Ladislav Slezák

Martin Kříž, profesně právník, z vlastního zájmu a záliby speleolog, paleontolog a archeolog, se narodil 14. listopadu 1841 v Líšni, což byla v oné době vesnice nedaleko Brna. Ale byla to také brána do jižní části Moravského krasu. Divoká krása tohoto území lákala Martina už od útlého mládí poznávat skrytá tajemství tohoto tak zajímavého kraje. Nicméně, většinu svého života prožil ve Ždánicích, kde našel obživu jako právník a notář a odkud do Moravského krasu vyjížděl.

Je nadmíru zajímavé a z dnešního pohledu až neuvěřitelné, jak kombinace erudice právní a zvěrolékařské, která se spojila v osobnosti Martina Kříže hluboce pronikla do problematiky karsologických, paleontologických, hydrologických, speleologických, geologických i geodetických témat tak z hlediska vědeckého poznávání zajímavého území Moravského krasu. Proto považuji za nezbytné vyzvednout zásluhy Martina Kříže na poli vědeckého poznávání přírodních jevů Moravského krasu.

Tento muž se zabýval na poli vědy jako vůbec první a jediný otázkami paleogeneze celé řady jeskyní Moravského krasu. Dále zpracoval detailně paleontologii vymřelé jeskynní fauny (tj. osteologie včetně osteologie malých obratlovců) v kontextu s materiály, které mu připravoval o dvacet let mladší spolupracovník Florian Koudelka. A v neposlední řadě je dodnes v praxi používáno jeho výškopisné měření Moravského krasu.

Odborný a vědecky erudovaný tandem Martin Kříž a Florian Koudelka byl ve své době důkazem toho, že karsologie není jen doménou vyvolených a erudovaných badatelů ověnčených akademickými tituly. Na pole krasové vědy znenadání vstoupili dva badatelé, kteří za dobu své činnosti přinesli tak obsáhlý komplex znalostí, že ještě dnes je jejich dílo vysoce aktuální, plně použitelné a v řadě odborných otázek a poznatků nepřekonané. Díky nim a jejich společné píli, osobnímu odříkání a finančním nákladům do bádání vložených může dnešní případný následovník jen nevěřícně kroutit hlavou nad projevy opravdového vědeckého entuziasmu, hraničícího ve své úpornosti až s umanutostí poznávání Moravského krasu. Od doby JUDr. Martina Kříže se s tak přínosnou badatelskou dvojicí nesetkáváme a určitě nikoho takového v dnešních podmínkách už nepotkáme.

Jejich společné publikace byly určeny převážně milovníkům krasu, kteří toužili získat hlubší a podrobnější znalosti o řadě významných krasových lokalit, ale přinášely také odborné pasáže, určené k zasazení jednotlivých jevů do souboru procesů, kterým byl Moravský kras vystaven v období mladých třetihor a které trvají dodnes. Kvanta osteologického materiálu z období kvartéru byla odborně vysbírána a dodnes nejsou zcela zpracována.

Martin Kříž byl člověk, který v Moravském krasu v rámci vlastního poznávání a vlastních zkušeností vytvořil na poli tehdejší, rozvíjející se vědy rozsáhlé, dodnes nedoceněné dílo. Je pozoruhodné, že všechny potřebné práce prováděl pokud možno osobně, pokud k nim potřeboval dělníky či další spolupracovníky, platil je ze svého notářského platu.

Práce JUDr. Kříže byla vždy vysoce hodnocena, zvláštní však zůstává fakt, že v porovnání s masivně propagovanou prací například dr. Karla Absolona stojí jakoby poněkud v pozadí. Dr. Karel Absolon byl manažerem, využívajícím popularitu rozvíjejícího se cestovního ruchu, který velmi obratně dovedl zaměřit objevy nových jeskyní ke komerčním cílům. Na rozdíl od JUDr. Kříže si Absolon svoji cestu razil poměrně drsnými metodami, zatím co Křížovy karsologické práce, ač velice záslužné, objevné a pro společnost nadmíru přínosné, zůstávaly skromně uloženy snad i věkům budoucím.

Generace nás, začínajících amatérů speleologů v 50. letech minulého století, se vždy za poznáním obracela k odkazu JUDr. Martina Kříže a jeho spolupracovníka Floriana Koudelky. Ještě dnes, po tolika letech, i když jsme se krasu věnovali profesionálně rádi a s láskou sáhneme po jejich knihách.

Psáno pro říjnové vydání listu „Ždánický zpravodaj“.