Michal Hejna, Božena Vrabcová (ZO ČSS 1-02 Tetín)

Činnost tetínských jeskyňářů se v posledních letech soustředila nejen na lokality v Českém krasu, ale i na nekrasové lokality v okolí, zejména v oblastech Džbánu (např. Žák, Majer a Hejna 2020), Křivoklátska (např. Hejna a kol. 2024; Hejna a Vrabcová 2024) a Brd (např. Žák a Živor 2012).

Foto 1 Blokoviště poblíž vedlejšího vrcholu Kamenná. B. Vrabcová stojí u vchodu do jeskyně Kamenný zámek, zcela vlevo vchod do jeskyně Hrobeček (foto M. Hejna).

Foto 2 B. Vrabcová ve vchodu do jeskyně Kamenný zámek (foto M. Hejna).

Jeskyním v Brdech se v minulosti věnovalo několik autorů, většinou se ale jednalo o okrajové části Brd, protože podstatná plocha centrální části sloužila do roku 2007 jako vojenský prostor. Mikuláš (1996) popsal z vrchu Vinice u Jinců 3 m dlouhou jeskyni Okno. Nedaleko od ní popsali Albrecht a Mlejnek (2003) 3 m dlouhou Jeskyni u skalního okna a 6,5 m dlouhou jeskyni Trojvchodová. Jeskyně vznikly v prachových břidlicích jineckého souvrství.

Obr. 1 Mapa jeskyní Kamenný zámek a Hrobeček. Mapovali M. Hejna a B. Vrabcová dne 16. 3. 2024.

Foto 3 Skládané skály obsahují několik dutin vzniklých podél puklin, parametrů jeskyně však nedosahují (foto M. Hejna).

Pro Brdy jsou však typičtější křemenné pískovce a slepence. Z nich popsal Šťastný (2003) čtyři jeskyně do délky 4 m z vrchu Žďár u Rokycan. Souhrnnou zprávu o jeskyních Brd přinesli Žák a Živor (2012), kteří dále popsali a zdokumentovali pět nových jeskyní, včetně zatím nejdelší jeskyně Brd, 20 m dlouhé jeskyně Na Kloboučku. Jak autoři uvádějí, ve všech případech jeskyní v brdských pískovcích a slepencích se jedná o rozsedlinové jeskyně. Puklinové dutiny nedosahují parametrů jeskyně. Pro Brdy jsou typická četná kamenná moře, hlavně u pat mrazových srubů. Brdské slepence a pískovce se většinou nerozpadají do velkých bloků o objemu jednotek m³. Jedná se spíše o drobnější materiál a průlezná dutina, kterou by bylo možné prohlásit za jeskyni, v kamenných mořích zatím nebyla nalezena.

Přesto se nám podařilo počet brdských jeskyní rozšířit o dvě blokové jeskyně, a to z míst, kde bychom to rozhodně nečekali. Po průzkumu Skládané skály, ležící asi 800 m jz. od loveckého zámečku Tři Trubky, jsme se rozhodli vrátit k autu přes vrch Kamenná (736 m n. m.). Na jeho vedlejším vrcholu (735 m n. m.), ležícím 250 m jjz. směrem od hlavního vrcholu, se nachází blokoviště dlouhé asi 15 m, široké max. 6 m a mocné zhruba 3 m. V něm jsme našli dvě dutiny splňující parametry jeskyně.

Západněji leží jeskyně Kamenný zámek (13.7645108, 49.6964958). Jeskyně vznikla na max. 0,6 m široké rozsedlině překryté bloky slepence. Jedná se tak o kombinaci rozsedlinové a blokové jeskyně. Má jeden vertikální průlezný vchod a dva další menší a průlezná délka jeskyně je 3 m, výška max. 0,8 m. Východněji je položena jeskyně Hrobeček (13.7645108, 49.6964958). Jedná se o čistě blokovou jeskyni se dvěma vchody, dlouhou 4 m, širokou až 1,4 m a vysokou do 1 m.

Literatura:

Albrecht J., Mlejnek R. (2003): Jeskyně u skalního okna a Trojvchodová jeskyně – nové pseudokrasové jeskyně v Brdské vrchovině. – Speleo, 37, str. 19–20.
Hejna M., Bohátka J., Majer M., Žák K., Beke M. (2024): Přehled nekrasových jeskyní chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. – Nepublikovaná zpráva, Vlastivědný spolek Petrbok, z. s., pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR: 26, 65 příloh. Tetín.
Hejna C. M., Vrabcová B. (2024): Jeskyně Podbaba u Roztok u Křivoklátu. – eSpeleo, 10/2024, str. 32–34.
Mikuláš R. (1996): Pseudokrasová dutina v břidlicích středního kambria na Vinici u Jinců. – Speleo, 22, str. 26.
Šťastný V. (2003): Jeskyně ve slepenci na Žďáru u Rokycan. – Speleo, 37, str. 20–21.
Žák K., Živor R. (2012): Nekrasové jeskyně ve slepencích brdského kambria – Český kras, 38, str. 5-10.
Žák K., Majer M., Hejna M. (2020): Nekrasové jeskyně přírodního parku Džbán (okresy Kladno, Louny a Rakovník) – Český kras, 46, str. 45-52.