Martin Majer, Michal Hejna, Božena Vrabcová (ČSS ZO 1-02 Tetín)
Výzva k průzkumu opuštěné podzemní chodby – kdo by odolal. S nadšením a zvědavostí přijímáme pozvání Jana Kalaše z obce Děkov, který nás kontaktoval přes Facebook ČSS, a 10. května 2026 vyrážíme za dobrodružstvím.
Děkov je menší obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji, ležící v klidné zemědělské krajině na pomezí Rakovnicka a Žatecka, mezi Rakovníkem a Podbořany. Obec tvoří tři části: Děkov, Vlkov a Nová Ves. První písemná zmínka o Děkově pochází z roku 1325 a v dějinách obce se významně uplatnil mimo jiné rod Wallisů. Dnes Děkov působí jako tichá, komorní obec s malým počtem obyvatel, vhodná pro klidné bydlení i poznávání méně rušných částí Rakovnicka.
Geologie okolí Děkova
Katastr obce Děkov leží na jihozápadním okraji oblasti Džbánu, kde krajinu formují převážně sedimentární horniny. V podloží se vyskytují starší permokarbonské vrstvy, na něž navazují křídové sedimenty — zejména pískovce, jílovce, slínovce a místy opukové až spongilitové horniny, které se ukládaly v prostředí druhohorního moře. Tato skladba se v reliéfu projevuje mírně zvlněnými plošinami, mělkými údolími a půdami vzniklými zvětráváním písčitých a jílovitých hornin. V nižších polohách a údolních úsecích je skalní podklad překryt mladšími čtvrtohorními svahovými a splachovými uloženinami. Celkově jde o území bez výrazných skalních dominant, ale s geologickým základem typickým pro Džbánsko a severní část Rakovnicka.
Popis dochovaného stavu
Naším cílem byla štola nacházející se jihovýchodně od obce. Vstup do štoly je u paty nízké a krátké skalní stěnky na pravém břehu při ústí mělké rokle. Vchod je částečně zasutý, ale nízkým průlezem lze proniknout do jinak volné chodby vedoucí zhruba sv. směrem, jejíž strop upadá pod úhlem 15°. Štola je ražena ve špatně tmelených pískovcích a jílovcích, které je možné místy rozpojovat prstem. Na počvě je množství opadu a naplavenin. Opad je dobře patrný i na stropě. Na stěnách i na stropě je zřetelně patrná vrstevnatost, upadající pod úhlem asi 7°, takže je jisté, že štola nesledovala jednu vrstvu.

Obr. 1 Vstup do štoly je poměrně nízký, nalevo je jezevčí nora (foto M. Majer).

Obr. 2 Mohla být předmětem zájmu tato šedá poloha jílovců? Mohly posloužit při opravě obecního rybníka? (foto M. Majer)

Obr. 3 Nápisy jsme nalezli i na jednom opadlém bloku. Také vám připadá, že je zde letopočet začínající číslovkou 15xx? (foto M. Majer).

Obr. 4 Dobře čitelný letopočet 1922, který však nemusí být nejstarší (foto M. Majer).

Obr. 5 W. RÜDL 1944 (foto M. Majer).

Obr. 6 Fosilie ve stropě a stěně nedaleko vchodu (foto M. Majer).

Obr. 7 Blízko závalu na konci štoly je vpravo ve stěně zádlab, který možná sloužil k umístění kahanu nebo svíčky (foto M. Majer).

Obr. 8 Štola končí závalem. V této nejzazší přístupné části je dobře dochovaný i strop se stopami tesání (foto M. Majer).
Po 32 m končí štola závalem. Krátká prolongace zaměřená na obejití závalového kužele nebyla úspěšná a není tak jasné, jestli se nad ním nachází komín nebo došlo pouze ke kolapsu nestabilního stropu.
Ve stěnách, hlavně v nižší části, jsou patrné stopy po tesání. Na několika místech jsou ve stěnách dochovány zádlaby, nejspíše pro umístění kahanu. Ve spodní části se na pravé straně nacházejí sintry pokrývající část stěny. Sintry obsahují fragmenty větviček a částí rostlin.
Uvnitř štoly se nachází velké množství nápisů. Jejich největší kumulace je zhruba uprostřed štoly. Nalezli jsme poměrně hojné nápisy z 60. let 20. století, pravděpodobně od školních brigádníků v místním zemědělském družstvu. Zaujaly nás například nápisy „ZOU HLUBOŠ 1966“, „SPŠ 1965“ a „JZD NOVÁ VES 1980“. Dochovány jsou zde i nápisy z období druhé světové války, například „W. RÜDL 1944“. Nejstarší námi nalezený nápis byl z roku 1922. Nápisy dokládají opakované návštěvy podzemí. O podzemí se zmiňují i záhadologové, uspokojivé faktické informace se nám však dosud nepodařilo dohledat.
Štolu pravděpodobně užívá jezevec. Uvnitř jsme nalezli kosti, trus a ústí nory. Další ústí nory bylo bezprostředně u vchodu. U vnitřní nory byl povrch olezený.

Obr. 9 Sken štoly s patrným úklonem vrstev.

Obr. 10 Mapa štoly
Jiné podzemí v Děkově
Za pozornost stojí také pozůstatky zámeckého vinného sklepa v Děkově. Nacházejí se na pozemku domu čp. 43, u silnice z Děkova na Novou Ves. Ale o tom zase někdy příště.
Závěr
Účel ani období ražby štoly se nám dosud nepodařilo doložit. Nepomohla nám ani dochovaná obecní kronika z období 1925–1948. Variant se nabízí několik. Dle ústního sdělení J. Kalaše v okolí Děkova těžili z písčitých náplavů Zlatého potoka Wallisové zlato. Je možné, že štola sloužila jako průzkumné dílo pro ověření zásob zlata. V oblasti Džbánu jsou také dobře známé těžby uhelných slojí. Mohla být štola průzkumným dílem na výskyt uhlí?
Důvod mohl být i netěžební. Štola míří pod bývalou usedlost zvanou Rasovna. Mohlo se jednat o přístup ke studni či jinému užitkovému podzemí spojenému s Rasovnou. Pískovec je zde velmi jednoduše rozpojitelný, takže ražba podobné štoly není spojená s velkou námahou.
Otázku původu ponecháváme nezodpovězenou a předkládáme pouze zprávu o dochovaném stavu.