Radko Tásler (ZO ČSS 5-02 Albeřice)

            Katastrální území obce Černý Důl včetně údolí Čisté s lokalitou Berghaus je historický rudní revír a jeho historií se zabývala řada autorů (např. Bílek 1984; Czerweny 1880), ale nejpřehlednější práce z hlediska montánních tvarů je zpráva Táslera (2005). Na lokalitě je řada důlních děl a montánních tvarů a jedna ze štol leží těsně u hladiny říčky Čistá na jejím levém břehu. Již dříve nám byla krátká štola známá, ale nevěnovali jsme ji velkou pozornost. Teprve v roce 2018 jsme ústí více obnažili a ve štole vyhloubili sondu. V rámci úkolu Inventarizace a dokumentace krasových jevů v regionu Krkonoš (č. projektu CZ.05.4.27/0.0/0.0/15_009/ 0004533) jsme pak provedli dokumentaci a odběr vzorků včetně analýz.

Popis jeskyně/štoly

            Jeskyně/štola má přímý směr v délce zhruba 6 m na V. Je 0,7 m široká, ve vstupu přes 3 m vysoká. Do masivu se výška snižuje na 1 m. V závěru je chodba mírně rozšířená a od stropu na SV je zavalený komín s balvany. Pravá (j.) část chodby je ražená, levá je přibíraná, strmě ukloněná krasová dutina. V přední části tvoří strop úzká krasová dutina zavalená/ucpaná balvany a výška zde byla pouhých 0,5 m. Z této části však byly vyklizeny zvětraliny a byla zde vyhloubena sonda. Celková délka chodby je 7 m.

Geologické poměry jeskyně/štoly

Celá hornická lokalita Berghaus je ve skarnovém tělese, které je podle Základní geologické mapy měřítka 1 : 25 000, listu 03-521 České geologické služby, uloženo v ortorulách. Podle Chaloupského (1979, 1989) jsou v okolí svory velkoúpské skupiny krkonošsko-jizerského krystalinika. Podle našeho petrologického průzkumu je těleso uloženo ve svorech.

       Pravou, jižní převislou stěnu jeskyně/štoly tvoří především nazelenalé pyroxenické kalcitické mramory až kalcitické erlány a bělavé skarny. Některé partie ve stropu jsou tvořené brekcií mixu hornin s kalcitem. Lokálně jsou horniny alterované a červeně zbarvené.

           Levá, severní strmě ukloněná stěna je značně „zašlá“ a částečně skryta osypy. Tvoří ji především skarny. V zad-ní části chodby je ostře ohraničená poloha krystalických vápenců mocná zhruba 0,5 m. Tato poloha podlehla krasovění. Původní morfologie je zachována pouze v reliktech v zadní části a v přední části, kde jeskyni tvoří neprůlezná, již zmíněná strmě ukloněná dutina. Ve vlastní chodbě byla poloha karbonátů více méně vytěžena.

Obr. 3 Zadní část štoly s vysypaným materiálem z krasového komína (Foto R. Tásler)

Výplně

            Celá počva chodby je nerovnoměrně pokryta napadanou drobnou sutí a sedimentární výplní z krasové dutiny pod stropem i náplavem z říčky, protože v sedimentech jsou větve a množství organického materiálu. Mocnost ověřená sondou je minimálně 1,2 m, což je několik cm pod úrovní hladiny říčky Čistá.

Hydrogeologické a klimatické poměry

         Chodba je zcela suchá, pouze na dno sondy prosakuje voda z říčky Čistá. Při vyšších vodních stavech se po odkopání ústí přední část chodby zaplavuje. Ve štole jsme měřili teplotu pouze orientačně během dokumentace v letních měsících, kdy se teplota u vchodu pohybovala v rozmezí 20 až 23 °C. V zadních částech chodby štoly se pohybovala v rozmezí 10 až 15 °C. Je zřejmé, že teplota je zcela závislá na teplotě na povrchu.

Geneze jeskyně

            Genezi strmě ukloněné krasové dutiny nelze spolehlivě stanovit, ale je pravděpodobné, že vznikala korozivním účinkem při průniku povrchových korozivních vod v 0,5 m mocné poloze krystalických vápenců. V této poloze byla ražena štola, rozhodně však předmětem zájmu nebyla poloha krystalických vápenců, ale ruda, vyskytující se na styku čistých mramorů a skarnů. Mohlo se jednat o oxidické rudy železa.

Literatura:

Bílek J. et al. (1980): Výsledky studia materiálů státního archivu v Třeboni a v Českém Krumlově k dějinám těžby zlata. – Geofond Kutná Hora.

Czerweny J. (1880) : Geschichte der Schwarzwalder Goldgruben im Riesengebirge. – Mitt. Ver. Gesch. Dtsch. Böhmen, 5, 18: 210–241. Druck von A. Haase, vormal Gottlieg Haase Söhne. Prag.

Chaloupský J. (1979): Geologická stavba krkonošsko-jizerského krystalinika. – In: Sborník 22. konference Čs. spol. miner. geol.: 29–57. Geoindustria Praha. Trutnov.

Chaloupský J. et al. (1989): Geologie Krkonoš a Jizerských hor. – Ústř. úst. Geol.: 1–288 + přílohy. Praha.

Tásler R. (2005) : Orientační mapa pozůstatků po hornické činnosti na lokalitě Berghaus v k. ú. Černý Důl. – MS, závěrečná zpráva. Česká speleologická společnost Albeřice, arch. číslo: 0300, Svoboda nad Úpou.