Martin Majer (ZO ČSS 1-02 Tetín)

Pátý ročník Českého neKrasu se uskutečnil v sobotu 21. března, opět v kulturním domě v Srbsku. Potěšila nás hojná účast přednášejících i velký zájem diváků, kteří znovu zaplnili více než 80 míst k sezení. Program nabídl sedm přednášek, na nichž se podílelo osm přednášejících.

Za podporu, poskytnutí prostor a audio techniky děkujeme obci Srbsko. Velký dík patří také všem přednášejícím i zúčastněným divákům. Děkujeme všem, kteří jakkoli pomohli s realizací. Snad se za rok zase setkáme. A kdybyste měli nápad na přednášku, napište co nejdříve na tetin@speleo.cz

Krasu i neKrasu zdar!

Program konference Český neKras 2026

Lidé a minulost pískovcového pseudokrasu severních Čech (45 min)

– doc. PhDr. Mgr. Petr Šída, Ph.D., DSc. (Archeologický ústav AV ČR Brno a Katedra archeologie FF UHK)

Bohatý skalní reliéf, přebytek skalních dutin a specifická živá příroda. Bohatý mix faktorů, který vedl k intenzivnímu osídlení lidmi již od pozdního glaciálu. Severočeské pískovce jsou unikátní fenomén evropské prehistorické krajiny. Ukážeme si, s jakými úskalími se při jejich výzkumu potýkáme a co před námi sedimenty skrývají.

Známá neznámá Loupežnická jeskyně u Labské Stráně (30 min)

– Mgr. Jaroslav Kukla, Ph.D. (ZO ČSS 4-03 Labské pískovce)

Jak z posledních výzkumů vyplývá, systém Loupežnické a Pytlácké jeskyně je nejdelší rozsedlinovou jeskyní České křídové pánve. Jeho hluboké chodby byly prozkoumány již v roce 1911, přesto až donedávna neexistovala přesná mapa této jeskyně. V průběhu let se podařilo získat zajímavé informace o historii objevů jeskyně, návštěvnosti i nehodách, které se v jeskyni staly. Kde se vzal název jeskyně, je však doposud malou záhadou.

Wanted! Bílý korýš z podzemí (10 min)

– Matěj Ešpandr (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy)

Znáte mléčně bílé korýše niphargy? Že ne? Možná se s nimi přesto při potulkách podzemím setkáváte. Jejich výzkum v posledních desetiletích přináší převratná zjištění o jejich ohromující druhové bohatosti. Na našem území však nad diverzitou těchto tvorů z podzemních vod visí řada otazníků. Pomůžete nám to napravit? Neváhejte se ozvat pro další instrukce. Poradíme vám s odlovem a dodáme potřebná „lovítka“. Předem díky všem zapáleným sběratelům jakýchsi „jeskynních krevetek“.

Jeskyně typu tree mould v České republice (20 min)

– Ing. Michal Hejna (ZO ČSS 1-02 Tetín)

Jeskyně typu tree mould vznikají, když jsou kmeny stromů překryty lávou, sopečným popelem či jiným typem horniny a po rozložení dřevní hmoty vznikne v hornině průlezná dutina. Jedním z celosvětově významných míst, kde se s nimi můžeme setkat, je střední Evropa, včetně Česka. Až do roku 2025 byly z České republiky známy tři podobné dutiny. V roce 2025 bylo popsáno sedm nových jeskyní na dvou lokalitách ve dvou různých typech hornin.

Dinosauří trhlina v prohořelé haldě (7 min)

– doc. RNDr. Jan Lenart, Ph.D. (ZO ČSS 7-01 ORCUS Bohumín)

Průmyslové krajiny patří mezi nejdynamičtější geomorfologická prostředí, kde těžba a následná rekultivace vedly k mimořádné rozmanitosti geoprocesů. Ostrava, dnes již postindustriální oblast, skrývá řadu překvapivých speleologických příběhů. Po popisu nekrasové jeskyně Nad Lučinou (Lenart et al., 2023, Speleofórum) byla v roce 2025 během geomorfologického výzkumu prováděného Ostravskou univerzitou objevena další pozoruhodná lokalita – gravitační jeskyně vytvořená v termicky alterovaných horninách bývalé haldy dolu Doubrava.

Kaverny v haldách uhelných dolů vzniklé vyhořením uhlí (10 min)

– Josef Loh (ZO ČSS 1-05 Geospeleos)

Přednáška se zaměřuje na unikátní kaverny vytvořené v tělese hald bývalých uhelných dolů v okolí Kladna. Tyto netradiční speleologické objekty představují specifický příklad pseudokrasových jevů vzniklých vyhořením uhlí.

Teplická Macocha aneb jak mapovat propast (30 min)

– RNDr. Jakub Lysák, Ph.D. (PřF UK), RNDr. Jan Moravec (ZO ČSS 1-02 Tetín)

I v pískovcích existují propasti a nejsou to jen úzké pukliny. Jednu obzvlášť hezkou máme v Teplických skalách. A jak takovou propast dokumentovat? To je výzva…