Drbal K. (2024): Forenzní rekonstrukce lebky „Mladeč 1“ – Ochrana přírody, 5/2024, str. 20–22.

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/forenzni-rekonstrukce-lebky/

Perex článku: Vědecký pokrok jde díky moderním technologiím neustále kupředu. Moderní metody výzkumu nejen zpřesňují dřívější pohledy na některé otázky vývoje člověka na území Evropy, ale v mnoha případech vedou k jejich úplnému a zásadnímu přehodnocení. A tento vývoj poznamenal i případ nálezu v Mladečských jeskyních.

Brazilsko-český tým pod vedením Cicera Moralese naskenoval lebku sedmnáctileté ženy objevené v roce 1881 Josefem Szombathym v Mladečských jeskyních. Chybějící části lebky byly digitálně doplněny na základě kompletní lebky a vznikla rekonstrukce tváře. Jak tedy vypadala teenagerka pohybující se před 31 tis. lety po Moravě, se čtenář dozví na přiloženém odkazu.

Zajíček P. (2024): Jeskyně Na Turoldu, největší krasový systém v jurských vápencích u nás – Ochrana přírody, 5/2024, str. 31–33.

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/jeskyne-na-turoldu/

Perex článku: Podstatná část všech našich krasových jeskyní byla vytvořena v prvohorních, převážně devonských vápencích. Na východním území Moravy se nacházejí ostrůvky jurských vápenců karpatské soustavy. Tím nejrozsáhlejším je kras Pavlovských vrchů s naší největší jeskyní v druhohorních vápencích – soustavou Jeskyně Na Turoldu – Liščí díra. Před 20 lety byla jeskyně Na Turoldu znovu zpřístupněna veřejnosti.

Svojanovský R., Koudelka M. (2024): Historický vývoj a současný stav mapové dokumentace Javoříčských jeskyní – Ochrana přírody, 5/2024, str. 34–37.

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-historie-ochrany-prirody/vyvoj-a-stav-mapove-dokumentace/

Perex článku: Pod kopcem Špraňkem v Javoříčském krasu se nachází jeden z nejdelších systémů jeskyní v České republice, uložený v několika výškových úrovních, a je zde také známa celá řada povrchových krasových jevů, které s vysokou pravděpodobností mohou být vstupem do dosud neobjevených částí celého systému. Naznačují to nejen tradiční proutkařské průzkumy, ale i moderní geofyzikální metody. Důvodů, proč člověk odedávna kreslí mapy, je zpravidla celá řada: abychom věděli, kde jsme, co je jinde, jak se tam dostat a jak je to daleko.
Jeskyňáři kreslí mapy navíc také proto, aby poznávali souvislosti jednotlivých systémů v horizontální i vertikální rovině, aby nacházeli vodítka pro své další objevitelské snahy. Kvalitně zpracovaná detailní mapa jeskyní je nezbytným podkladem pro účinný ochranářský management, monitoring chráněných částí přírody (např. letounů) a zpracování kvalitního plánu péče lokality. Je naprosto nezbytná pro plánování, posuzování a schvalování jakýchkoliv činností nejen přímo v podzemí, ale i na povrchu.

Článek samotný se věnuje nejen historii klasického mapování Javoříčských jeskyní, ale i 3D skenování.

Drbal K. (2024): Rozhovor s Vratislavem Ouhrabkou – Ochrana přírody, 5/2024, str. 38–40.

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/rozhovor/rozhovor-s-vratislavem-ouhrabkou/

Asi není potřeba blíže představovat. A psát o tom, že se jedná o zajímavý a inspirativní rozhovor, který stojí rozhodně za to si přečíst? Zbytečné plýtvání papírem.

Ouhrabka V. (2024): Jeskyně v Gruzii – Ochrana přírody, 5/2024, str. 41–45.

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/jeskyne-v-gruzii/

Perex článku: Gruzie, země s bohatým přírodním a kulturním dědictvím, se v posledních letech těší stále rostoucímu zájmu domácích a především zahraničních turistů. K velmi atraktivním a často navštěvovaným patří jako všude ve světě krasové oblasti a jeskyně. Zároveň se zvyšující se návštěvností dochází často i k nenávratnému poškozování těchto geologických fenoménů, proto se zavádějí různá omezení a je zajišťována jejich zákonná ochrana.
Nejvýznamnější gruzínské krasové oblasti se převážně staly součástí chráněných území. V Gruzii je v současné době vyhlášeno 13 národních parků, 14 státních (přísných) přírodních rezervací, 24 obhospodařovaných rezervací, 4 chráněné krajinné oblasti a 40 přírodních památek (24 z nich zahrnuje jeskyně a další krasové útvary). 15 jeskyní je spravováno Správou chráněné jeskynní oblasti Imereti (ICPAs), o další přírodní památky (tři kaňony, pět vodopádů a čtyři jeskyně) pečuje Správa přírodních památek Martvili a Okatse v regionu Samegrelo. V roce 2023 dosahovala celková plocha chráněných území v Gruzii 912 908 hektarů, což představuje asi 13 % rozlohy státu.

Vráťa ještě jednou, tentokrát jako autor článku o krasu, jeskyních a jeskyňaření v Gruzii.

Hejna M. (2024): Sokotránské jeskyně – Koktejl, prosinec 2024 – leden 2025, str. 94–95.

Perex článku: „Proč vy do těch jeskyní vlastně lezete?“
Jsou otázky, na které se odpovídá těžko kdekoliv na světě, ovšem na Sokotře je to ještě složitější. Proč vlastně někdo věnuje čas a peníze, aby se vláčel z Čech až na Sokotru jenom proto, aby si nechal ukázat jeskyně a lezl do nich? Sokotránci mají k jeskyním rozporuplný vztah a některé věci prostě nepochopí.

Jak už perex napovídá, autor se věnuje hlavně tomu, jaký mají obyvatelé Sokotry vztah k jeskyním, a proč vlastně lidé do jeskyní lezou.

Foto 1 Sokotránci mají k jeskyním rozporuplný vztah. Zatímco ve výklencích a mělkých jeskyních ještě dnes občas přežívají, do jeskyní se většinou bojí (foto M. Hejna).

Audy M. (2025): Tajemná jeskyně Atmos ukrývá unikátní termální jezero a nové druhy živočichů

https://www.nationalgeographic.cz/priroda/cesky-objev-nejvetsi-termalni-jezero-albanie/

Audy M. (2025): Atmos, jezerní mystérium – National Geographic, únor 2025, str.17–32.

Dva názvy, ale totožné články, jednou na internetových stránkách časopisu, jednou v tištěné verzi. V obsáhlém článku je shrnuta celá historie objevů v albánské soutěsce Vromoner.

A na závěr jeden bonus:

Časopis SWARM (SAFETY, WORK AND RESCUE MAGAZIN)

V roce 2024 vyšlo první číslo nového časopisu SWARM, který, ač může název mást, vychází česky. Vydavatelem je CRAA – Ústav bezpečnosti práce ve výškách, z. ú. a časopis definuje takto: SWARM – Safety, Work And Rescue Magazine je mezinárodní vědecké recenzované on-line periodikum zaměřené nejen na teorii a výzkum problematiky práce a záchrany ve výškách, nad volnou hloubkou a pod vodní hladinou, ale zejména na jejich aplikaci v praxi. Časopis uveřejňuje relevantní a aktuální původní práce z oblasti bezpečnosti práce, práce ve výškách a nad volnou hloubkou, potápění, záchranářství a souvisejících činností.

Vycházet má minimálně 2 x ročně. A co najdeme v prvním čísle? Právní důsledky nehody na sportovním lanovém traverzu, nehodu potápěče v důsledku vdechnutí cizího tělesa, pevnostní zkoušky uzlu Polonéz a zprávu o 1. ročníku konference 307P.