Michal Cimbál Hejna (ZO 1-02 Tetín), Jan Flek (ZO 6-21 Myotis)

 

1833

V americkém státě Indiana se narodil pastor presbyteriánské církve Horace Carter Hovey. Jeho církevní kariéra byla obdivuhodná a během svého života se stal členem a prezidentem mnoha náboženských společností. Naštěstí pro nás měl i mnoho dalších koníčků, mezi něž patřila i geologie. Byl členem American Association for the Advancement of Science, Geological Society of America, National Geographic Society, International Geological Congress či francouzské La Sociètè de Spèleologie. Během svých výprav navštívil více než 300 jeskyní a mnohé poprvé zmapoval. Nejvíce ho však mezi jeskyňáři proslavily jeho práce o Mamutí jeskyni. Je autorem několika jejích průvodců, přičemž ten nejslavnější, A Guide-Book to Mammoth Cave, se ještě za jeho život dočkal patnácti vydání. V roce 1913 publikoval v časopisu Spelunca kompletní bibliografii Mamutí jeskyně, která obsahovala více než 400 položek. Horace Carter Hovey zemřel v roce 1914.

 

1863

Při práci v lomu na Pacovské hoře spadlo skalníkovi Vojtěchovi Rytířovi kladivo do skalní trhliny. Na tom by nebylo ještě nic zaznamenání hodného, kdyby ovšem tato událost nevedla k objevu Chýnovských jeskyní. Jeskyni krátce po objevu navštívili tehdejší vědecké veličiny Jan Krejčí a Antonín Frič s jistým Ing. Wettem, o kterém toho bohužel moc nevíme. Ti dokázali za jeden den udělat první mapu jeskyně, ovšem značně nepřesnou.

 

1873

V časopisu Světozor otiskuje František Chalupa pojednání o jeskyni Svěcená díra v Javoříčském krasu, dnes součásti Javoříčských jeskyní. Jedná se o první popis jeskyně z této oblasti. V článku se mimo jiné píše: „Upozorněni byvše na velkou skalní jeskyni, jež se nachází u Březiny, odebrali jsme se tam, nemohouce ji ale nalézti, poptali jsme se na to blíže, a tu jsme byli poukázáni na lesního v Březině, jenž klíč k ní u sebe chová. S panem lesním odebrali jsme se podiviti uzřevše malý domek, okolo něhož jsme při dřívějším hledání několikráte šli. Domek zakrývaje vchod do jeskyně byl proto nad tím otvorem vystaven, by se více nelámaly rampouchy navštěvovateli, a poněvadž jeskyně sloužívala někdy za brloh tulákům a cikánům; také se tu přihodilo leckdys neštěstí, když se do ní odvážili lidé všeteční a místnostmi neseznámeni. Dvéře se otevrou a my stoupáme dolů; když pochodně s sebou přinesené rozžneme, teprve se nám jeskyně objeví v plné kráse své.“

 

1913

Narodil se Karel Kostroň (zemřel 1971), autor první mapy Javoříčských jeskyní. Kostroň také napsal knihu Kras severomoravský, topografie a popis krasového území mezi Konicí a Litovlí, která ovšem zůstávala dlouho pouze v rukopisu a vydání se dočkala díky mravenčí práci M. Koudelky a R. Svojanovského až v roce 2017 v rámci edice Acta Speleologica.

 

1923

Josef Šamalík začíná kopat v jeskyni Balcarka, jejíž pět metrů vysoký vchod byl známý od nepaměti. Na konci roku 1936 již tvoří jeskyni složitý systém chodeb ve dvou výškových úrovních.

 

1933

Narodil se František Skřivánek, zvaný Ferry (zemřel 2023). Stál u zrodu organizované české speleologie. Dlouhá léta působil jako jednatel Krasové sekce, podílel se na výzkumech nejen v Českém krasu (mimo jiné na zpřístupňování Koněpruských jeskyní), ale i na průzkumu a dokumentaci Bozkovských jeskyní. Od roku 1954 organizoval expedice na průzkum a dokumentaci propastí ve Slovenském krasu. Profesně se celý život zabýval ochrannou přírody a zajímavé je jeho působení v maltézském řádu či sborníku Heraldika a genealogie.

 

1933

Při ústředí Klubu českých (resp. československých turistů) vznikla Krasová komise. Nejednalo se ještě o otevřenou jeskyňářskou organizaci, ale o odbornou komisi. Zajišťovala mimo jiné činnost krasových turistů a badatelů na Slovensku, hlavně při výzkumu jeskyně Domica, i jinde v zahraničí. Jejím členem byl například známý geolog Radim Kettner.

 

1943

Narodil se Jaroslav Hromas, jehož obsáhlý medailon jsme přinesli v eSpeleu č. 8.

 

1953

Ve Slovenském krasu poblíž Silice byla objevena jeskyně Majda-Hraškova. Jeskyně poskytla mnoho archeologických a paleontologických nálezů, včetně pozůstatků zhruba dvanácti lidských jedinců z halštatského období. Jeskyni ale proslavily hlavně nálezy tří kostěných masek. Jedná se jednak o pravděpodobně zvířecí kultovní masku z lebky jelena a hlavně o jednu dokončenou a jednu nedokončenou masku z lidských lebek.

 

1953

Javoříčské jeskyně se otvírají veřejnosti. Zajímavé je, že prvních pět let je provozuje n. p. Čedok. Teprve v roce 1958 přebírá jejich správu Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci.

 

1973

V Bezejmenné propasti na Zlatém koni uvízl v hloubce 15 m sedmnáctiletý student. Následná dvaceti tří hodinová záchranná akce, které se zúčastnilo více než 40 lidí, je dosud největší záchrannou akcí v jeskyních v Českém krasu. Záchranná akce podnítila myšlenku na založení Speleologické záchranné služby.

 

1973

V Olomouci proběhl 6. mezinárodní kongres UIS.

 

2003

V jeskyni Liang Bua byla objevena téměř kompletní kostra lidského jedince a k tomu ještě jedna spodní čelist. Na kostře překvapila její velikost. Přestože se podle všech indicií jednalo o dospělého člověka, jeho vzrůst nepřesáhl jeden metr. Podle prvních odhadů bylo stáří koster a ostatních nálezů datováno do období před devadesáti třemi tisíci až třinácti tisíci lety. Objevitelé kostry, antropologové P. Brown a M. J. Morwood, svůj nález publikovali v roce 2004. Popsali ho jako nový druh člověka, nazvaný podle ostrova Homo floresiensis. Na základě svých rozměrů dostal tento nový druh člověka přezdívku hobit.

 

2013

V Brně proběhl 16. mezinárodní kongres UIS.