Radko Tásler (ZO ČSS 5-02 Albeřice)

 

Úvod

V roce 2023 jsme pokračovali v systematické nepravidelné revizi starých, převážně zasucených lomů, rýh a povrchových dobývek ve východních Krkonoších, u kterých nebyla zcela jasná těžená surovina a byly u nich nepřímé indicie, že by v nich mohl být těžen krystalický vápenec. Práce jsme prováděli na základě smlouvy o spolupráci se Správou KRNAP č. OSML-38-132/2022. Jednou z lokalit, kde na mapách ČGS vápenec není zakreslen, je západní svah Dlouhé hory nad Spáleným Mlýnem (původní název Mohornův mlýn). V tomto svahu jsme znali pouze malý mělký závrt, u kterého nebyl žádný výchoz a nebylo vůbec jasné, zda jde o závrt či antropogenní tvar. Na zde popisovanou „díru“ nás upozornil David Krause ze Správy KRNAP při revizi geomorfologických tvarů Krkonoš. Zkoumaný objekt byl nazván Mohornova díra. Původní návrh sice byl Díra paní Mohornové, ale ten nebyl odsouhlasen, protože potomci Mohornů stále žijí.

 

 

 

Poloha dobývky a geologie okolí

Miniaturní lom, respektive dobývka Mohornova díra, leží na západním strmém svahu Dlouhé hory vysoko nade dnem údolí zhruba nad Spáleným Mlýnem. Souřadnice S-JSTK jsou: 636 083,123; 987 682,294; 916,01 m n. m. BpV. K dobývce nevede žádná komunikace. Svah je porostlý převážně smrkovým lesem a v okolí nejsou, až na výjimku (viz níže), skalní výchozy. Na svahu je patrná balvanitá suť krytá hustou přízemní vegetací.

Podle geologických map ČGS (např. Chaloupský 1989) a interaktivní mapy 1 : 25 000 je zde chlorit-muskovit albitický kvarcitický svor a ve svahu nad nimi biotit-muskovitická ortorula. Hranice mezi nimi je interpretována jako přesmyk. Krystalické vápence jsou v mapách vyznačeny až u Spáleného Mlýna a zhruba 1 km severně od této popisované lokality. Padesát metrů jižním směrem leží jediný skalní výchoz v okolí. Je necelý 1 m vysoký a představuje zřejmě okraj čočky krystalického vápence. Polohy mocné X cm čistého vápence jsou prostřídány polohami silně slídnatého vápence. Podobná petrologická situace je například v Bischofově lomu v Horních Albeřicích (Tásler a kol. 2022). Foliační plochy na výchozu mají hodnoty 275/85. Zhruba 150 m sv. směrem leží závrt (Tásler 1993), který má necelých 5 m v průměru a je zhruba 1,5 m hluboký. Je zarostlý a nikde není skalní výchoz. Celá podrobná situace s geologickou interpretací a uvedenými jevy je vykreslena na obr. 1.

 

 

 

Popis dobývky

Dobývka má na první pohled charakter úpadní štoly. Je zhruba 1,5 m široká a upadá pod sklonem 45° do hloubky 2,5 m. Skalní strop kopíruje počvu. Stěny jsou skalní, podmíněné tektonicky (obr. 2 a foto 1). Počvu, respektive strmě upadající dno, tvoří hlína spolu s hlinitokamenitou svahovou sutí. Ve strmém dně je zaklíněn balvan neznámých rozměrů. Na dně dobývka přechází do malé krasové dutiny s oblým stropem (foto 2). Dutina přechází do kanálů a je vyplněna jeskynním sedimentem, který jsme do hloubky zhruba 1 m vytěžili. Dno krasové dutiny nebylo výkopem zastiženo a mocnost sedimentu může být větší, protože krasová dutina má tendenci se rozvírat. Jeskynní sediment je písčitý, silně slídnatý, hnědý, nevrstevnatý. Obsahuje hojně šupinky svoru velikosti pod 1 mm a ojediněle volné škrapové celotvary do velikosti 30 cm.

V jižní stěně jsou odkryty krasové kanály do průměru 10 cm, korozí rozšířené pukliny a foliační plochy do průměru 5 cm a vyvětrané drobné lišty do výšky 2 mm (foto 3 a 4). V severní stěně dobývky je patrný relikt krasového kanálu o průměru 10 cm. Hlinitokamenitá svahová suť dosahuje přímo nad hranou dobývky 0,5 m, ale mohla být v minulosti částečně odstraněna skrývkou.

Před dobývkou je odval s plochým temenem protažený kyjovitě po svahu z. směrem. Odval je tvořen sutí krystalického vápence a je silně porostlý smrkovým mlázím.

 

 

Geologie dobývky

Dobývka je vyražena v cukrově bílých krystalických vápencích. Jsou středně zrnité až hrubozrnné, vysoké čistoty s nepatrným obsahem sericitu. Sekreční křemen ani jiné minerály nebyly zjištěny. Severní a jižní stěnu dobývky tvoří výrazné strmé poruchy směru a sklonu spádnice 212/85. V ploše poruch nebyly zjištěny žádné ohlazy. Poruchy a strop dobývky jsou narušeny několika strmými puklinami směru S–J, podle kterých v kombinaci s hlavními poruchami dochází k odlamování bloků.

 

 

Původ dobývky a geneze krasových jevů

Vzhledem k fádnímu horninovému prostředí v dobývce a absenci jakýchkoli příměsí a rudních minerálů zde byl těžen „pouze“ krystalický vápenec. V okolí není známa žádná vápenná pec a neobjevili jsme žádné případné pozůstatky po malé „selské“ vápence. Díky dvěma výrazným zkrasovělým poruchám v kombinaci s několika strmými příčnými puklinami se nabízí těžba bloků pro kamenické účely. Tomu by odpovídal i dekorativní vzhled cukrově bílého vápence i vápencová suť v odvalu, která byla odpadem. V případě použití na výrobu vápna by tato suť byla beze zbytku zpracována. Bloky mohly být dopraveny na jednoduchém dřevěném smyku k nejbližší cestě a po jejich vylomení dobývka opuštěna. Vzhledem k zachovalým ostrým tvarům hrany nadložní svahové sutě odhadujeme stáří dobývky na konec 19. nebo počátek 20. století.

Krasová dutina a kanály nesou znaky výstupného proudění tlakových vod, ale vzhledem k jejich rozsahu nelze jejich vývoj podrobněji specifikovat. Jeskynní sediment představuje infiltrační povrchovou zvětralinu.

 

Závěr

Dobývka s krasovými dutinami, respektive čočka krystalického vápence, představuje významný geologický fenomén ve svahu Dlouhé hory. Habitus vápence je podobný krystalickým vápencům z Hříběcích bud u Strážného a neodpovídá krystalickým vápencům z Horních Albeřic a ani krystalickému dolomitickému vápenci u Spáleného Mlýna u hlavní silnice.

 

Použitá literatura:

Chaloupský J. redaktor (1989): Přehledná geologická mapa Krkonoš a Jizerských hor. –Ústřední ústav geologický, Praha.
Tásler R. (1993): Zbytky po dolování. – Krkonoše, 1993, 2: 30. Správa Krnap.
Tásler R., Bosák P., Fediuk F., Hercman H., Šťastný M. & Tásler P. (2022): Albeřická jeskyně v Horních Albeřicích v Krkonoších. – Opera Corcontica, 59: 5–53.

 

Poděkování

Děkuji Ing. Petru Paulišovi, který zdarma provedl EDAX analýzy.