Přehled současných mapovacích aplikací

Michal „Cimbál“ Hejna (ZO ČSS 1-02 Tetín)

 

Po dlouhá desetiletí probíhalo mapování jeskyní pomocí závěsného kompasu a sklonoměru či geologického kompasu, pásma, skládacího metru a kreslicích potřeb. První technickou pomůckou, která se dočkala masového rozšíření a významně urychlila měření, byl laserový dálkoměr. Kreslení mapy ovšem zůstávalo nadále hlavně ruční prací a tou zůstalo až do počátku 21. století.

Revoluci v mapování jeskyní přinesl švýcarský jeskyňář Beat Heeb, který vyvinul čip k laserovému dálkoměru Disto, který je schopný měřit azimut. Jediným zmáčknutím dálkoměru tak dnes mapéři získávají informace o vzdálenosti, sklonu i azimutu záměry, tedy údaje, které bylo ještě nedávno nutno měřit na třikrát, většinou třemi různými měřickými pomůckami. S adaptovaným Distem měli a dodnes mají jeskyňáři dvě možnosti. Po staru opsat z Dista naměřené hodnoty a dál kreslit mapu ručně, nebo použít některý z mapovacích programů využívajících přenos dat pomocí Bluetooth.

Prvním z těchto programů byl PocketTopo pro operační systém Windows, vyvinutý Beatem Heebem. V současnosti jsou běžně a bezplatně dostupné ještě čtyři programy pro Android. Pojďme si všechny stručně představit.

 

PocketTopo

PocketTopo je prvním a jedním z nejpoužívanějších programů. Jako většina ostatních pracuje s polárními souřadnicemi, které se přenáší do polygonového zápisníku a do mapy. Při jedné záměře se bod zapíše jako pomocná záměra. Při měření na další polygonový bod je nutné opakovat záměru třikrát. Tento systém je použit i u všech následujících programů s výjimkou CaveSurvey.

Obr. 1: Část slovinské vojenské kaverny kreslené v programu PocketTopo

Kreslení map je jednoduché. K dispozici je pouze jeden typ čáry, kterou je možné kreslit v sedmi barevných variacích. Poznámky je možné psát pouze rukou. Na spodní liště se přepíná mezi polygonovým zápisníkem, polygonem, půdorysem a rozvinutým řezem. Právě rozvinutý řez je největší slabinou programu. Pokud má jeskyně pouze jednu větev, není s řezem žádný problém. Pokud se však jeskyně větví, jsou všechny polygonové pořady kreslené v řezu přes sebe, což činí kreslení jednotlivých řezů dost nepřehledným. V případě rozvětvené jeskyně je tedy lepší vytvořit si pro vedlejší řezy samostatné soubory. Naopak příčné řezy je možné kreslit přímo do půdorysného obrázku na libovolné předem zvolené místo.

Polygonový zápisník je možné vyexportovat do formátu txt. Mapa nabízí export do 2D či 3D formátu dxf nebo do formátu pro další zpracování v programech Therion, VisualTopo a Toporobot.

Nevýhodou programu PocketTopo je operační systém Windows, který není tak rozšířený jako Android. Na druhou stranu, pokud člověk zakoupí za pár set korun nějaké staré PDA, nemusí mu pak být líto, že ho v jeskyni zničí. Ostatně jedno utopené a jedno rozšlápnuté PDA má na kontě i autor článku (obr. 1).

 

CaveSurvey

Obr. 2: Testovací jeskyně v nepříliš příjemném uživatelském prostředí programu CaveSurvey

 

CaveSurvey je program vyvinutý bulharskými jeskyňáři a ostatním programům se vymyká. Jako jediný totiž používá ortogonální souřadnice, čímž se nejvíce podobá klasickému mapování. Svým systémem vypadá jako nějaký starý pokus o syntézu ručního a digitálního mapování. Na Euro Speleofóru 2019 však prezentovali jeho autoři připravované novinky, takže netradiční pojetí programu bylo vyvoláno spíše snahou dělat věci jinak.

Měřená data jsou přesně strukturována a hlavně při měření Distem je potřeba strukturu drže

t. Jako první se zaznamenává polygonová záměra a poté záměry v klasickém pořadí LRUD (levá, pravá, nahoru, dolu). U každého polygonového bodu je možné doplnit polární záměry z bodu, fotku, náčrtek či v případě bodu u vchodu GPS souřadnice. U kreslení map je k dispozici široká paleta barev, sedm možných šířek a tři typy čar. Při kreslení je možné přepínat mezi půdorysem a rozvinutým řezem, u kterého najdeme stejný problém jako u programu PocketTopo.

Mapu je možné exportovat do Therionu či formátu kml, 2D či 3D dxf a svg. Nutno však říci, že vyexportovaná mapa nevypadá moc dobře.

U všech zmíněných programů je možné doplňovat naměřené hodnoty ručně. CaveSurvey je ale pro ruční zadávání hodnot primárně určený. Proto je zde ruční zadávání nejjednodušší (obr. 2).

 

Obr. 3: Uživatelské prostředí programu SexyTopo se podobá programu PocketTopo

SexyTopo

SexyTopo je ideální program pro mapéry zvyklé na PocketTopo, kteří z nějakého důvodu musí přejít na Android a nechce se jim učit nic nového. Na horní liště najdeme ikony pro polygonový pořad, půdorys a rozvinutý řez. Panely kreslení jsou velmi podobné programu PocketTopo. K dispozici je pouze osm barev čar stejné síly a formátu. Oproti programu PocketTopo je ale možné do mapy vkládat i poznámky. Podobně jako u programu PocketTopo zde přetrvává problém s překryvem podélných řezů.

Mapy je možné exportovat do formátů pro Therion, PocketTopo, Survex, Compas a svg. Chybí formát dxf, což může využití programu SexyTopo dost limitovat (obr. 3).

 

 

 

 

 

Obr. 4: Testovací jeskyně v programu Qave

Qave

Program Qave vypadá podobně jako SexyTopo, ale hlavně v kreslení nabízí několik přidaných funkcí. Na horní liště jsou ikony pro polygonový zápisník, půdorys, 3D pohled a podélný řez.

U kreslení map je k dispozici nepřeberné množství barev a pět základních typů čar. Do mapy je možné psát poznámky. K dispozici je třicet dva mapových značek, ovšem ne všechny jsou v souladu s oficiálními značkami UIS (International Union of Speleology). Na polygonových bodech je možné kreslit příčné řezy. Výhodou je podrobný návod k použití v angličtině na adrese https://youtu.be/YAzZese3ie4.

Nevýhodou je omezené množství formátů, do kterých je možné exportovat mapu. K dispozici je export do Therionu a svg, ovšem další formáty pro kreslicí programy Walls, Survex a Compass nejsou v našich zemích příliš používány (obr. 4).

 

 

Obr. 5: Mapa spodní partie jeskyně Kostnice kreslená v programu Topodroid

Topodroid

Na konec jsem si nechal program Topodroid vytvořený italským jeskyňářem Marco Corvim. Jedná se v současnosti o nejpoužívanější a nejkomplexnější program.

Popravdě těžko hledat nějaké nedostatky, snad kromě jeho složitosti. Program nabízí mnoho možných nastavení, občas není zrovna intuitivní a jeho osvojení chce trochu času a občas těžce vydobytých zkušeností. Na stránce https://sites.google.com/site/speleoapps/home/topodroid/topodroid-video-course najdeme rozsáhlý videokurz. Bohužel je vedený v italštině, takže pokud tímto jazykem nevládnete a nemáte sympatickou italsky mluvící kamarádku, musíte se řídit pouze obrázky.

Největším rozdílem proti ostatním programům je, že je možné v rámci jednoho souboru otevřít libovolné množství půdorysů a řezů, takže je možné kreslit překrývající se chodby či jednotlivé podélné řezy do samostatných obrázků.

Pro kreslení je k dispozici devatenáct druhů čar a čtyřicet pět mapových značek podle mapového klíče UIS. Mapové značky je možné vkládat v pěti velikostech.

Exportovat mapu je možné ve formátech pro Therion, Survex, Compass a VisualTopo a dále ve formátech svg, dxf, shp a png (obr. 5.)

 

Závěr

Jak je vidno, nabídka mapovacích programů je poměrně široká. Pokud se někdo chce mapování věnovat soustavněji nebo mapuje rozsáhlé a rozvětvené jeskynní či důlní systémy, skončí pravděpodobně vždy u Topodroidu.

Pro rekreační mapéry, kteří nechtějí věnovat čas a energii na proniknutí do složitých struktur Topodroidu, jsou k dispozici čtyři poměrně jednoduché a intuitivní aplikace. Každý si může vybrat, která mu bude připadat uživatelsky nejpříjemnější.