Michal Cimbál Hejna (ZO ČSS 1-02 Tetín)

Objev předchůdců Homo florenciensis

Objev malých hominidů Homo florenciensis na ostrově Flores znamenal v roce 2003 senzaci. V jeskyni Liang Bua tehdy objevili vědci pozůstatky lidí starých asi 50 000 let, kteří dorůstali výšky kolem 106 cm. Dodnes není jasné, kdo byl jejich předchůdcem. Vědci se nedokáží shodnout, jestli Homo erectus, Homo habilis či Australopithecus afarensis.

Srpnový článek otištěný v Natura Communications se věnuje novým nálezům. Poprvé se totiž podařilo zjistit pozůstatky mimo jeskyni, na otevřeném místě zvaném Mata Menge, ležícím asi 75 km východně od Liang Bua. Nález částí koster tří jedinců přinesl několik zajímavých zjištění. Kostry byly podstatně starší než ty z Liang Bua, jejich stáří je asi 700 000 let, a hlavně ještě menší. Dospělí jedinci dosahovali velikosti maximálně jednoho metru a jedná se tak o dosud nejmenší známé fosilní hominidy. Ještě důležitější byl nález zubu, který svým charakterem odpovídá ranému Homo erectus z Jávy.

Zdroj: Yousuke Kaifu, Iwan Kurniawan, Soichiro Mizushima, Junmei Sawada, Michael Lague, Ruly Setiawan, Indra Sutisna, Unggul P. Wibowo, Gen Suwa, Reiko T. Kono, Tomohiko Sasaki, Adam Brumm, Gerrit D. van den Bergh. Early evolution of small body size in Homo floresiensis. Nature Communications, 2024; 15 (1) DOI: 10.1038/s41467-024-50649-7

https://www.nature.com/articles/s41467-024-50649-7

Projekt opravy jeskynní výzdoby

Titulek je volným překladem iniciativy The Cave Formation Repair Project (CFRP) založeným v roce 2018 americkým jeskyňářem Michaelem C. Mansurem. Jak již název napovídá, cílem dobrovolnického sdružení je oprava poničené krápníkové výzdoby. Mansure na ni vymyslel několik nástrojů pojmenovaných Stalactijack, Speleoclamp, Speleocup či Speleorack.

Letos oslavila CFRP významný mezník. V jeskyni Carlsbad opravila 9. dubna svůj tisící krápník. Mansur se věnuje i osvětě. Jeho kniha The Cave Formation Repair Project: Restoring the Beauty of America‘s Great Caves se letos dočkala už třetího vydání. Pokud by někdo chtěl zahájit podobnou činnost u nás, najde mnoho užitečných návodů na youtube a hlavně na facebookovém a instagramovém profilu CFRP.

Nejdelší jeskyně Grand Canyonu skrývá netopýří mumie

O Grand Canyonu byly popsány stohy papíru, ale jeho jeskyně jsou známé podstatně méně. Navíc stále přinášejí nová překvapení. Nejdelší jeskyně Grand Canyonu jménem Double Bopper byla objevena v roce 2006 a její délka přesahuje 60 km. Kromě délky jeskyně zaujme bohatou sádrovcovou výzdobou. Opravdu unikátní je ovšem díky něčemu jinému. V jeskyni byly objeveny mumie drobných savců, mezi nimiž vynikají netopýři, kteří visí na bílých sádrovcových růžích jako hnědé květy. V jeskyni jsou jich tisíce a popsáno zatím bylo jedenáct druhů. V roce 2018 se podařilo sehnat peníze na jejich radiokarbonové datování. Devět vzorků ukázalo stáří od 3700 let až po 31 000 let před současností. Koronavirus a lesní požáry další výzkum přerušily, ale v roce 2021 mohly být odebrány další vzorky. Některé vzorky se dostaly až za hranici radiokarbonového datování, která je 50 000 let. V jeskyni tak panuje stabilní prostředí už více než 5000 let a dochované mumie jsou unikátním nástrojem k sledování evolučního vývoje netopýrů nejen v Grand Canyonu.

Více informací na: https://parks.berkeley.edu/psf/wp-content/uploads/2024/01/psf_401_chambers_web.pdf

Sociální cítění neandertálců

K převratným objevům nemusí docházet pouze v terénu. Někdy stačí navštívit depozitáře. Své o tom ví třeba kolektiv zkoumající lebku ženy z Koněpruských jeskyní. A své o tom ví kolektiv paleoantropoložky Mercedes Conde-Valverde.

Kosti neandertálců byly nalezeny v jeskyni Cove Negra poblíž španělské Valencie už v roce 1989. Jejich stáří bylo stanoveno na minimálně 146 tis. let. Teprve nedávno si ale vědci všimli, že je mezi kostmi zvláštně uspořádaná ušní kůstka. Podle všech znaků patřila asi šestiletému dítěti trpícímu Downovým syndromem. Neandertálci nejen že ho neodvrhli, ale starali se o něj. To, že dítě přežilo až do šesti let je překvapivé. Ještě v roce 1929 se děti s Downovým syndromem dožívaly průměrně 9 let. Z prehistorického období je zaznamenáno šest nálezů dětí s Downovým syndromem u rodu Homo sapiens (nejstarší z období 5300 let před současností), ale žádné nežilo déle než 16 měsíců.

Jedná se o druhý případ altruistického chování neandertálců z poslední doby. V roce 2017 byl v irácké jeskyni Shanidar objeven hluchý a částečně slepý muž s ochrnutou paží, který dokázal i s tímto hendikepem žít ještě relativně dlouho.

Více informací na: https://edition.cnn.com/2024/06/27/science/neanderthal-down-syndrome-scn