Zpráva o záchranné akci 1. srpna během expedice Dolný vrch 2024 v Národním parku Aggtelek

Martin Mandel a Ctirad Piskač (ZO ČSS 1-11 Barrandien)

 

Tento článek přednostně zařazujeme jako zdroj informací a případné varování pro letošní i budoucí badatele v zahraničí a v neposlední řadě jako velké poděkování všem, kteří nám pomáhali řešit tuto složitou situaci.

 

Při naší pravidelné speleologické expedici do těžko dostupné části Aggteleckého národního parku Alsó-hegy (Dolný vrch) – dvě hodiny jízdy off-roadem v poměrně náročném terénu z nejbližší osady – došlo letos k situaci, kdy byla nezbytná pomoc záchranné služby. Jeden z našich mladších účastníků, Pavel (49), se 1. srpna ráno nemohl dostat ze stanu, jen se převalil na bok s jednou nazutou botou. Nejdřív jsme si mysleli, že jde o legraci, ale brzy se ukázalo, že jde o vážný, život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitý zásah ZZS. Pavla poléval studený pot, trochu zvracel (žádný alkohol večer před tím nepil), měl problémy s artikulací, stěžoval si na krutou bolest hlavy a brzy bylo jasné, že vůbec neovládá levou polovinu těla.

Uložili jsme ho proto do stabilizované polohy, zabalili do fólie a přes značné problémy s mobilním signálem jsme okamžitě (8:15) kontaktovali záchrannou službu na čísle 112. Operátor ale, pravděpodobně kvůli velmi špatnému signálu, neviděl naši polohu. Sdělili jsme jim tedy naše GPS souřadnice, které vyžadovali v decimálním formátu, a i přesto jsme byli vyzváni ještě ke stažení maďarské záchranné aplikace ÉletMentö. Ukázalo se však, že tuto aplikaci není možné nainstalovat do telefonu se SIM kartou jiného než maďarského telefonního operátora. Na stále držené lince 112 jsme ujasňovali detaily a upozornili na možnost přistání vrtulníku cca 50 m od našeho kempu, kde je malá loučka, potenciálně vhodná jako místo pro přistání při takové mimořádné události.

Rozdělili jsme se tedy do tří skupin. Největší skupina připravovala místo pro přistání vrtulníku, vyřezávala náletové dřeviny a odklízela vyřezané stromy a keře. Druhá část se starala o Pavla a třetí, nejmenší, na místě s nejlepším signálem, zajišťovala komunikaci se záchrannou službou a vzájemnou komunikaci mezi skupinami.

Stále jsme měli ale značné komunikační potíže a po 40 minutách jsme spojení ztratili úplně. Naštěstí poslední informace od operátora 112 byla, že vrtulník by už měl vzlétnout. Volali jsme 112 znovu. Na dispečinku se ale nepodařilo zjistit nebo najít v systému, že naše telefonní číslo s nimi již komunikovalo, a tak jsme museli vše vysvětlovat znovu od začátku. Při prvním kontaktu s číslem 112 jsme také dali operátorovi telefonní číslo na našeho kamaráda Gustu Stibrányiho, který nám pomáhá v Maďarsku s komunikací. Gustovi se ale přes veškeré úsilí nepodařilo nikomu z nás dovolat se vzkazem od operátora 112, že vrtulník už odstartoval, protože všichni, komu volal, se účastnili přípravy přistávacího místa a kvůli hlasitému zvuku motorové pily neslyšeli telefon. Záchranářský vrtulník začal přistávat na připraveném místě v 9:14, tedy za pozoruhodných 59 minut od prvotního kontaktu 112. Rotor vrtulníku byl přitom necelé 3 m od nejbližších větví stromů, ale pilot nás velice chválil za velmi dobře a profesionálně připravené místo pro přistání (stromy položené korunami směrem od vrtulníku, volné větve zatažené mezi stromy na kraj lesa).

I přes obtížné podmínky přistání a špatnou dostupnost místa provedli záchranáři základní ošetření velmi profesionálně a byli velice přátelští. Nebýt toho, že šlo o život jednoho z nás, asi bychom si s nimi hezky popovídali. Následně jsme Pavla na nosítkách transportovali k vrtulníku, který v 10 hodin vzlétl a odnesl ho do nemocnice v Miskolci (letová vzdálenost cca 50 km), kde je v ošetření ještě v době psaní tohoto příspěvku (21. 8. 2024). Brzy po vzletu vrtulníku dorazili strážci národního parku a nabídli veškerou možnou pomoc a podporu, což jsme velmi ocenili. Nechali si ukázat vyčištěnou loučku a nadšeně si uložili koordináty místa vhodného pro přistání vrtulníku v této odlehlé části národního parku. Později jsme zjistili, že měli auto napěchované záchrannou zdravotní technikou. Také jsme se dozvěděli, že na louku u Szabó-pallagu, od nás cca 1 hodinu jízdy těžkým terénem, byli vysláni další rangeři, aby v případě potřeby označili jiné vhodné místo pro přistání a že maďarská jeskyňářská záchranka byla v pohotovosti pro zajištění eventuálního transportu k Szabó-pallagu. Tato událost nás znovu upozornila, jak je dobré být připraven na nehody a jak důležitá je vzájemná spolupráce a ochota.

Jsme velice vděční za veškerou poskytnutou pomoc, i za tu, kterou jsme nevyužili, a také si velmi vážíme vzájemné komunikace všech zapojených složek záchranného systému i podpory Národního parku Aggtelek a jejich profesionálního zásahu. Ještě ten den i v následujících dnech jsme dostali řadu nabídek pomoci včetně pomoci v nemocnici od maďarských kamarádů jeskyňářů, od vedení Maďarské jeskynní záchranné služby i od vedení Maďarské speleologické společnosti. Díky všem!

 

Příprava na odlet vrtulníku (foto P. Kubálek)

 

Appendix 1
Aktivity Pavla v předchozích 7 dnech (expedice začala 24. 7. 2024)
Pátek 26. 7. Účast na vystrojení lezeckého trenažéru a na výcviku nejmladších účastníků expedice.
Sobota 27. 7. Sestup do dvoušachtové propasti Komjáti jég-zsomboly (-21 m) a víceúrovňové měření koncentrace CO2 (v době expedice se v hlubších propastech pohybovala koncentrace CO2 okolo 2,5 %).
Neděle 28. 7. Sestup do 6 km vzdálené propasti Mokrá priepasť (SK, -50 m), pobyt na dně cca 3 hodiny.
Pondělí 29. 7. Výkopové práce (8 hodin) při otevírání propadu cca 4 km od kempu.
Úterý 30. 7. Povrchový průzkum východní části krasové planiny (6 hodin).
Středa 31. 7. Služba v táboře.

Appendix 2
S odstupem několika dní po události vyžadující zásah záchranných složek stojí za to zmínit komunikační a technické možnosti operativy jako přípravu a prevenci při podobných událostech.

 

Situace

Česká skupina je na území Maďarska v pohraničí jen několik set metrů od hranice se Slovenskem. Telefonní čísla účastníků jsou registrována u českých operátorů.

 

Jednotná tísňová linka 112 v EU

V průběhu volání na tísňovou linku 112 v EU je v chytrém telefonu s lokalizační funkcí automaticky generována zpráva o umístění (zajištuje operační systém telefonu) a dispečerovi se lokace volajícího zobrazí poměrně přesně na displeji, avšak je k tomu nutný dostatečný signál pro data a podpora v daném regionu/zemi tyto informace přijímat. Lokalizace odchází službou SMS a není zaznamenána jako odchozí zpráva. Podrobnosti, kde je tato funkce podporována, jsou na odkazu https://eena.org/our-work/eena-special-focus/advanced-mobile-location/
Funkce Zjištění přesné lokace má význam i při automatickém přesměrování na dispečink tísňové linky země, ve které se nachází volající, v našem případě i v pohraničí, kde jsou signály operátorů obou zemí a navíc slabé. Funkce je vyžadována legislativou EU pro oficiální distribuci mobilních telefonů.

 

Aplikace

Výzva ke stažení aplikace ÉletMentö, což je maďarská obdoba naší aplikace Záchranka, kde stisknutím červeného tlačítka jsou odeslána data pozice a požadavek na kontakt, se ukázala jako nerealizovatelná. Máte-li své číslo registrované u operátora v jiné zemi (ČR), aplikaci obvykle (zatím) nelze stáhnout, neb ji český AppleStore ani GooglePlay neposkytuje. Nicméně v Česku, Rakousku a Maďarsku plně funguje česká aplikace Záchranka, která odesílá lokaci nejprve přes datovou službu a pokud to nejde, vygeneruje zašifrovanou SMS zprávu, kterou je třeba potvrdit (a odeslat) ručně. Podrobnosti na webu www.zachrankaapp.cz. V současné době má aplikace Záchranka na území Česka i Rakouska celostátní pokrytí pro záchrannou službu i horskou službu, na území Maďarska pokrytí pro záchrannou službu, na území Slovenska jen pokrytí pro horskou službu. Podpora aplikací s použitím tísňových linek v EU se stále rozšiřuje.

 

Cestovní pojištění

S nehodou nebo náhlým onemocněním jsou spojeny operace zajišťující záchranu života, transport, ošetření, léčbu, převoz a případně řešení následků. Vzhledem k finanční náročnosti této péče si uzavíráme cestovní pojištění, kde je třeba věnovat pozornost tomu, které náklady a do jaké výše jsou pojišťovnou kryty.

Při uzavírání cestovního pojištění jsme se soustředili většinou na pokrytí pro případ nehody v podzemí, na horách a na běžnou záchranu. Uvedený případ v zahraničí se udál na povrchu při turistice a do řetězu činností patří i převoz do nemocnice v ČR (repatriace) a následná péče. Náklady na záchranu a léčbu v zahraničí v takovém případě hradí česká zdravotní pojišťovna, ale případný převoz do Česka už ne. Proto je velmi podstatný rozsah cestovního pojištění. V rozsahu plnění obdobných pojištění, uzavřených např. v rámci členství u jiných spolků, se totiž může velmi snadno přehlédnout, že z tohoto pojištění je vyjmutý např. případ nemoci, avšak při úrazu jsou náklady kryté.

Nutno zmínit a hlavně poděkovat těm, kterým se podařilo zajistit pro členy ČSS a jejich rodiny cestovní pojištění Uniqa našich aktivit se širokým krytím – viz podrobně na stránkách www.speleo.cz.