Michal Cimbál Hejna (ZO ČSS 1-02 Tetín)

Zajíček P. (2024): Nejnovější poznatky k objevům v Kateřinské jeskyni. – Ochrana přírody, 1/2024: 6–9.

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/nejnovejsi-poznatky-k-objevum/

Perex článku: O překvapivých výsledcích epigrafického výzkumu uhlíkových čar a kresebných stop v Kateřinské jeskyni pojednávalo již několik článků. V loňském roce byly v dalších částech jeskyně objeveny a datovány další objekty pravěkého stáří. V současné době je v prostorách staré Kateřinské jeskyně evidováno na různých místech celkem 13 pravěkých kreseb. Jedná se tak o mimořádně významnou archeologickou a paleontologickou lokalitu, což potvrdily i předloňské a loňské archeologické výzkumy ve vnitřních částech jeskyně blízko nalezených kreseb.

A jaké že jsou ty nejnovější poznatky? V jeskyni už bylo na různých místech nalezeno 13 pravěkých kreseb. V roce 2023 se podařilo datovat tři kresby do období 5200–6500 let před současností. Nález kreseb také vyvolal archeologický výzkum vedený pracovníky Univerzity Palackého v Olomouci. Ti v roce 2022 objevili mimo jiné pozůstatky středověké penězokazecké dílny, první na území Moravského krasu.

Ouhrabka V. (2024): Využití georadaru v krasových oblastech a pro průzkum jeskyní. – Ochrana přírody, 1/2024, str. 14–16.

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/vyuziti-georadaru/

Perex článku: Jeskyně definované jako podzemní dutiny přírodního charakteru jsou hlavním předmětem speleologického výzkumu. Jeho metody pak zahrnují nejčastěji speleologický průzkum a dokumentaci jeskynních prostor a slouží i k objevování nových jeskyní a jejich částí. Se speleologickými výzkumy těsně souvisí hydrologická, klimatická a jiná pozorování a měření, odběry vzorků jeskynních výplní, mineralogický, tektonický, geofyzikální, ale i biospeleologický či paleontologický výzkum a řada dalších činností směřujících k získávání poznatků o jeskyních a s nimi spojenými jevy.

Článek se věnuje, jak už název napovídá, využití radaru pro objevy nových jeskynních prostor. Jedná se o téma, které těch pár jedinců, jež to zajímá, rozděluje. Ani článek sám nepřináší odpověď, jak moc je georadar využitelný. Podobně jako u jiných geofyzikálních metod, přinesl někdy georadar překvapivě přesné výsledky, jindy se interpretace významně odlišovala od skutečnosti.

Zajíček P. (2024): Expedice Karla Absolona na dno Macochy v roce 1903. – Ochrana přírody, 1/2024, str. 33–35.

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-historie-ochrany-prirody/expedice-karla-absolona-1903/

Perex článku: Až do roku 1914 bylo dno propasti Macochy v Moravském krasu přístupné pouze shora po lanech či žebřících. Od prvního sestupu v roce 1723 proběhla řada dalších dobrodružných výprav i vědeckých expedic do těchto jinak nedostupných míst. Na začátku 20. století zorganizoval Karel Absolon celkem 5 sestupů do Macochy. K těm nejvýznamnějším patří výprava uskutečněná v roce 1903. Účastníci pobyli na dně propasti celkem čtyři dny a tři noci. Expedice přinesla mnoho zajímavých poznatků i objevů.

Hofmeisterová H., Hromas J., Pojer F. (2024): Dům přírody Českého krasu otevřen. – Ochrana přírody, 2/2024, str. 39–42.

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/dum-prirody-ceskeho-krasu-otevren/

Český kras se konečně také dočkal svého Domu přírody. Jak se uvádí v úvodu článku: „Potřeba budování návštěvnických středisek v místech s významným přírodním a kulturním dědictvím narůstá s touhou lidí poznávat, cestovat a navštěvovat zajímavé destinace. I proto bylo ve čtvrtek 28. března 2024 za účasti ministra životního prostředí Petra Hladíka slavnostně otevřeno návštěvnické středisko „Dům přírody Českého krasu“.

Poměrně obsáhlý článek se věnuje kromě samotného otevření expozice i jejímu popisu a budování.

Foto 1 Dnes již historická fotografie původní provozní budovy Koněpruských jeskyní (foto M. Majer)

Foto 2 Nový Dům přírody (foto M. Hejna)

Socha V. (2024): Svérázný objevitel dinosaurů William Buckland

https://www.osel.cz/13504-sverazny-objevitel-dinosauru-william-buckland.html

O Williamu Bucklandovi a jeho výzkumu jeskyně Kirkdale jsme psali ve Speleu č. 73. Článek V. Sochy se sice věnuje jeskyním pouze okrajově, představuje však podrobně osobnost pana Bucklanda. Mysleli jste, že univerzitní profesor a zároveň reverend bude vážný, seriózní pán? Extravagantní pan Buckland vás vyvede z omylu. I reverend může házet po studentech kostmi, chovat hyeny a medvěda, kterého obléká do lidských šatů, či trpět zoofagií, neboli touhou pojídat maso různých zvířat.