Strom jako jeskyňotvorný prvek (okolí Mučína, Slovensko)

Michal Hejna (ZO ČSS 1-02 Tetín)

 

Představte si, že jdete po pláži a v písku leží kousky korálů, ulity plžů, a hlavně lastury mlžů. Nás budou momentálně zajímat ty pevně zavřené. Písek je pomalu ale jistě překryje, až se vytvoří dostatečná vrstva, zpevní se na pískovec, lastura se rozpustí a v hornině po ní zůstane dutina, která se anglicky označuje jako mold (v americké angličtině pak jako mould).

Pokud by byl původní organismus dostatečně veliký, aby dutina po něm splňovala parametry jeskyně, jednalo by se o mold cave. Jenže jaký organismus může být natolik velký? Zatím se našly dva, jeden nepřekvapí, druhý určitě ano. Začněme tím druhým. Nějaké tipy? Nehádejte, stejně to neuhodnete. Nebo se našel někdo, kdo by tipoval nosorožce? A přeci taková jeskyně existuje. Leží v kaňonu Jasper ve státě Washigton a vznikla tak, že před 15 mil. let zalil lávový proud jedince z rodu Diceratherium. Pokud by někoho zajímaly podrobnosti, jeskyně se jmenuje Blue Lake Rhino Cave.

Všechny ostatní mold caves vznikly spálením či rozkladem kmenů stromů a jedná se tak o tree mold caves. Buď se jedná jen o jeden kmen, a pak hovoříme o individual type, nebo o propojení několika kmenů, a pak se jedná o compounded type. Najdeme je v mnoha horninách, hlavně ve výlevných vulkanitech, v tufech a tufitech, pískovcích či pěnovcích. Nejlépe jsou popsané jednak ze svahů sopky Fuji, kde také najdeme nejdelší tree mold jeskyni, 219 m dlouhý systém z 29 kmenů, jednak ze střední Evropy, tedy hlavně Čech, Slovenska a Maďarska.

V rámci přípravy článku o nových tree mold jeskyních, které se mně a Bóže Vrabcové podařilo objevit v severozápadních Čechách, jsme se o prázdninách vydali na studijní cestu po některých slovenských lokalitách.

 

Foto 1 Vchod do Mučínské jeskyně (foto M. Hejna)

 

Foto 2 Vchod do dutiny výše v rokli (foto M. Hejna)

 

Cesta nás zavedla i do Mučínské jeskyně, ležící u slovensko-maďarské hranice, 10 km jižně od Lučence. Asi nedává smysl jet na Slovensko jen kvůli ní, takový fajnšmekr se mezi jeskyňáři těžko najde, ale kdybyste náhodou jeli kolem, určitě se zaskočte podívat. Je to sice individual mold cave, ale patří k největším ve střední Evropě. Průměr až 2,5 m (i když je dno částečně vyplněno sedimenty, takže výška jeskyně je maximálně 1,5 m) a délka 12 m už vzbuzují úctu. A nevadí, že skutečný průměr stromu byl o něco menší a rozměry chodby se zvětšily mechanickým zvětráváním. Na rozdíl od většiny dalších tree mold jeskyní, v Mučínské jeskyni jsou ve stěně vidět i prokřemenělé úlomky dřev.

Zatímco jsem se částečně kochal a částečně snažil o sken jeskyně, vydala se Bóža proti svahu rokle na průzkum. Z horní partie uzávěrové stěny pak hlásila objev další jeskyně, resp. něčeho, co by prý jeskyně mohla být, ale také nemusela. Na jejím vzniku se také podílel strom, ale podstatně jiným způsobem. Dutina ležela v horní části rokle a vznikla mechanickým odnosem tufu. Za normálních okolností by se pouze erozí postupně rozšiřovala rokle, ovšem tady voda narazila na tuf zpevněný kořeny stromu a začala ho podemílat. Směs pevnějších kořenů a tufu vytvořila strop, jemnější kořeny s tufem se ohnuly k zemi a vytvořily stěnu oddělující dutinu od rokle. Zadní stěnu pak tvoří pevnější nezvětralý tufit. Jeskyně je protažená ve směru rokle a je dlouhá asi 3 m. Ale jsme u toho. Jeskyně?

Obr. 1 Mapa dutiny, plná čára znamená pevnou skalní stěnu, tečkovaně konturovaná rozvětralý tuf. Mapoval M. Hejna 30. 6. 2025

 

Pokud by strop a stěny tvořila pouze hustá síť kořenů, za jeskyni by ji asi nikdo neprohlásil. Pokud by strop a stěnu tvořil čistý tufit, máme tady krásnou, nenapadnutelnou ukázku sufózní jeskyně. Ale pokud se pohybujeme někde mezi?

Za pár let pravděpodobně podemele voda strom natolik, že se vyvrátí a bude po dutině, ať už ji jeskyní nazýváme či ne. Zbydou po ní pouze tyto fotky a náčrtek.

Na malé ploše tak máme dvě dutiny, na jejichž vzniku se nějak podílel strom. Na jedné straně Mučínskou jeskyni, která je zde již 19 mil. let a další stovky let ještě vydrží, na druhé straně dutinu, jejíž životnost se počítá v jednotkách, maximálně prvních desítkách let.

 

Foto 3 Pohled do dutiny (foto M. Hejna)