sutě zvaná Žumpa