Ptá se Michal Cimbál Hejna (ZO ČSS 1-02 Tetín)

První otázka se přímo nabízí. Jsou vůbec v Holandsku nějaké jeskyně?
Budeš překvapený, ale jednu jeskyni máme. Pod Maastrichtem leží rozsáhlé podzemí, podzemní lomy, kde se těžila křída. Na jednom místě narazili těžaři na jeskyni. Je to asi čtyřicet metrů dlouhá plazivka, takže to je naše nejdelší a jediná jeskyně.

Přesto jsou tam jeskyňáři. Kolik vás je? Jste nějak organizováni?
V Holandsku je asi dvě stě jeskyňářů organizovaných ve Speleo Nederland. Z toho je asi sto dvacet aktivních. Potkáváme se pravidelně na výroční schůzi, kam se sjíždí kolem sta jeskyňářů a je to zároveň takový celovíkendový festival s promítáním a hudbou. Dvakrát ročně pořádáme týdenní Speleocamp ve Francii. Jinak v průběhu roku trénujeme jak se dá, třeba na požárních věžích.

Jeskyňáři ale jeskyně potřebují. Kam za nimi jezdíte?
Naši členové jezdí po celém světě, většinou jako členové mezinárodních expedicí. Nejvíc ale jezdíme do Belgie, do Arden. Většina členů je z jižní části Holandska, takže to mají blízko. Z prostředku Holandska se tam dá dojet za dvě až tři hodiny. Máme velmi dobrou spolupráci s belgickými jeskyňáři. Jezdíme na víkendové akce a bydlíme na jeskyňářských základnách. Společně s belgickými jeskyňáři, hlavně z holandsky mluvící části, vydáváme také tiskoviny a pořádáme školení a konference. Belgických jeskyňářů je asi sedm set, takže dohromady je nás k tisíci jeskyňářů.

Jak se takový holandský kluk dostane k jeskyním? Jak ses k nim dostal ty?
Přes skauting. Když mi bylo čtrnáct, byli jsme na skautské výpravě do Belgie a tam jsem poprvé viděl jeskyně. Do osmnácti jsem ještě chodil do skauta a pak jsem plynule přešel k jeskyňářům. V Holandsku je to asi nejčastější cesta, protože skauti tráví spoustu času v přírodě a vyrážejí na výpravy do Belgie, Francie a dalších zemí, kde mají nejlepší možnost se s jeskyněmi seznámit.

Bývalý prezident Speleo Nederland Henk Goutier (foto M. Hejna)