Matouš Ryček (ZO ČSS 6-08 Dagmar)

V severní části Moravského krasu byla v roce 1959 objevena jeskyně Dagmar. Zájem speleologů o její výzkum vedl k založení stejnojmenné speleologické skupiny a výzkumné práce v jeskyni probíhají nepřetržitě od jejího objevu až do dnešních dní. Přestože patří v Moravském krasu k těm méně známým lokalitám, je navštěvována poměrně často a pravidelně. Mezi nejčastější návštěvníky jeskyně patří samozřejmě členové základní organizace Dagmar, protože zde aktuálně probíhají prolongační práce na třech pracovištích a na dalších třech je v plánu práce zahájit nebo obnovit. Pracovních akcí se často zúčastňují také členové České speleologické společnosti z dalších základních organizací. Jeskyně je rovněž navštěvována při exkurzích, například účastníky konference Speleofórum, vstupují sem členové Stráže přírody a jiní specialisté pověření Správou CHKO MK, kteří provádějí výzkum bezobratlých živočichů, teplotní měření, odběry kvartérních sedimentů, dokumentaci významného naleziště ulit plžů apod. Speleologická záchranná služba zde zorganizovala své cvičení a pravděpodobně se nejednalo o poslední takovou akci. Občas zavítají i návštěvníci z řad veřejnosti, skautské oddíly nebo děti ze zájmového jeskyňářského kroužku. A právě vzhledem k frekvenci pohybu osob v jeskyni a požadavkům na jejich bezpečný pohyb jsme se rozhodli provést kompletní přestrojení a zabezpečení jeskyně.

Obr. 1 Bezpečnější průchod přes jeden z kritických úseků – ústí I. propasti (Foto M. Ryček)

Obr. 2 Cvičení SZS již na nových žebřících (Foto M. Ryček)

Obr. 3 Nově vystrojený přechod přes propast Pětku (Foto M. Ryček)

Obr. 4 Stupačky připravené na osazení do jeskyně (Foto M. Ryček)

Jeskyně byla doposud z velké části vystrojena ocelovými žebříky, ale použity byly také lanové žebříky, různé nášlapy a zábrany z dřevěné kulatiny, výjimečně i jednolanové cesty. Železné žebříky byly instalovány před 40 lety a byly již na hraně (místy za hranou) své životnosti. Podobně na tom byly bezpečnostní prvky ze dřeva, které se po těch letech strávených v jeskynním prostředí změnily v prvky nebezpečné a zažili jsme krušné chvíle, když takový bezpečnostní prvek praskl. O nutnosti přestrojit a zabezpečit celou lokalitu tedy nebylo pochyb a všichni ve skupině souhlasili. Druhou věcí ovšem bylo, že takové práce stojí hodně času, a tím pádem nás zdržují od lákavějšího bádání a objevování. A také materiál na přestrojení jeskyně něco stojí a není možné jej ze skupinového rozpočtu ufinancovat za jediný rok. Z těchto důvodů práce na přestrojení jeskyně sice započaly, ale reálně se stav v jeskyni zlepšoval jen velmi pomalu. Velkým impulzem pro dokončení přestrojovacích prací bylo přetržení lanového žebříku (naštěstí jen jednoho nosného lana) a také možnost přihlásit se do projektu SpeleoGO nově nabízeného Českou speleologickou společností. S naší žádostí jsme uspěli a letité práce na přestrojení jeskyně tak v roce 2025 nabraly rychlý spád.

Naší snahou nebylo pouze nahradit původní vystrojení novým, ale také lépe zabezpečit místa, která se po letech navštěvování ukázala jako nejvíce riziková. Navíc za použití materiálů s delší životností. Celý proces značně urychlila podpora SpeleoGO nejen finančním příspěvkem na materiál, ale hlavně termínem, dokdy bylo potřeba práce dokončit. V průběhu roku 2025 jsme této činnosti věnovali značné množství pracovních akcí a zdánlivě nekonečný proces jsme zdárně dotáhli do konce. Veškeré ocelové žebříky jsme vyměnili za nové, dřevěné nášlapy byly nahrazeny ocelovými stupačkami, nad I. propastí byl nainstalován podlahový rošt a v nebezpečných úsecích jsou nově řetězy pro přidržení. Lanový žebřík na frekventovaném místě byl vyměněn za ocelové stupačky, jednolanové cesty mají nová kotvení i lana a nad nejdelší žebříkové stupně jsou nainstalovány borháky pro případné jištění.

V jeskyni nikdy k žádné vážné nehodě nedošlo a my doufáme, že to tak i nadále zůstane i díky bezpečnějšímu vystrojení. Za naši ZO tedy ještě jednou děkujeme za podporu v rámci programu SpeleoGO. Česká speleologická společnost tím zásadně zlepšila vystrojení jedné z jeskyní Moravského krasu a zároveň tak zvýšila bezpečnost návštěvníků této jeskyně.