Zdeněk Motyčka

V České speleologické společnosti se můžeme setkat s řadou pojmů, které nemusí být pro všechny členy významově stejné. Jedním z takových pojmů je „pracovní komise“. Ačkoliv je status komisí popsán v Organizačním řádu ČSS a zprávy o jejich činnosti bývají přílohou výročních zpráv ČSS, přesto se setkáváme s názory typu „na co jsou nám ty komise“, nebo „k čemu jsou komise dobré“. Tyto a podobné úvahy, společně s mým více než dvacetiletým působením v předsednictvu ČSS, kdy jsme spoustu času a energie komisím věnovali, mne přivádí k přesvědčení, že je nutné stávající ukotvení komisí v životě ČSS změnit.

Podle současného organizačního řádu ČSS a zavedené praxe jsou pracovní komise účelově zřizované složky ČSS pro řešení speciálních úkolů nebo činností. Podmínky pro jejich činnost stanovuje předsednictvo, které rovněž jmenuje a odvolává členy komisí a jejich předsedy. Stávající komise ČSS byly tedy v minulosti zřízeny rozhodnutím předsednictva jako „účelové“, plnící úkoly předsednictvem zadané. Tato praxe se však postupem času vyčerpala, jelikož předsednictvo, jakožto exekutivní orgán ČSS, v podstatě nepotřebuje permanentně pověřovat jiné složky řešením specifických úkolů a pokud by to potřebovalo, např. k vydání nějakého rozhodnutí, nic mu nebrání vyžádat si názor na danou problematiku od příslušných specialistů přímo. Navíc, neustálé uhánění a urgování členů komisí, aby dodali výsledky práce, které si u nich předsednictvo tzv. „objednalo“, znamenalo oboustranný stres a oprávněné, výše uvedené pochyby členské základny o smyslu pracovních komisí.

Zároveň ale existuje v rámci ČSS řada našich kolegů, zabývajících se určitými specifickými činnostmi, např. speleopotápěním nebo pseudokrasem a stávající komise jim do jisté míry slouží jako platforma pro tyto činnosti, které jinak překračují rámec jednotlivých ZO. Bránit takovým aktivitám by bylo jednoznačně proti smyslu a poslání ČSS, čili nezbývá, než se pokusit nalézt řešení spočívající ve změně pohledu na fungování komisí a jejich ukotvení ve struktuře ČSS.

Takovým řešením by mohlo být, aby komise nebyly nadále účelově zřizovány předsednictvem, ale vznikaly jako dobrovolné uskupení zájemců o specifické aspekty speleologie, překračující rámec působnosti jednotlivých ZO. Princip budování komisí by byl odspodu nahoru, a nikoliv odshora dolů jako doposud. Členem komise by se mohl stát kdokoliv, kdo projeví zájem o problematiku, kterou se daná komise zabývá. Předsedu by si komise volila ze svého středu a jeho jedinou povinností vůči ČSS by bylo vypracování výroční zprávy za uplynulý rok. Naopak, v případě, že by komise zprávu o činnosti nedodala, znamenalo by to, že již nechce ve svých aktivitách pokračovat a zanikla by. Žádná další agenda by se vznikem, či působením komisí nebyla potřeba, vše ostatní by si vedly komise samy. Za zvážení rovněž stojí ev. změna pojmu „komise“ na jiný, méně formální, např. „pracovní skupina“ nebo „zájmový tým“.

Návrhem na redefinici komisí se již zabývalo stávající předsednictvo ČSS a ztotožnilo se s předloženým záměrem. Dalším krokem tedy bude příprava nového znění Organizačního řádu, který bude členské základně předložen v rámci připravovaných podkladů pro příští valnou hromadu ČSS, která se bude konat v dubnu 2025, což skýtá dostatek času o tomto návrhu přemýšlet a diskutovat.

Nekrasovým oblastem, jako v tomto případě Klokočským skalám, se dříve věnovala komise pro pseudokras (foto M. Hejna).