Michal Cimbál Hejna (ZO ČSS 1-02 Tetín)

Andrews R. G. (2024): Vědci našli na Měsíci bezpečné útočiště pro astronauty v lávových tunelech, které sondy nejprve přehlédly.

https://www.nationalgeographic.cz/veda/vedci-jasaji-nad-objevem-lavovych-tunelu-na-mesici/

Perex článku: Nedávno objevený lávový tunel na Měsíci naznačuje, že pod povrchem našeho přirozeného satelitu se může skrývat celá síť jeskyní, které by mohly posloužit jako kvalitní „podzemní bunkry“ našim prvním osadníkům.

Filippi M., Sirotek J. (2024): Jak funguje moderní speleologie. – Vesmír, 103, 2024/7, 422-428

Dva zkušení jeskyňáři vysvětlují čtivou a atraktivní formou čtenářům, jak se hledají a dokumentují jeskyně, jaký je rozdíl mezi jeskyňářstvím a speleologií a co je Česká speleologická společnost, to vše doplněné deseti úchvatnými fotografiemi.

Perex článku: Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých 50 000 dolarů (Vesmír 3, 251, 1874/21), což je asi 1 375 000 dolarů v dnešní měně. Dnes je tento nejdelší jeskynní systém světa, s 686 km probádaných chodeb, součástí neprodejného národního přírodního bohatství Spojených států. Jde o důkaz, jak se za více než století proměnilo myšlení lidí, a jeskyně jsou dnes hlavně předmětem ochrany, vědeckého zájmu a jejich části i šetrného zpřístupňování jako cenného zdroje poznání historie naší planety. Poznání, za které vděčíme jeskyňářům.

Vrtiška O. (2024): Výprava k podzemnímu jezeru. Vesmír, 103, 2024/538

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2024/cislo-10/vyprava-k-podzemnimu-jezeru.html

Krátký článek o tom, že se chystá další expedice, tentokrát s lidarovým skenováním: V dosud málo probádané oblasti Vromoner na albánsko-řeckých hranicích se nachází řada krasových útvarů vzniklých hypogenními procesy (působením termálních a agresivních minerálních vod na horniny zespodu). O výzkumu tamní jeskyně Sulfur, jejíž největší dóm pojmenovali čeští jeskyňáři Vesmír (na počest 150 let našeho časopisu), psal před třemi lety speleolog Marek Audy (Vesmír 100, 746, 2021/12). A právě on povede nyní v říjnu další výzkumnou výpravu do Vromoneru. Expedice Neuron Atmos má za cíl pomocí lidarového 3D skeneru proměřit a detailně zmapovat jeskyni Atmos, v níž už dříve čeští jeskyňáři objevili rozsáhlé termální jezero, které by mohlo být největším jezerem tohoto typu na světě.

Expedici včetně pořízení nákladného lidaru financuje Nadace Neuron, která výpravy českých vědců do nejrůznějších koutů světa podporuje každoročně.

Jeskyně Atmos (foto B. Vrabcová)

Šindelář J. (2024): Nová efektivní metoda 3D skenování jeskyní – Ochrana přírody. 3/2024, 13-15.

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/efektivni-metoda-3d-skenovani-jeskyni/

Trojrozměrné skenování není pro jeskyňáře, hlavně díky lidaru v iPhonech Pro, žádnou neznámou. Jak je to však se skenováním metodou SfM, sférické fotogrammetrie či sférické videogrammetrie? A jak vznikal model Koněpruských jeskyní?

Perex článku: Přesná geodetická dokumentace a 3D skenování rozsáhlých a členitých podzemních komplexů bývají tradičně spojovány s vysokými investičními a logistickými náklady. Kromě toho jsou obvykle náročné i časově. Aplikovaný výzkum organizací Naše historie, Geo-cz, Správa jeskyní České republiky, odbor životního prostředí Jihočeského kraje a Univerzita Pardubice se v posledních pěti letech soustředil na pilotní vytvoření přesných plánů a digitálních modelů vybraných jeskynních systémů v České republice a v Arménii.

Šrek J. (2024): Lom Čihadník nad Světlou nad Ještědem a jeho otisk v díle Karoliny Světlé. Krkonoše-Jizerské hory, 7/2024/34-35.

https://krkonose.krnap.cz/apex/f?p=104:4:::NO:RP,4:P4_ID,P4_CP:2024-07-24,7

Název článku sice na jeskyňářskou tématiku přímo neodkazuje. Čihadník je ovšem vápencový lom a ležela v něm jeskyně Apolínův hrob. Na tu těžaři pravděpodobně narazili někdy na přelomu 50. a 60. let 19. století a máme o ní i podrobné informace díky korespondenci Karoliny Světlé se svým švagrem Josefem Mužákem. Právě Karolina Světlá do ní částečně umístila děj svého románu Frantina a udělala z ní tak nejznámější odtěženou jeskyni v oblasti Ještědského hřbetu.

Petr J. (2024): Když hynou netopýři, umírají i děti.

https://www.osel.cz/13656-kdyz-hynou-netopyri-umiraji-i-deti.html

Krátký článek se zabývá korelací mezi poklesem stavu netopýrů a zvýšeným počtem dětských úmrtí. Jak ukazuje studie vypracovaná na University of Chicago, po úbytku netopýrů díky tzv. syndromu bílého nosu vzrostl v některých oblastech USA počet hmyzu, což mělo za následek zvýšené užívání pesticidů, což mělo za následek negativní dopad na lidské zdraví a zvýšenou úmrtnost kojenců.

Kratochvíl Z. (2024): Kyklopova jeskyně a posvátná jeskyně Ag. Prodomos na ostrově Irakleia

https://www.osel.cz/13637-kyklopova-jeskyne-a-posvatna-jeskyne-ag-prodomos-na-ostrove-irakleia.html

Článek popisuje nejen oslavu nešpor v jeskyni Ag. Prodomos a netradiční využití jejích krápníků, ale dotýká se i ostrova Irakleia obecně.

Perex článku: Ostrov Kyklópů? Malé Kyklady jako vrchol inzulárních efektů. Kyklopova jeskyně, odkud Polyfémos metal skály po Odysseovi. Jeskyně Ag. Prodomos s krápníky a s poutěmi, které jsou slavné po celých Malých Kykladách. A taky o překryvech kultur a jejich náboženství.