Jiří Kopecký st. (ZO 5-03 Broumov)

14. sympozium o pseudokrasu

ZO ČSS 5-03 Broumov má díky aktivitám v pseudokrasových terénech při hranicích s Polskem již po desítky let jednou větší, po druhé menší, ale nikdy nepřerušený kontakt na polské partnery. Nešlo jen o speleologické kluby, ale také o odborné partnery nejen z univerzit a pracovišť PAN, ale rovněž z technických institucí a různých pracovišť polské státní ochrany přírody. Tato spolupráce počala být intenzivnější již po realizaci 1. a 2. mezinárodního sympozia na Janovičkách u Broumova v letech 1982 a 1985 s velkou účastí z polské strany a také zapojením značného počtu amatérských i profesionálních řešitelů několika státních úkolů v příhraničních oblastech, především v oblasti Středních Sudet. V té době v nedávno objeveném a zpřístupněném systému Medvědí jeskyně na severním svahu Králického Sněžníku probíhal výzkum a evidence všech souvisejících krasových jevů v terénu polské i české části tohoto rozsáhlého horského masivu, započaly i studie v oblasti Stolových hor. Výsledky rozsáhlé česko-polské spolupráce byly diskutovány a hodnoceny na řadě sympozií a konferencí i s mezinárodní účastí, výstupem prací bylo i několik monografických publikací o Medvědí jeskyni, přírodních poměrech vč. krasových jevů celého masivu Sněžníku a také o pseudokrasu pískovcových masivů Stolových hor. V krasové problematice byla z ČSS zapojena především ZO ČSS 5-01 Bozkov (Josef Řehák st.), zatím co ZO ČSS 5-03 Broumov hlavně v problematice pseudokrasu Stolových hor. Obě české skupiny byly zapojeny i do souběžně budovaných systémů terčových měřidel TM-71 i geodetických sítí, původně přeměřovaných elektrooptickými dálkoměry, a až později (po roce 1989) i přesným satelitním zaměřováním. Odborně řízené výzkumné a monitorovací práce však vyžadovaly i intenzivní spolupráci speleologů z obou stran hranice. Intenzitou a úrovní této spolupráce byla pro českou skupinu J. Řeháka otevřena cesta k mnohaletým glaciospeleologickým pracím na polské polární stanici na Špicberkách. Toto celé období, probíhající v posledních třech desetiletích minulého století, se pro naše mladší kolegy stává již jen nepodstatnou historií.

Naše broumovská ZO neztratila kontakty na polské partnery, i když později byly zaměřeny hlavně na pseudokrasové terény jak Sudet, tak i Karpat a polské Jury. Naši členové dodnes odebírají snímky a udržují přístupy k terčovým měřidlům na Ostaši, v Kočičích skalách a na Hejdě (které vyhodnocuje Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR Praha), ale také asistují polským geodetům (Univ. Wrocław) při dnes již nepravidelných měřicích akcích na geodetické síti Ostaš a na spojovací přeshraniční geodetické síti Ostaš – Szczeliniec (Hejšovina). Oživením česko-polské speleologické komunikace se již v pocovidové době staly dvě akce realizované naší ZO v roce 2021 v Broumově a v roce 2022 na Janovičkách u Broumova, jejichž uspořádání umožnil přeshraniční grant měst Broumov a Nowa Ruda. Na té první bylo konstatováno, že ochabnutí bývalých kontaktů je negativem a bylo zhodnoceno, kolik se vyskytuje problémů, které bude nutné řešit výhodnou spoluprací. Na druhé akci pak již byly dohodnuty konkrétní teoretické i praktické úkoly, které budou v nejbližší době amatérskými i profesionálními partnery po obou stranách hranice řešeny (závěry jsou známé ze zápisů obou akcí).

Foto 1 Z přednesu přednášek v průběhu sympozia (foto Valenas Liviu, Rum.)

Větší speleologickou příhraniční akcí se v letošním roce stalo 14. mezinárodní sympozium o pseudokrasu. Původně bylo chystáno na rok 2021 v oblasti Svatokřížských hor na východě Polska, ale pro coronavirová opatření nemohlo být v tomto termínu realizováno. A tak byla Komisí pro pseudokras UIS jeho realizace domluvena v oblasti NP Góry Stołowe s hlavní garancí wroclawské univerzity. Když byl na počátku letošního roku rozesílán první cirkulář této akce, byla naše ZO ČSS požádána o její propagaci nejen v řadách ČSS, ale v prostoru Broumovska i u Geoparku Broumovsko a na Správě CHKO Broumovsko. Polští kolegové nás požádali nejen o účast na akci, ale i o přednes referátů o aktuálním stavu speleologie v pseudokrasových oblastech na Broumovsku a rovněž o přípravu a zajištění povrchové i podzemní exkurze do pseudokrasových terénů na Broumovsku. Dále jsme vyjednali účast Správy CHKO Broumovsko i Geoparku Broumovsko na akci a prezentaci obou organizací formou posterů, se Správou CHKO bylo dohodnuto i organizační zajištění povrchové exkurze do terénu Adršpašského skalního města a Kočičích skal. Naše ZO přihlásila účast 4 osob, přednes 2 referátů a přípravu a zajištění podzemní exkurze v průběhu sympozia do několika jeskyní v terénu Broumovských stěn. I k této trase byl organizátorům předán anglický text terénního průvodce.

Na sympozium probíhající ve dnech 24.–26. 5. 2023 v areálu školicího střediska Správy NP Góry Stołowe v obci Karłów se většina účastníků sjela již v úterý 23. 5., ve středu 24. 5. pak za přítomnosti i řady oficiálních hostů (zástupců státní správy, vědy a kultury) byla akce zahájena. Z české strany byla zdravice pronesena Správou CHKO Broumovsko i předsedou ČSS Janem Lenartem. V přednáškovém sále pak po celý den probíhal přednes jednotlivých referátů k široké problematice pseudokrasu. Již v průběhu dopoledne J. Kopecký st. přednesl oba referáty naší ZO, z nichž první se týkal aktuálního stavu evidence a dokumentace pseudokrasových jeskyní na Broumovsku, zatím co druhý byl zaměřen na stav výzkumu, dokumentace a monitoringu kořenových tvarů v jeskyních na Broumovsku. Při přednesu a diskuzi nám výrazně svojí perfektní angličtinou napomohl dr. Jiří Adamovič z Geologického ústavu AVČR Praha, za což (a především za překlady obou našich referátů) jsme mu velice vděčni.

Ve večerních hodinách proběhlo pod vedením předsedy dr. Jana Urbana z Krakowa i zasedání Komise pro pseudokras UIS. Byl přednesen výčet všech aktivit této komise od jejího minulého zasedání, byly prodiskutovány problémy s vydáváním speciálního bulletinu „Newletter/Nachrichtenbrief“ s pseudokrasovou problematikou a dohodnuty úkoly pro nejbližší období. Byla také provedena volba nového vedení komise, novým členem se stal i další zástupce z ČSS, její předseda Jan Lenart.

Foto 2 Průběh exkurze v polských terénech – Szczeliniec (foto J. Kopecký ml.)

Ve čtvrtek dopoledne ještě probíhaly přednášky a rovněž okomentování vystavených posterů, po obědě již byla realizována první terénní exkurze, která byla zaměřena na seznámení s mimořádnými povrchovými i podzemními projevy pseudokrasového reliéfu pískovcového vrchu Szczeliniec Wielki (se starým českým jménem Hejšovina), na němž kvádrové pískovce celé hejšovinské facie (mořské sedimenty svrchní křídy, které jsou součástí vnitrosudetské pánve) dosahují maxima nadmořské výšky 919 metrů. Bizarně členité vrcholové plató s řadou skalních útvarů, průchodů skalními soutěskami a rozsedlinami i vyhlídkovými body je pod tlakem obrovské turistické návštěvnosti. Účastníci exkurze se vedle poznatků o zdejších pseudokrasových formách reliéfu také mohli potěšit výhledy od Krkonoš až po Jeseníky.

Foto 3 Podzemní exkurze v terénu Broumovských stěn – instrukce účastníků před vstupem do systému jeskyně Pod Luciferem (foto J. Kopecký ml.)

Také v pátek 26. 5. byl program sympozia zaměřen na další exkurze do pseudokrasových terénů Stolových hor. Trochu prodloužená dopolední exkurze ze sedla Lisia Przelecz (790 m) vedla okruhem za pseudokrasovými tvary Białe Skały, na Skały Puchacza a nad okrajovou skalní obrubou na vrch Narožnik (851 m) do výchozího sedla. Mezi pozdním obědem a večeří pak byla zrealizována ještě druhá exkurze tohoto dne. Po přesunu auty na parkoviště u Błednych Skal byl následně proveden opět okomentovaný průstup tímto geomorfologicky mimořádně hodnotným skalním labyrintem na vrcholovém plató Skalniaku (915 m).

Při večerním shromáždění všech účastníků bylo sympozium oficiálně ukončeno konstatováním, že předpokládaný program akce byl naplněn a že problematika pseudokrasu byla jeho průběhem opět pozitivně posunuta i s perspektivou dalších aktivit a mezinárodní spolupráce. Poděkování organizátorů za účast téměř čtyř desítek osob ze šesti států (Německo, Rakousko, Česko, Rumunsko, Ukrajina a Polsko) pak bylo opětováno poděkováním všech národních skupin za organizaci úspěšné akce, za pohostinnost a obětavost všech polských organizátorů sympozia.

Program včetně potřebných služeb však pokračoval. V sobotu 27. 5. se po snídani účastníci rozjeli k terénním exkurzím, tentokrát na českém území. Jedna skupina auty zamířila do Dolního Adršpachu, kde se za garance Správy CHKO Broumovsko a za vedení ing. Petra Kuny seznámila s pseudokrasovými jevy na prohlídkovém okruhu Adršpašským skalním městem a v odpoledních hodinách i s oblastí Kočičích skal na úpatí vrchu Ostaš. Druhá skupina se pod vedením broumovských jeskyňářů vypravila do jižní části Broumovských stěn, aby se seznámila s několika významnějšími jeskynními systémy. Nejprve to byl průchod a průlez blokové jeskyně Pod Luciferem, nejdelší v Broumovských stěnách (405 m), později zajímavé rozsedlinové jeskyně Tunel a nakonec jeskyně Olga opět blokového typu, ale odlišného charakteru. Podle potřeby účastníků byla tato akce s uspokojením všech a bez problémů ukončena po 16. hodině na parkovišti nad obcí Slavný. Program sympozia de facto skončil až ukončením obou těchto terénních exkurzí na českém území.

Foto 4 Prohlídka jeskyně Tunel v Broumovských stěnách (foto Valenas Liviu, Rum.)

Mimo obohacení teoretickým i terénním programem sympozia jsou pro naši ZO ČSS dalším přínosem dohody s několika polskými skupinami o brzkých akcích na problematikách především v české i polské části vnitrosudetské pánve tvořené kvádrovými pískovci svrchní křídy. Tyto aktivity započnou ještě v průběhu tohoto roku a jsme přesvědčeni, že budou oboustranně výhodné a prospěšné.