Martin Sluka, Libor Láník

V eSpeleu 11/2024 vyšel článek Michala Cimbála Hejny (ZO ČSS 1-02 Tetín) o vermikulacích v jeskyních jako upozornění na tento fenomén.
Škoda, že nezmínil i jeskyni Výpustek v Moravském krasu, kdy je znám datum začátku vzniku vermikulací na den přesně a také je znám princip jejich vzniku. Článek o vermikulacích v této jeskyni byl také zveřejněn v časopise Vesmír 2019/10.

Foto 1 Vermikulace v jeskyni Výpustek (foto L. Láník)

Jeskyně Výpustek je známa tím, že její prostory využili nacisté k zřízení podzemní továrny. Dne 12. dubna 1945 bylo zařízení továrny zapáleno. Saze z požáru pokryly stěny prostory, kde byla uvedená továrna. To je také počátek vzniku vermikulací v této lokalitě.

Po požáru byly stěny prostory suché a měly vyšší teplotu než původně. Časem se však vrátily podmínky, jaké zde panovaly před existencí továrny – skoro stoprocentní vlhkost a teplota vzduchu i stěn stejná jako v ostatních částech jeskyně. Začala se obnovovat i vrstvička zkondenzované vody na stěnách i stropu.

Tady se dostáváme k principu vzniku vermikulací – částečky sazí jsou hydrofobní, nesmáčejí se vodou, takže voda musela kondenzovat až na vápenci, ve kterém vznikla jeskyně a ke kterému se dostala mezerami ve vrstvě sazí. Postupně, jak kondenzovala voda, byly částečky sazí „odstrkovány“ a vytvářely ostrůvky sazí obklopených tenkou vrstvičkou vody. Vzdálenost jejich posunu je ve vyšších jednotkách centimetrů.

Obdobně vznikají i vermikulace tvořené jílem, protože částečky jílu za přítomnosti organických látek z půdy jsou také hydrofobní (ústní informace Jiří Bruthans).

Foto 2 Vermikulace ve sklepení hradu Kost (foto L. Láník)

Vermikulace nemusí vznikat jenom v jeskyních. Když jsou vhodné podmínky, vznikají i ve sklepeních (viz foto L. Láníka z hradu Kost). Materiálem vermikulací jsou opět saze.

Literatura:
Martin Sluka: Leopardí jeskyně. – Vesmír 98, 542, 2019/10.