-red-

Filippi M., Motyčka Z. (2025): Čína a její krasy – Vesmír, 104, 2025/4, str. 230-233.
Perex článku: Byl příjemný červnový večer a v areálu Brněnských veletrhů právě končil 16. mezinárodní speleologický kongres. Více než tisícovka jeskyňářů a speleologů z 50 zemí světa už byla na cestě domů, když autoři tohoto článku přemítali o budoucnosti. Rádi by zkusili něco nového – něco opravdu velkého.
Tak začíná článek mapující činnost českých jeskyňářů v Číně.

Vítek J. (2025): Mezi balvany, Podivuhodný suterén skalních oblastí – Vesmír, 104, 2025/4, str. 240-243.
Perex článku: Sesuté shluky balvanů na dně horských strží skrývají místa, která se v mnohém vyrovnají nejpřepychovějším jeskyním, lákajícím turisty na roztodivné tvary krápníkové výzdoby. Na rozdíl od notoricky známých podzemních prostor, které ve vápencích a dalších krasových horninách vymodelovala voda, chodby méně známých pseudokrasových (nekrasových) jeskyní za svou existenci vděčí odlišným přírodním procesům, např. fyzikálnímu zvětrávání, mechanické erozi a gravitačním svahovým procesům.
Jan Vítek se ve svém článku věnuje jednomu specifickému nekrasovému fenoménu.

Kratochvíl Z. (2025): Jeskyně na Antiparu, v níž prý kuli pikle Alexandrovi generálové
https://www.osel.cz/14068-jeskyne-na-antiparu-v-niz-pry-kuli-pikle-alexandrovi-generalove_1.html
Perex článku: Velká a hluboká krápníková jeskyně na kykladském ostrově Antiparu bývala kultovním místem Artemidy. Nespolehlivé legendy o antických spiklencích blednou proti tomu, co zde roku 1673 prováděl markýz de Nointel, provázený hordou kléru, pirátů a tureckou posádkou. A byl tam i pan král.
Asi není co dodat. Snad jen, že ostrov Antiparos je součástí Řecka.

Contreras I. R. (2025): Mexické cenoty v ohrožení: Jak vlak za 30 miliard dolarů ničí posvátné mayské podsvětí.
https://www.nationalgeographic.cz/priroda/boj-o-zachranu-mexickych-bran-do-podsveti-cenoty-tren-maya/
Perex článku: Křišťálově čistá podzemní jezera mexického Yucatánu čelí bezprecedentní hrozbě. Tyto posvátné mayské cenoty, které po tisíciletí slouží jako jediný zdroj pitné vody pro miliony lidí, jsou dnes v ohrožení kvůli masivní výstavbě železnice Tren Maya a nekontrolovanému rozvoji turistického průmyslu.
Z jeskyňářského pohledu trochu smutné čtení. Fotografie betonových pilířů prostupujících krápníkovými jeskyněmi asi na moc místech na světě neuvidíme.

Zajíček P. (2025): Povodně ve zpřístupněných jeskyních – Ochrana přírody, 1/2025, str. 35-38.
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/povodne-ve-zpristupnenych-jeskynich/
Perex článku: V září loňského roku vznikly během dlouhodobých vydatných dešťů na území celé České republiky rozsáhlé povodně, které v některých oblastech dosáhly stavu tisícileté vody. Na řadě míst měly zničující účinky. Povodňové stavy mají samozřejmě vliv i na jeskynní systémy s vodním režimem. Stav vody v jeskyních je během povodní podrobně monitorován.
Zářijové povodně roku 2024 přivedly autora k myšlence stručně zrekapitulovat povodně v jeskyních Moravského krasu podle historických i nedávných záznamů.

Zajíček P. (2025): První zpřístupnění jeskyně Na Špičáku před 140 lety – Ochrana přírody, 3/2025, str. 36-38.
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-historie-ochrany-prirody/prvni-zpristupneni-jeskyne-na-spicaku/
Perex článku: Jeskyně Na Špičáku patří k nejvýznamnějším přírodně-kulturním památkám Slezska. Na jejím vzniku a unikátní modelaci se podílelo několik přírodních fenoménů. Byla přístupná od nepaměti, o čemž svědčí stovky nápisů, podpisů, kreseb a maleb na stěnách. V roce 1885 byla poprvé oficiálně zpřístupněna veřejnosti, i když návštěvní provoz trval jen jeden rok. Z této doby se dochovala řada cenných dokumentů.
Článek se věnuje nejen první etapě zpřístupnění jeskyní, ale i historii jeskyně obecně.

A na závěr tři bonusy od tetínských jeskyňářů:

Tetínští jeskyňáři si v roce 2025 připomněli 50 let od objevu jeskyně Martina a tím i faktického vzniku samostatné jeskyňářské skupiny. K tomuto výročí si nadělili hned tři knihy. Ta první, 50 let pod Tetínem editorů Michala Hejny a Pavla Schicha, má dvě části. V té úvodní se věnují historii tetínských jeskyňářů, v té druhé dali možnost bývalým i současným členům zavzpomínat na to, jak se dostali k jeskyním. Této možnosti nakonec využilo 34 jeskyňářů a ukázali tak, jaké všechny možné cesty k jeskyňaření vedou. Kniha Jeskyně Martina v Českém krasu, padesát let výzkumů autorů Karla Žáka, Michala Hejny a Martina Majera vyšla jako 40. svazek edice Knihovna ČSS. Jak už název napovídá, věnuje se dávné i nedávné historii této významné a unikátní jeskyně. A čím že je unikátní? To se dozvíte po přečtení knihy. A Tetín do třetice. Jeskyňářské memoáry jsou vzácnou komoditou. Svůj střípek do nich přidává Ladislav Pecka, známý spíše pod přezdívkou Smrťák, knihou Krápníky mého života. Jeden ze zakládajících členů ČSS a dlouholetý předseda tetínských jeskyňářů má rozhodně na co vzpomínat.