Dušan Kleberc (individuální člen ČSS)

Během let 1958 – 1963 byly v Mladějově na Moravě postaveny čtyři moderní šachtové pece, k jejichž vytápění měl původně sloužit generátorový plyn získávaný z hnědého uhlí. Místo toho však bylo použito k vytápění pecí svítiplynu z plynovodní sítě. Pece zahájily provoz v lednu 1965. Předtím se také podařilo zmechanizovat provoz třídírny použitím elektrických pásových dopravníků. V té době zde působil podnik „Moravské šamotové a lupkové závody n. p., závod Mladějov na Moravě“ (dále jen šamotka). Žáruvzdorná hlína zvaná lupek se těžila hlubinným způsobem na Hřebči a do závodu se dopravovala jedenácti kilometrovou úzkorozchodnou dráhou o rozchodu 600 mm. V pecích se při teplotě 1 200 °C hlína vypalovala a vznikal šamot. Dne 31. 12. 1991 byl ukončen veškerý provoz a od té doby pece chátraly. Více o historii a současnosti: https://www.mladejov.cz/uvodni-stranka

Foto 1 Parní lokomotiva č.5 před pecemi v roce 1989 (zdroj archív PMM)

A jak to všechno začalo?

Dne 1. 10. 2023 jsem uspořádal v Mladějově na Moravě první neveřejnou jízdu „Důlním vlakem až na Hřebeč “, které se zúčastnili moji kamarádi z Podzemí, mezi nimi i Tomáš „Bohouš“ Kočí (dále jen Bohouš) z Třebíče, člen České speleologické společnosti ( dále jen ČSS ) ze základní organizace 6-21 Myotis, kterému se v areálu bývalé šamotky i na úzkorozchodné dráze zalíbilo. Obzvlášť ho ale zaujaly šachtové pece a už tehdy v něm zrála myšlenka pustit se do záchrany tohoto industriálního skvostu.

V červenci 2024 Bohouš přijel na moje pozvání (jsem členem Mladějovské průmyslové dráhy od září 2021, dále jen MPD) na veřejnou brigádu, na které pracoval na obnově trati. Zároveň přivezl hromadu barev ze sběrného dvora s úmyslem natírat šachtové pece. Řekl jsem mu, ať jdeme za spolumajitelkou celého areálu Průmyslového muzea Mladějov (dále jen PMM) paní Evou Kopřivovou, které přednesl své návrhy na záchranu šachtových pecí. Byla tím zaskočena a zároveň překvapena, že by se někdo chtěl do toho pustit. Domluvili jsme se s ní, že oslovíme kamarády z řad jeskyňářů a podle toho se bude postupovat dál. Na tomto jednání zazněla památná věta Bohouše: „Byl bych rád, kdyby na tom světě po mně něco zůstalo.“

Foto 2 Nynější stav červen 2025 (foto Dušan Kleberc)

Foto 3 Skupina dobrovolníků na první brigádě, říjen 2024 (foto Antonín Haas)

Foto 4 Schodiště k výstupu na pece, duben 2025 (foto Dušan Kleberc)

Foto 5 Vnitřek šachtové pece – možnost nahlédnout, říjen 2024 (foto Adam Kabele)

Od záchrany šachtových pecí až k prohlídkám pro veřejnost

Přihlásilo se překvapivě dost zájemců, které nezajímá jen podzemí, a tak jsme se mohli pustit do záchrany šachtových pecí. Od října 2024 zatím proběhly čtyři velké brigády, které byly zaměřeny hlavně na úklid všech budov objektu pecí. Těchto prací se zúčastnili tito členové ČSS:

Tomáš „Bohouš“ Kočí ZO 6-21 Myotis
Hana Plechová Svatoňová ZO 6-08 Dagmar
David Plech ZO 6-08 Dagmar
Antonín Haas ZO 6-08 Dagmar
Jakub Kaderka bývalý člen ČSS ZO 6-21 Myotis a 6-08 Dagmar
Martin Kaňok ZO 6-21 Myotis
Pavel Cholevík ZO 6-21 Myotis (bývalý člen ZO 7-01 Orcus)
Matouš Ryček ZO 6-08 Dagmar
Libor „Fox“ Plšek ZO 6-13 Jihomoravský kras (bývalý člen ZO 6-21 Myotis)
Dušan Kleberc individuální člen ČSS ( bývalý člen ZO 7-01 Orcus a 6-21 Myotis)

Zde je odkaz na první naše tři brigády, ať máte představu, jak to na pecích vypadá (natočil a zpracoval Tonda Haas):
https://www.youtube.com/watch?v=nTx_MUm4NdQ&list=PLhBW0oVwNeLhSJvsakhbRa7rU9FVEURTC

Foto 6 Motor skipového výtahu, vnitřek betonového patra, říjen 2024 (foto Dušan Kleberc)

Foto 7 Pohled dovnitř pecí na rošty, vnitřek betonového patra, říjen 2024 (foto Pavel Kolínský)

Foto 8 Pásový kolejový dopravník, srpen 2025 (foto Dušan Kleberc)

Dne 29. 9. 2025 jsme se s PMM dohodli, že postoupíme dále. V nové sezóně od května 2026 máme v plánu zpřístupnit pece pro návštěvníky. Pokud máte zájem shlédnout tento technický skvost, tak neváhejte a přijeďte. Něco podobného s možností prohlídky není k vidění široko daleko s výjimkou Dolních Vítkovic, kde je to samozřejmě v mnohem větším měřítku. Unikátní na tom je, že šachtové pece jsou vedle sebe čtyři a jsou propojeny v jeden objekt.

Zároveň, když zdoláte celé schodiště, budete se cítit jako na nefalšované rozhledně s výhledem nejen na celý areál muzea, ale i na nádhernou krajinu všude kolem. Pece měří na nejvyšší bod 29 metrů a poslední plošina, na kterou se dá dostat, je ve výšce 26 metrů. Částkou, kterou zaplatíte za vstupné, rovněž podpoříte snahu dobrovolníků o záchranu pecí i pro příští generace. Jinak na veřejných stránkách PMM a MPD budou postupně vkládány novinky okolo šachtových pecí.

Samozřejmě jestli se chcete zúčastnit netradiční pracovní jeskyňářské akce, tak jste srdečně zváni! Práce je tady všeho druhu dost a na hodně let. V nejbližší době se chystáme i na odkrytí zasypaného vstupu do štoly pod třídírnou, takže i pravá jeskyňařina bude. Kdo by měl zájem, ať se mi ozve na e-mail: dusan.kleberc@centrum.cz nebo na telefon 739 515 764.

Použitá literatura:

Kopřivová Eva ( 2018 ) : Od dolování lupku k Průmyslovému muzeu Mladějov, vydáno v Mladějově na Moravě, str. 1.