Mamka Helena, Krasu královna

vzpomínka na Helenu Kvasničkovou

Vojtěch A. Gregor, Hugo Havel, Jan Flek

          Při získávání materiálů ze vzpomínek kamarádů na Helenu jsem si uvědomil, že jak jsme ji všichni znali, tak o ní moc nevíme. V nouzi jsem si dovolil použít starší článek dvou výše uvedených autorů. Kelf

     Mamka Helena! Rodačka z Ostrova u Macochy, v Moravském krasu a oblastech přilehlých řádí od malička. S Krasem a jeskyněmi je spjata ve všech dimenzích života, osobního i profesionálního. Zkušená jeskynní průvodkyně z jeskyně Balcarky, naposledy vedoucí na Kateřinské jeskyni, znala prakticky celou tehdejší moravsko-krasovou jeskyňářskou obec – a ta obec znala ji. Mamčina sestra Marta byla ženou tragicky zemřelého Milana Šlechty – Fetana, spolu-objevitele Třináctky, Pikovky a největšího jeskynního systému v ČR, Amatérky.

     Heleninou první jeskyní bylo Řečiště v Pustém žlebu – vzala ji tam její nejstarší sestra, když bylo Helče deset let. Tam, kde jeskyňáři lezli po čtyřech, ona kráčela hrdě vzpřímena. Za éry Plániváků s Fetanem v čele skupiny prolezla háfo jeskyní a dokonce i mužně bádala („jasně, podávala sem kýble”). V Plánivách pronikla až do Hlinitého dómu – Fetan jí doporučil o číslo větší holínky, aby nepropadla do Meandrů. Ve Spirálce ji vlákal do pasti – vehnal ji malým otvorem do slepé chodbičky, odkud není bez pomoci návratu, a pak si na ten otvor ještě sedl. Helča rychle prokoukla situaci, připustila vodu do karbidky, plamen jasně vzplál a ona jej přiložila k objektu, který otvor ucpával. S řevem paviána a připáleným oprdím Fetan vyskočil. A Helča se jen zasmála: „Na mě, hoši, nevyzrajete.”

     Jeskynních scén, v nichž hraje Mamka Helena hlavní roli, by se dalo vyprávět mrtě, veselých i vážných. Třeba při jedné exkurzi do Ochozské jeskyně došlo k náhlému zvýšení vodního stavu a průtoku. Jeskyňářům se podařilo dostat ven na poslední chvíli. V Hadici se Pavel brodil ve vodě až po krk a Heleně, kterou táhl za sebou, koukala z vody jen přilba. „Nu co, alespoň se nebudu muset večer koupat,” prohlásila venku.

     V r. 1970 se Mamka provdala za Jindřicha Kvasničku, pracovníka profesionální průzkumné skupiny podniku Moravský kras a později vedoucího provozu Punkevních jeskyní. Společně zakoupili Kvasničkojc ranč alias Hotel, bývalý formanský hostinec v horní části Vilémovic, při rozcestí k obcím Krasová a Jedovnice.

     Pod Mamčinými a Jindřichovými křídly našel na ranči útočiště zatoulaný pes, kocour, ba i jeskyňář. A jeskyňáři rádi přiložili ruku k dílu. Ranč vzkvétal a rychle se stával společenským střediskem a informačním centrem domácích i zahraničních troglodytů, praktických (děroznalců) i vědeckých (děrozpytců) – a nelze vynechat ani horolezce (skalosapače).

     Mamka a Taťka Kvasničkovi mají velkou zásluhu na tom, že nejdelší jeskynní systém v ČR se nejmenuje Jeskyně Klementa Gottwalda, Jeskyně 25. výročí Vítězného února či Jeskyně Československo-sovětského přátelství, ale Amatérská jeskyně, tak, jak ji pojmenovali objevitelé. S Mamčinou a Jindrovou pomocí Hugo tvořil na Hotelu koncepty dokumentů a peticí, které Speleologický klub vzápětí rozesílal na příslušné úřady a instituce.

     Helena – samaritánka. Říká se, máš-li smutek na duši, svěř se strýci Artuši. V Krasu však platí: když máš duši zničenou, jdi za Mamkou Helenou. Její přítomnost na záchranné akci Amatérka 1970, její duševní síla, byla velkou útěchou a pomocí pozůstalým z rodiny Šlechtovy a Zahradníčkovy. Patří jí také dík za opečovávání účastníků velké vyprošťovací akce na Lopači v r. 1995, za poskytnuté zázemí a pomoc při šití luten.

     Helena – krasová sekretářka. O setkání krasavců-seniorů se stará přítel Kelf, pravda, ale bez sekretářky by to neměl lehké. Sekretářka obeslala a obtelefonovala speleodědky a speleobabky, vypátrala i „mrtvé” duše a navíc pomáhala s fyzickou organizací.

     Helena nás opustila a následovala Celofána i Hugoše 28. srpna 2021 ve věku 80 let.